Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (2997 | 5%)
Could You Love Me? (3162 | 5%)
Dark gifts (3131 | 5%)
Duet (2977 | 5%)
Komplikace Blackových (3014 | 5%)
Lektvarová pomoc (2952 | 4%)
My bad daddy (2987 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2980 | 5%)
Turnaj (2982 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2932 | 4%)
Vánoční zprávy (2918 | 4%)

Ahojky,

tady máte od Izmy další kapitolku k povídce Could you love me. Mám vám vzkázat, že moc děkuje za komentáře a tuhle kapitolku chce věnovat speciálně Salazaret a všem, co komentovali.

Hezké čtení. Sirina

***

2. část, 9. kapitola Neviděli jste mého ztraceného mazlíčka?

Lucius potřeboval hodně dobré řešení celé této situace, nějaký akční plán. Ztratil Harryho Pottera, hrdinu kouzelnického světa, svého novopečeného manžela. Jestli někdo zjistí, co se stalo, jeho pověst bude v troskách. Nevěděl o ničem, co by to mohlo dost dobře vysvětlit. Žádná omluva by nebyla dost dobrá.

Byl by jen zesměšňován a uvržen v nemilost. Proč ho jen Harry musel ponížit zrovna takto? Co ho to posedlo? Prostě to nechápal, ten rozmazlený fracek… On Lucius Malfoy bohatý mocný a dobře vypadající muž z jedné z nejlepších rodin. Co by mohl ještě víc chtít?

Možná, Harry utekl s někým… pokud by to byla pravda. Zabije ho, Lucius ho zabije, uškrtí ho svýma holýma rukama. Ne z lásky, nebo z ubohé žárlivosti, ale protože mál svou hrdost a docela rád si přivlastňuje své věci.

Měl jít ven a pokusit se Pottera najít? Ne, bylo by to k ničemu. Harry mohl být touhle dobou kdekoli. Možná, že šel za svými přáteli? Nejspíš.  Ale jak to zjistit, aniž by pojali podezření, že se něco stalo (pokud o tom nic nevěděli).

Ach ano, je na čase, aby přijal ponížení od Severuse, které bude s největší pravděpodobností cenou za jeho služby.

Když Lucius řekl svému příteli, co se stalo. Krkavec jeden starej vybuchl v hysterický smích. Lektvarista se smál tak moc, až skoro ronil slzy. Naštěstí jen skoro.

Jen málo kdo věděl, že tento člověk, který tvrdě pracoval na udržení své image mimořádně nepříjemného kouzelníka, se dokáže smát jako blázen, pokud se objeví něco opravdu zábavného. Často se smál na úkor někoho jiného, ale co…

Lucius už začínal v duchu proklínat svého tvz. přítele něčím zlým a hlavně trvalým, když Snape konečně přišel k rozumu a dokázali se pak konečně dohodnout na tom, jak zjistit jestli Weasleyovi, ředitel školy nebo někdo z Fénixova řádu neví cokoliv o místě pobytu Harryho Pottera.

„ To by neměl být problém,“ ušklíbl se Mistr lektvarů. „Důvěřují mi víc než ostatním, nebudou mít žádné podezření.“

Snape se vrátil druhý den a informoval Luciuse o tom, že nikdo z fanklubu Harryho Pottera o Harrym nic neví. Zdálo se, že chlapec bydlel někde jinde, nebo s někým jiným o kom nikdo nic nevěděl, ale nejspíš prostě utekl sám.

Luciusova nálada byla horší, než špatná. Šel rovnou do svého pokoje, a nepřál si, být kýmkoli rušen.

 

Severus Snape se rozhodl zůstat na večeři. Někdo musel všechno vysvětlit Dracovi, protože chlapec nebyl tak hloupý, aby si nevšiml, že něco není v pořádku, a Lucius rozhodně nebyl schopný sejít dolů na večeři a promluvit si s ním o nastalé situaci.

Severus byl vlastně ohromený. Nikdy netušil, že je Potter schopen provést něco takového, něco co by dokázalo Luciuse byť jen překvapit, natož udělat mu ze života peklo. Kouzelník tím byl nesmírně pobavený. Samozřejmě, znal důsledky, které Potterovo zmizení může způsobit.

Teď se musí rozhodnout co povědět Dracovi. Odpověď byla zřejmá - pravdu. Lektvarový Mistr řekl svému kmotřenci, že Potter zřejmě opustil Malfoy Manor aniž by o tom komukoliv řekl. Ani nemusel říkat „utekl“, nechtěl být veřejně netaktní, ale soudě podle Dracových rozšířených očí, kmotřenec velice dobře pochopil co má Severus na mysli.

Přesto si profesor všiml něčeho zajímavého. Dracova reakce nebyla přesně taková, jakou očekával. Myslel si, že mladý Zmijozel bude rád, že je zámek opět bez Pottera a bude si na to chtít snad i připít, nebo se projeví jiným okázalým gestem.

To se však nestalo. Draco se zvláštně zatvářil a najednou byl o několik odstínů bledší a … bylo to jen překvapením, nebo je v tom něco víc? Zajímavé.

Draco si všiml, jak ho jeho kmotr zamyšleně pozoruje a nakonec přišel k řeči.

„Proč mi to říkáš, jako by to byli špatné zprávy? Není to nic, kvůli čemu bych měl brečet do polštáře, nebude mi chybět,“ odfrkl si chlapec, vrátil se ke svému jídlu a snažil se, jak jen to šlo, vypadat co nejvíc lhostejně.

Ano, tak to bylo a zároveň nebylo. Odpovídající reakce přišla příliš pozdě a v tuto chvíli to bylo opravdu nevhodné. Draco cosi tajil!

Severus se zamračil. Věděl snad Draco něco? Ten kluk něco moc dobře věděl, ale neměl cenu snažit se to z něj tahat. Na to byl Draco Zmijozel až příliš. Tím by Severus ničeho nedosáhl, bude si na toho blonďatého spratka dávat pozor.

Další den se Severus Snape opět vrátil na Manor. Ulevilo se mu, když zjistil, že se Lucius už poměrně uklidnil. Museli uvažovat racionálně a dohodnout se co dělat dál.

Severus myslel úplně na všechno. Až moc. Situace byla vážná. Pokud by to někdo zjistil… Ne, to se prostě nesmělo stát. Mistr lektvarů měl vymyšlený jeden plán a seznámil s ním Luciuse. Byl to opravdu dobrý způsob, jak najít Luciusova „ milovaného manžela“.

Severus byl přesvědčený o tom, že Harry za prvé: utekl na základě nějakého impulsu, nad kterým by se měli zamyslet. A za druhé: Harrymu by bylo lépe v mudlovském světě. Kromě toho lektvarista věřil, že Potter uprchl sám, neměl žádné komplice, protože kdyby chtěl někdo z řádu chlapci pomoci utéct, Severus by to věděl a také by uprchli už před svatbou.

Lucius najal pár mudlovských agentur, hledající pohřešované osoby. Byli diskrétní a neměli nic společného s kouzelnickým světem. Ani se neptali, proč hledá tohoto konkrétního chlapce. Což se dokonale hodilo.

Patriarcha Malfoy našel dočasné řešení na své problémy způsobené Harryho zmizením. Oznámil, že Harry bude bydlet na Malfoy Manor po jeho boku a již dále nebude pokračovat ve studiu v Bradavicích, protože bude mít domácí učitele.

Ještě tak nebýt starostí s Harryho přáteli, kteří chtěli chlapce ihned kontaktovat. Harrymu ještě nebylo sedmnáct, takže byl legálně dítětem. Lucius byl Harryho zákonným manželem a zároveň i opatrovníkem. Proto mohl prostě Harrymu „zakázat“ stýkat se s pochybnými přáteli. Stejně uvažoval, že by to udělal tak jako tak…

Uplynulo několik týdnů. Draco se vrátil do Bradavic. Lucius trávil svůj část odrážením všech, co chtěli vidět jeho manžela. Byl naštvaný na Pottera, protože mu způsobil tuhle nepříjemnou situaci, dokonce si zbytečně znepřátelil mudlovské „detaktivy“ (nebo jak se to jmenovali). Znepokojovalo ho, že je Harry někde ´tam´ mezi mudly, co když se mu něco stalo?

Luciusovi šlo skutečně o chlapce… Kdo by netoužil po něčem tak… unikátním, nevinném, krásném? Nebylo potřeba být sentimentální, ale když Lucius poprvé pohlédl na Harryho, cítil něco velmi silného, jako by ho něco táhlo směrem k mladému kouzelníkovi.

Dal by mladému kouzelníkovi vše, co by chtěl a to s velkou radostí.

Ale ujel mu vlak. V tuhle chvíli by Lucius opravdu štědrý nebyl, jak se mu ten spratek dostane do rukou; uškrtí jej, pěkně mudlovským způsobem. Žádná kouzla.

Draco seděl na černém, koženém sofa ve zmijozelské společenské místnosti. Každý věděl, že tohle sofa u krbu bylo určeno jen jemu. Hrál si s prameny ebenově černých vlasů, které patřily dívce ležící na pohovce s hlavou v blondýnově klíně. Občas to Pansy dopřával, Salazare nic nového, dělala z něj ještě většího favorita, než zbytek Zmijozelské koleje dohromady. A Draco Malfoy byl opravdu největší hvězda Zmojizelu.

„Hele, Draco, co se děje?“ řekl Blaise, který seděl na křesle naproti pohovky a díval se na něj se zřejmou zvědavostí.

„Nic, Zabini, Vše je v naprostém pořádku,“ odsekl blond Zmojizel.

„Opravdu…“ odfrkl druhý chlapec.

Draco se otočil zpět. Samozřejmě, Blaise měl pravdu, ale to neznamená, že může strkat nos do jeho věcí, nebo snad že by se Draco začal svěřovat s každým svým tajemstvím tomuhle italskému chlapci.

Draco přemýšlel nad spoustou věcí, byl z toho napjatý, ale proč…Myslel na tolik věcí. Na věci, které by mu jindy vůbec nevadili. Ale takhle. Měl vztek na Pottera. Ten debil způsobil moc problémů, jeho otci, rodině Malfoyů i jemu. Tak to přesně bylo – zuřil.

Dneska se  Weasley a Mudlovská šmejdka dovolili oslovit jeho - Zmijozelského prince, aby se zeptali, zda je skutečně pravda, že se Harry nevrátí do Bradavic a hned zase, proč se Harry nevrátí do Bradavic. Weasley zrudnul jako rajče a ta Mudlovská šmejdka neměla daleko k slzám. Proklatí pitomí Nebelvíři!

Draco si rád představoval situace, jak si trochu pohraje s Wealeyem, nazve ho spoustou urážlivých jmen a jak to možná Weasley nevydrží, použije svou hůlku a nakonec skončí po škole.

Ale za daných okolností? Neměl na to náladu.

Cítil víc než jen vztek. Draco věděl moc dobře jaký pocit to je – mít vztek. Věděl i co to je cítit se podrážděný. Ale tentokrát to bylo jiné. Tenhle pocit byl zvláštní a mělo to co dělat s Potterem… prostě toho kluka nemohl dostat z mysli. Draco nemohl přestat myslet na to setkání, na to co se stalo ten večer, kdy Harry utekl. Na to co řekl…možná, jen možná, zašel příliš daleko…

Měl by jít šukat Pansy nebo Blaise, nebo oba a zapomenout na věci, co nejsou jeho problém. Otec si to způsobil sám. Neposlouchal Draca, když se mu to manželství snažil rozmluvit.

Jak dlouho bude trvat, než někdo zjistí, že chlapec-který-kurva-nechcípnul není na Malfoy Manor? To je jen otcův problém.

Přesto, Draco nemohl popřít, že celá „věc“ ovlivňuje i jeho život.

Za prvé byl nucen „vysvětlovat“ situaci lidem, kteří měli nějaký problém s manželstvím jeho otce a nejsou dostatečně inteligentní na to, aby pochopili, kdy mají radši mlčet. Většinou to byli mudlovští šmejdi nebo kouzelníci poloviční krve a Draco nebyl sto pochopit některé jejich námitky.

Samozřejmě věděl, co znamená „divný“, „buzerant“ nebo „teplouš“. Pobral toho dost, co chodil do školy i s lidmi co chodili do běžné mudlovské školy. Ale co pak třeba víly? Každý, kdo měl alespoň minimální znalosti z Kouzelnické zoologie, musel vědět, že víly nemají dvě pohlaví – tudíž nemají žádný pohlavní styk, reprodukují se štěpením.

Ta jména byl jeden z důvodů, proč Draco nenáviděl mudlovské šmejdy. Zmijozelův princ věděl, že i jeho tak dost často za zády nazývají, prostě si ho dostatečně neváží.

A odkud ty všechny řečičky o posvátnosti manželství pocházejí? Manželství je manželství. Draco chápal tvz. lehké rodiny, to že opovrhovali účelovými sňatky, ale přece jen tušil, že v tom to nebylo. Prostě jim vadilo, že Lucius a Potter byli oba muži.

Draco v tom neviděl problém. Lucius měl povoleno vzít si jiného kouzelníka, nebo kouzelnické stvoření, protože už zplodil dědice. Samozřejmě, že je to jen uznávaný nepsaný kodex chování, který čistokrevní kouzelníci dodržovali. Kouzelnické zákony v dnešní době žádné takové požadavky neměly.

To čemu mladý kouzelník vůbec nerozuměl, byl pojem „hříchu“ a už vůbec nechápal s čím to má co společného. Jako obvykle, když mu něco nedávalo smysl, zeptal se svého kmotra. Severus mu vysvětlil, že mudlové věří v jedinou sílu, která vládne vesmíru, nazývají ji „Bůh“. Který se až nezdravě zajímal o jejich sexuální život, a který je trestal, za pohlavní styk se špatným člověkem, ve špatnou dobu, nebo na špatném místě.

Draco věděl, že mudlové mají Boha rádi. Četl Staré řecké báje a pověsti. Kniha byla u mudlů velmi populární. Vyprávěli příběhy kouzelníků, kteří přesvědčili mudly, že jsou tvz. Bohové a pak si s těmito muži i ženami užívali spousty legrace a sexu.

Tito „Bohové“ se pak na ty ženy a muže vůbec nezlobili, i když měli sex každý s každým, všemi možnými způsoby a na místech co vás jen napadnou.

„ Je to stejné jako kdyby mě potrestal můj otec, kdyby mě přistihl, jak si to rozdávám těsně před úplňkem s vlkodlakem v zapovězeném lese?“ zeptal se Draco ve snaze pochopit, co mu to Severus vysvětluje.

Severus obrátil oči v sloup před takovým hrubým příkladem: „ Za něco takového by byl jejich Bůh velice prudérní...“

Pak Draca starší kouzelník varoval. Pokud by snad chtěl někdy plnit své tak trochu vlkodlačí fantazie, osobně ho ujišťuje, že nebude schopen vykonávat žádné intimní praktiky až do své svatby.

Draco otočil oči v sloup. Severus a ten jeho strach z vlkodlaků.

Draco se radši snažil najít racionální vysvětlení mudlovských předsudků, ale prostě zabývali se tím jen ti, co si mysleli, že se svatbou jeho otce je něco v nepořádku. Malfoy- Potter si většinou zkřížili cestu akorát tak s dobře mířenou kletbou.

Byl konec září, čas na první víkend v Prasinkách. Lucius se měl setkat se svým synem. Navzdory všemu, miloval svého syna.

Dokonce, by se mohl zapřísáhnout, Draco byl nejotravnější teenager na světě. Ne, že by si Lucius mohl stěžovat, většinu vlastností co mu tak lezla na nervy, zdědil Draco po něm. Až na ostrý jazýček, ten zdědil po Narcisse. Ano, to byla její vlastnost.

Oba Malfoyové se setkali na večeři v soukromé lóži na místě zvané „Pingeon´s milk“, byla to drahá a luxusní kouzelnická restaurace. Vyhnuli se tak návalu spratků z Bradavic „U tří košťat“, v „ Medovém ráji“, nebo u madam Rosemarty.

Lucius už objednal „mackled malaclaw“ v zázvorové omáčce pro sebe a dušené „Re le Que“ pro Draca. Stříbrnovlasý kouzelník si odfrkl, věděl, že hlavní složkou toho jídla bude páchnoucí guláš s houbami. Bylo to přesně to, co si pod tím názvem představil – malé ošklivé houby, páchnoucí jak staré ponožky a hovno z testrála dohromady… Naštěstí předvařené, ale stejně :-D

Lucius by nikdy v životě nemohl jíst něco takového. Ale Draco ten byl na všechny druhy divného a odporného jídla… V tom ho ze zamyšlení vyrušil příchod Draca, lízajícího lízátko s příchutí krve. Opravdu… krve? Co ten kluk nestrčí do pusy.

„Jak žiješ, otče?“ zeptal se mladší blondýn a neslušně sebou žuchnul na židli.

Lucius zamrkal: „Způsoby Draco, a vyndej z úst to co ničí moji chuť k jídlu!...“

Chlapec se usmál, lascivně si olízl krvavé rty a zahodil zbytek své „sladkosti“ pod stůl, kde ho bez povšimnutí kouzelníků uklidil domácí skřítek.

Když jim donesli jejich jídla, Lucius zkontroloval své „mackled malaclaw“, aby se ujistil, že je opravdu vařené. Člověk nikdy neví, že?

Draco se ušklíbl, všiml si otcovi úzkosti: „ Takže, Potter, pořád se neobjevil?“

„Vypadá to tak…“ tohle téma rozhovoru staršímu Malfoyovi opravdu nezlepšilo náladu.

Draco si pomyslel. Ještě, že neřekl svému otci o tom malém rozhovoru, co měl s Potterem, ještě než utekl. Byl naštvaný, ale chtěl jen zpátky svého otce. Celá ta věc ho velmi trápila, měl z toho špatný pocit. Řekl Potterovi opravdu hnusné věci a zamlčel to otci.

Bylo to tak neodbytné, přemýšlel o tom čím dál víc, čím dál hůř se soustředil na ostatní věci. A, ano, ano, ano! Cítil, jak hrozné pro Pottera muselo být všechno, co řekl. Někdy dřív mluvil, než myslel a jednal bez ohledu na následky.

V tom byl Draco po svém otci – byli oba příliš impulzivní. Snažil se o perfektní fasádu Malfoye jako měl Lucius. Oh, ale i starší Malfoy občas chyboval, ale dokázal to zakrýt. Když Draco promluvil, aniž by se nejdřív zamyslel, většinou už nebylo moc co zachraňovat. Většina co rovnou urazil, ho už nikdy nechtěla vidět. Nikdy. Draco by mohl svým jazykem zabíjet.

„Víš, otče, je to asi tvoje vina, že Harry utekl,“ hodil Draco návnadu. Chystal se vyjít s pravdou na povrch, ale nebude přeci před otcem obviňovat sám sebe.

„Ano, a proč?“ Lucius byl Zmijozel, dokázal udržet klidnou tvář a neudělá Dracovi takovou radost, aby viděl, že se strefil do živého. To byl určitě Dracův záměr. Asi jeho syn tráví příliš mnoho času se Severusem. Má mnohem víc zlozvyků a ještě větší neúctu k otci.

Ale, hmm Draco doposud žádné takové hry nehrál. Co kdyby Luciuse naštval?

„Viděl jsem Pottera v noci. Předtím, než odešel,“ přiznal.

Lucius okamžitě střelil po svém synovi zlobný obviňující pohled, „Cože? A proč se to dozvídám až teď?“

„Byl jsem naštvaný, stejně jako ty!“ prohlásil mladší kouzelník.

Lucius zaťal ruce v pěst, aby jim zabránil ve vytasení hůlky a prokletí svého syna: „Je potřeba si uvědomit, že existují věci, které jsou důležitější než ty, mladá dámo.“

Draco se zašklebil: „Velmi vtipné, otče… Já nevím, co si provedl Potterovi, ale vypadal mizerně, hrozně brečel a seděl polonahý na studené chodbě…“

Znělo to zle, nebo ne? Draco by s tím chlapcem té noci soucítil, kdyby nebyl tak namyšlený, samolibý a rozmazlený. Teď se za sebe styděl.

Lucius mlčky seděl. Draco dokázal ostatním opravdu ublížit, když se mu zachtělo.

„A co jsi mu řekl?“ zeptal se nakonec.

Doprdele! Otec ho znal až moc dobře: „ Co jsem mu řekl, na něj nemělo vůbec žádný vliv, pokud jsi s ním neudělal to, co bylo tak očividné a nemám na mysli manželství, ale jinou věc, zamysli se! Svatební noc a to ostatní.“

Obvykle Draco nebýval tak vágní co se týká mluvení o sexu, ale byl to jeho otec a Potter! Salazare! A když si vzpomenul, jak ten chlapec v noci vypadal… Trvalo jen chvilku, než Draco přišel na to, co se Harrymu Potterovi stalo. Zamrazilo ho, když konečně pochopil.

„Draco… mi jsme s Harrym manželé. Není na tom nic špatného…Na co narážíš?“ Lucius nechápal co to s tím má co společného.

Můj otec je opravdu idiot pomyslel si Draco. „ Promiň, otče… ale je rozdíl mezi Vámi a pokryteckým Nebelvírským panicem, který nebyl nikdy políben, byl donucen k nechtěnému sňatku, však víš. Ty, co chceš to musíš mít… a musím s tebou souhlasit, Potter je atraktivní, a kdyby nebyl Potter tak…, ale také nemůžeš očekávat, že stejný Potter, kluk v mém věku, bude jako já.“ Draco se ostře podíval po svém otci. Oba věděli, co tím myslel.

„Byl vychován mudly. Merline. Být já na jeho místě proklel bych tě… A já nejsem skeptik! Ale Potter se nikdy s nikým nezapletl, určité věci mu v Bradavicích zůstaly neznámé. Bylo to pravděpodobně jeho poprvé. Bál se, ublížil si mu, to byl důvod, proč utekl. Postav se tomu! Jo možná jsem něco udělal, zhoršil jsem to tím, ale vina je to tvoje!“

S tím Draco mrsknul ubrouskem na stůl a řekl rychlé „Sbohem“ a radši opustil místnost, než stačil zajít příliš daleko. I po tom všem, Lucius byl jeho otec, a nechtěl s ním být na ostří nože; kvůli Potterovi. Ale jen to pomyšlení, že Lucius „idiot“ dokázal takhle ublížit, ho znepokojovalo.

Lucius nad sklenkou vína uvažoval nad slovy svého syna. Draco přeháněl, jako obvykle, tím si byl jistý. To jeho syn způsobil chlapci nějakou bolest, tím si byl jistý. A ten spratek Harry byl prostě nevychovaný.

Pokračování: 2. část, 10. kapitola

 

23.10.11 21:39
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one