Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (2997 | 5%)
Could You Love Me? (3162 | 5%)
Dark gifts (3131 | 5%)
Duet (2977 | 5%)
Komplikace Blackových (3014 | 5%)
Lektvarová pomoc (2952 | 4%)
My bad daddy (2987 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2980 | 5%)
Turnaj (2982 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2932 | 4%)
Vánoční zprávy (2918 | 4%)

Ahojky,

když jste byli tak aktivní, co se týdá komentářů, tak mám pro vás další kapitolku ke Could you love me? od Izmy R.I.P

Doufám, že se vám bude líbit a oceníte ji komentáři. Limit je 10.

Sirina

***

5. Poté…

Lucius byl velmi spokojen. Všechno proběhlo hladce. Bylo to ještě lepší, než očekával.

Svatba byla nádherná, určitě to byla událost roku. Možná největší událost tohoto roku, ale nejspíš i příštího pětiletí. Lucius vůbec nelitoval tisíců galeonů utracených za tuto společenskou událost, protože všechno co se dělo zvyšovalo jeho moc a prestiž. Byla to výhodná investice.

Publicisté zůstávali pozitivní a stejně tak i veřejné mínění. Nikdo nedělal žádné scény. Ani Weasleyovi (kromě studených, zlobných pohledů jeho směrem), ani Draco. Jeho syn z uzavření manželství nebyl šťastný, i když mu Lucius vysvětlil jak důležité a prospěšné to pro celou rodinu bylo. Draco na to byl ještě moc mladý. Nicméně, si byl vědom toho, že je to lepší než veřejné pohanění rodiny Malfoyů  nebo hněv jeho otce.

Draco musel pomalu uznat, že Luciusova svatba s Potterem vylepší Malfoyům jméno, pomstí se tomu bláznovi Brumbálovi, rozzuří Weasleyovi, kteří jak se zdálo, byli chlapci blízcí, celý Kouzelnický svět bude žárlit atd., atd. Vzít si Harryho Pottera byl v mnoha ohledech skutečně dobrý tah.

Ale ukázalo se, že je to ještě lepší tah, než se původně očekávalo. V mnoha směrech Harry Potter  Luciuse příjemně překvapil.

Prvně. Harry se choval skutečně poslušně, jen vypadal trochu zmateně a oslněný vším okolo něj. Luciuse to nepřekvapilo, Harry přeci vyrostl u nějakých opovrženíhodných mudlů – později bude za Harryho rozhodovat on. Harry také nejevil žádné známky hvězdné namyšlenosti; a drzý Snape vše jen ztěžoval, jako vždycky.

No a pak … Potter sám byl docela překvapením. Něco neočekávaného, ale příjemného. Lucius byl ohromen, když poprvé pohlédl na mladého čaroděje vstupujícího do haly a kráčejícího směrem k němu. Chlapec nebyl vysoký a byl dost hubený a křehký. Černé, lesklé vlasy po ramena hezky rámovaly jeho obličej ve tvaru srdce.

A ta tvář! Byla naprosto úchvatná. Jeho pleť byla bledá a bezchybná až na slavnou jizvu, která ho dělala o to zajímavějším. Lucius byl rád, že se rozhodl opravit chlapci oči, které mu nyní zdobily tvář jako dva velké, zářivé smaragdy. Harryho rty byly sevřené, lehce narůžovělé a plné – přímo k zulíbání.

Harry byl dokonalý… nádherný poklad, který se přidal k Malfoyovu majetku. Lucius nemohl být sám se sebou víc spokojený.

Ale nejen vzhled dělal Harryho tak žádoucím. Bylo to něco víc; Lucius ještě nevěděl co, přesný důvod, proč ho mladík tak náhle zaujal. Ale z chlapce to vyzařovalo… Lucius to viděl. Viděl to, když se Harry plaše usmál, nebo bezmyšlenkovitě prohrábl své dlouhé, tmavé vlasy. Navíc chlapec si zřejmě neuvědomoval, jak byl rozkošný. Nemá ani ponětí jak se na něj všichni ti lidé dívají.

Bylo to na nich vidět. Umírali závistí. Ale dostal ho Lucius. Harry James Potter Black Malfoy. A teď se jde Lucius podívat na svůj nový přírůstek.

Kouzelník málem pukl vzrušením. Den byl velice úspěšný a noc slibovala ještě víc.

Když Lucius vstoupil do své luxusní ložnice, domácí skřítci už měli dokončenou přípravu jeho mladého manžela na svatební noc. Lucius nařídil, aby byl chlapec vykoupaný, oholený a navoněný. Měl určité zásady pro své partnery.

Vychutnával si pohled na chlapce s havraními vlasy sedícího na kolenou uprostřed velké postele.  Harryho slonovinovou kůži a bílou, téměř průhlednou noční košili, kterou měl na sobě, dohromady tvořící krásný kontrast s tmavě červenou sametovou přikrývkou. Vypadal tak nevinně, křehce, andělská bytost v matném světle planoucí svíčky.

Lucius se usmál, trochu jako šelma na lovu a přistoupil k posteli. Byl si jistý, že si ho chlapec ještě nevšiml, protože Harry seděl zády ke dveřím. Pak si rozvázal svůj župan a nechal ho sklouznout ze svých ramen. Zůstal pouze v černých hedvábných pyžamových kalhotách, opatrně se posadil na posteli za Harryho, ovinul ruce kolem chlapcova útlého pasu a pokračoval na jeho ploché břicho, Něžně hladil svého mladého manžela přes průsvitnou tkaninu noční košile. Chtěl si to nesmírně užít…

Pak sklonil hlavu ke krku mladého kouzelníka a vychutnával si jeho vůni. Harryho nepoddajné vlasy se otřeli o jeho tvář a on ucítil vůni letních květin, tak přirozených a čistých. Lucius políbil jemnou kůži na Harryho rameni, zasypal jej polibky, a poté olízl. Poprvé ochutnal svého manžela. Nebyl zklamaný…

Najednou se Harry prohnul a jeho horní část těla padala dopředu na postel, chlapec stále napůl seděl ale jen díky Luciusovým rukám držících ho kolem pasu.

„Harry? Harry,“ promluvil Lucius na mladého kouzelníka, otočil ho tak aby chlapec ležel na posteli na zádech.

„Sakra!“ jeho manžel omdlel.

Pan Toto Tanabe, rodinný lékař Malfoyů dorazil na zámek tři minuty poté, co ho Lucius přivolal krbem, doktorův pískově žlutý hábit provlál okolo Luciuse sedícího v předsíni a zmizel do ložnice, Luciusovi nezbývalo než pít čaj a čekat.

Když o půl hodiny později doktor Tanabe vyšel z ložnice, Lucius mu pokynul, aby se posadil, a nabídl mu čaj: „Takže?“

Doktor Tanabe si povzdychl: „Podvýživa a zřejmě i nervy.“

Lucius pozdvihl na starého muže obočí: „Prosím?“

„Byl vyhladovělý,“ trpělivě vysvětloval starý léčitel.

„Cože?“ Lucius nemohl uvěřit vlastním uším.

„Nedostatek živin, Luciusi. Chlapcovo tělo je velice oslabené.“

„Já vím, co znamená slovo „podvýživa“ a „vyhladovělý!“ vyprskl blondýn. Neměl problém se slovní zásobou, jen prostě nemohl uvěřit tomu, co slyší. Říci, že byl v mizerné náladě, by bylo zlehčením celé situace. „Chci vědět proč? Jak?“

„Na to bych se měl zeptat spíš já tebe,“ řekl doktor Tanabe a namířil na Luciuse mírně nesouhlasný pohled.

„A jak já to mám vědět? Až do svatby bydlel v Bradavicích,“ řekl na vysvětlenou mladší muž.

„Hm,“ mnul si zamyšleně léčitel bradu.“Pochybuji, že by Albus Brumbál nechal pana Pottera hladovět. Chlapec zřejmě prostě -  nejí.“

„Ale proč by Potter nejedl?“ Luciuse to zaskočilo. Nechápal to, byl naštvaný…

„To by ses měl ptát sám sebe, chlapče. Ale je to nazýváno poruchami příjmu potravy. Někdy se to stává, většinou mladým kouzelnicím z mudlovských rodin… Jak dobře znáš svého manžela Luciusi?“

„Co je na tom teď tak důležitého?“ aristokrat byl stále tak naštvaný, že ani neokomentoval „kouzelnice z mudlovských rodin“.

„Víš, většinou nějaké psychické problémy způsobí to, že člověk začne sám sebe trápit hlady. Víš, jaké byly pocity pana Pottera z tohoto sňatku?“

„Co tím naznačujete, Toto?“ Lucius dnes večer neměl náladu na hry a vágní odpovědi.

„Jen říkám, že žádný šťastný člověk se nevyhladoví téměř k smrti. Pokud si myslíte, že nevím, jak se dá domluvit manželství…“ starý léčitel byl s každým slovem vážnější a také hlasitější.

„Chcete mi vynadat? Jste dost starý na to, abyste pamatoval z minulosti víc dohodnutých manželství. Nevidím na tom nic špatného,“ odsekl Lucius.

„Samozřejmě, nevíš jaké to je oženit se s někým úplně cizím, tohle není snem žádného dospívajícího chlapce, myslím, že bych měl zkontrolovat tvoje oči, chlapče,“ léčitel se vyčítavě díval na Luciuse, znal ho už od dítěte.

„Tohle nebudu poslouchat, Toto, řekni mi něco, co opravdu potřebuji slyšet, nebo…“ Lucius byl ještě mrzutější a rozzlobenější. Obvykle nedával najevo své pocity, ale Toto byl skoro členem rodiny, a… on skutečně nebyl … v dobré náladě.

Toto si potichu povzdechl, jak mohl být tenhle mladý muž tak tvrdohlavý, ještě mnohem tvrdohlavější než kdy byl jeho otec Abraxas, ale někdy se Luciusi Malfoyovi dalo promluvit do duše.

„Dal jsem mu silné lektvary, které v podstatě vyřeší fyzické problémy, a nechal jsem tu nějaké navíc. – Měl by si mu je dát, až se probudí. To vyhublé dítě by mělo zůstat v posteli i zítra,“ podrobně ho poučil léčitel.

„Děkuji ti, Toto,“ bylo to přání k odchodu. Jasné rozloučení. Vyjádřeno velice taktně jak si léčitel zasloužil. Lucius věděl, že slovo „dítě“ použil záměrně. Starý muž by se měl naučit hledět si svého. Lucius by ho měl vyhodit. Jenže Toto Tanabe pracoval pro jeho rodinu mnohem dříve, než se Lucius vůbec narodil… A i když neustále zkouší trpělivost patriarchy Malfoye, tak si mohl být jistý, že se nikdo nedozví jejich rodinná tajemství.

Pokračování: 1. část, 6. kapitola

 

14.08.11 19:52
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one