Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (2997 | 5%)
Could You Love Me? (3162 | 5%)
Dark gifts (3131 | 5%)
Duet (2977 | 5%)
Komplikace Blackových (3014 | 5%)
Lektvarová pomoc (2952 | 4%)
My bad daddy (2987 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2980 | 5%)
Turnaj (2982 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2932 | 4%)
Vánoční zprávy (2918 | 4%)
Ahojky,

moc se omlouvám, že to tak dlouho trvalo, ale teď to bude lepší, příští kapitolka bude od Adelaine a ta další ode mě už je skoro hotová :-)

Chtěla bych poděkovat za všechny komentáře a tutu povídku bych chtěla věnovat komentujícím- keishatko, Lucka, Wigy, bacil, anneanne, Sajuri, Catrina, Ella, ranchan, Ellena a hlavně Nade-ona ví za ce ;´) mimochodem, už se na tom pracuje

Díky patří i za beta-readr Hoshi, protože bez ní by to nebylo ono....

Hezké čtení, komentáře povzbudí :-)

Sirina

***

17. Dobré ráno sluníčko

Lucius šel do své pracovny a okamžitě kontaktoval Tota Tanabeho. Řekl lékouzelníkovi o Harryho zhroucení. Toto ho uklidnil a řekl mu, že to není nic neobvyklého. Protože Harry je nejen velmi citlivý, ale také těhotný.

Přítomnost plodu v Harryho těle ho výrazně ovlivňuje. Hormony pravděpodobně ještě zintenzívněly chlapcovy emoce. Nicméně, Toto uvedl, že emoce jsou skutečně, jen intenzivnější.

Starší kouzelník pak Luciuse pochválil, jak tu situaci vyřešil, což neučinilo Zmijozelovu náladu o nic lepší. Malfoy nepotřeboval chválu od svých zaměstnanců… ach, dobře, muž mohl připustit, že špatnou náladu a strach a… rozhodl se ukončit tento letaxový rozhovor, sebral knihu a odešel do svých místností. Zvláště kvůli Tanabyho kanárkově žlutému hábitu, který Luciuse řezal do očí.

Druhý den ráno se Lucius probudil brzy a tiše… on by to rozhodně nenazval plížení…Malfoyové se neplíží… tiše, ale s velkou důstojností vešel do Harryho pokoje a posadil se na židli vedle postele.

Chlapec stále klidně spal. Lucius zjistil, že bylo velmi zajímavé sledovat někoho, když spí. V minulosti vždycky rád sledoval své spící milence, bez ohledu na to, kdo jím zrovna byl.

Bylo na tom… něco kouzelného. Spánek ukazoval kouzelníky a čarodějky jako úplně jiné osoby. Nezáleželo na tom, jak krutý, zkažený nebo temní byli během dne. V jejich spánku se z nich stávaly andělská stvoření.

Lucius byl mírně v rozpacích, protože jeho zvláštní posedlost byla velmi nemalfoyovská… ale neškodná, protože o ní nikdo nevěděl. Pozoroval Harryho a pokoušel se přijít na to, jaké kouzlo Morfeus používal na kouzelníky. Dosud na to nepřišel.

Lucius si prohlédl Harryho a rozhodl, že se chlapec ve spánku neliší od toho, jak vypadá, když bdí. Byl velmi mladý, neměl žádné vrásky, které by potřebovaly vyhladit, s těma velkýma očima plných emocí a aurou nevinnosti a zranitelnosti, která ho obklopovala, vypadal tak trochu jako anděl.

Lucius se náhle cítil znechucen sám sebou.

Včera, když si vybíral něco ke čtení před spaním, se odvážil si přečíst kapitolu v knize Dohodnuté sňatky: Milování nebo zneužívání od té ženské Whitedové.

To bylo… muž se otřásl.

Lucius přiznal, že byl arogantní a sobecký… Nemyslel si, že by tím někomu mohl ublížit. Myslel si, že to všechno, co se stalo o svatební noci, bylo něco přirozeného. Mladé ´nevěsty´a ´ženichové´by měli být nezkušení a stydlivý o jejich první noci. Bylo přirozené, že starší a zkušenější partner převzal kontrolu a vedl méně zkušeného. Lucius předpokládal, pokud bude trpělivý a nenásilný…

Muž od té chvíle nenáviděl svého otce víc než kdy dřív, za to, jak ho vychoval.

Něco se zachvělo v jeho očích, když se díval na toho chlapce, dítě, spící na posteli- přál si, aby vlastnil obraceč času!

Harry se zavrtěl, přitáhl si přikrývku a zakryl si s ní celý hrudník, následkem toho odhalil jednu nohu. Hm…Lucius si všiml, že měl Harry moc pěkné nohy. Pak chlapec do svého polštáře šťouchl, jako by ho to šťouchnutí mohl přeměnit na něco lepšího.

Opravdu to byla radost se dívat.

Kdyby jen Lucius neměl… tu noc… je to vůbec možné napravit to?

Nicméně kdyby nevyužil svého manžela, nečekal by teď jeho dítě. Blonďatý kouzelník by lhal, kdyby přísahal, že toho úplně litoval.

Přes svůj počáteční odpor, teď chtěl Lucius to dítě víc než cokoliv jiného.

Pravděpodobně to bude tmavovlasý Malfoy. Ale to mu bylo jedno. To dítě bude jeho a Harryho, což ho dělalo v jeho očích dokonalé.

Malfoyovi byli dokonalí a Harry byl také. Lucius si vzpomněl, jak se dotkl tu noc svého malého manžela… prostě nedokázal litovat, že držel Harryho v náručí, hladil jeho mléčnou pleť, líbal chlapcovo ploché břicho, prsty se dotýkal jeho vlasů, neuvěřitelně hebkých tmavých vlasů. Lucius si vzpomněl, jak rty přejížděl po Harryho páteři. Ta jeho nádherná vůně, nikdy předtím necítil tak opojnou vůni… ne nemohl o tom teď uvažovat, musel rychle myslet na něco jiného. Hodně rychle.

Dolores Umbridge. Ano, to bylo ono. Ona byla ta, která Luciusovi vždy zkazila náladu, protože ta žena se s ním nejprve pokoušela flirtovat, když se s ní potkal na ministerstvu. To samozřejmě ale nikdy nepůsobilo. Nejen, že ta žena byla neatraktivní ve všech představitelných způsobech, ale také jedno z jeho osobních pravidel bylo, že nikdy nesahal na nic, co bylo blízko Korneliuse Popletala, tak jako ona. Naposledy, když slyšel o Umbridgeové, ležela ještě u Svatého Munga po té její eskapádě s kentaury. Lucius pochyboval, že ještě bude moci na ministerstvu dosáhnout nějakého postavení, i kdyby se uzdravila, protože zaslechl zvěsti, že se pokusila svést jednoho z kentaurů a byla odmítnuta velmi nepříjemným způsobem. V kouzelnickém světě nikoho nezajímalo, jestli to byla pravda nebo ne, rozhodli se věřit té nejzajímavější verzi příběhu. Gossip Mongers přezdívá ten incident jako ´velmi vtipnou ostudu´a stalo se to hodně populárním tématem konverzace.

Nicméně, Lucius měl téměř dokonalou kontrolu nad svými, ehm, tělesnými potřebami, když se Harry začal probouzet.

Kroutil se jako mládě ve svém pelíšku, mumlal a bručel do svého polštáře.

Najednou se zelené oči otevřely a chlapec se podíval na Luciuse.

Harry zasténal, když si vzpomněl, co se včera stalo. Jaký má význam brečet nad uklidňujícím lektvarem.

 Nicméně, tváře mu zčervenaly. Ne, ne… on nepadl do náruče Luciuse Malfoye jako nějaká rozrušená slečna! Co by se stalo, kdyby se muž rozhodl, že Harry chce dělat tamto?

Nicméně, Lucius mu nic neudělal. Bylo by pro toho muže tak snadné, přinutit Harryho dělat něco, co nechce.  Starší muž byl o tolik silnější než on. Ovšem, Lucius slíbil, že ho nezraní a jak to tak vypadá, opravdu se snaží být na něj hodný, ale ne všichni lidé dokážou plnit své sliby, můžou to jen předstírat nebo něco podobného a pak udělají, to co si přejí.

Ale Lucius byl upřímný, Harry to věděl. Potřeboval tomu věřit.

Galeon za všechny tvé myšlenky… muž se chtěl zeptat, když sledoval svého mladšího manžela, jak o něčem intenzivně přemýšlí. Nebyl si jistý, jestli by měl.

„Dobré ráno, Harry. Omlouvám se za vyrušení, chtěl jsem se ujistit, že se cítíš dobře. Neměl by ses trápit včerejškem, Harry. Tvé chování bylo ovlivněno hormonální nerovnováhou.“

„Pokud jde o… Lupina,“ málem použil to slovo na ´v´. To by nerad udělal. „Varoval jsem ho, že pokud by se někomu rozhodl říct o včerejší návštěvě, aby nezacházel do velkých podrobností.“

Možná to Harry nevěděl, ale většina kouzelníku měla na paměti varování Malfoyů.

Harry se zamračil, nebyl si jistý, jak si vysvětlit tohle “varování“. Nicméně doufal, že Remus nic neřekne… měl by mu poslat sovu a vše mu vysvětlit. Vlastně, měl by poslat sovu také Ronovi, Hermioně a možná řediteli. Pokud by je Harry ujistil, že je v pořádku, tak by se jeho přátelé nepokoušeli pátrat po nějakých informacích. Přinejmenším v to doufal.

Hedvika bude šťastná, že může konečně něco dělat. Harry se cítil provinile, když svou sovu na tak dlouho opustil.

Pak se ho Lucius zeptal, jestli by se k němu mohl připojit u snídaně. Harry prostě nemohl říct “ne“. Klobouk chlapce poslal do Nebelvíru z nějakého důvodu…

V příštích dvou dnech si Malfoy-Potterova rodina vyvinula rutinu.  Lucius se připojil k Harrymu na snídani v jeho místnosti a večer se Harry připojil k Luciusovi na večeři. Lucius se zdvořile zeptal, zda by jeho mladšímu manželovi vadil tenhle systém. Harry řekl, že ne.

Pak se Lucius zeptal, jestli by Harrymu nevadilo, kdyby každé ráno přišel dřív a čekal, než se chlapec probudí. Harry se divil, proč by to chtěl nějaký kouzelník dělat, zdálo se mu to poněkud zvláštní, ale poté, co o tom přemýšlel a přesvědčil se, že ho Malfoy nebude obtěžovat hned po ránu nebo když spal, tak nakonec souhlasil.

Harry poslal dopisy Remusovi, Ronovi a Hermioně, Albusi Brumbálovi a dokonce i paní Weasleyové. Nebyl připravený jim ještě čelit, ujistil své přátele, že je v pořádku a jen potřebuje čas, aby si nějaké věci utřídil. Doufal, že to budou akceptovat.

Teď Harry netrpělivě čekal na jejich odpovědi.

Lucius mu donesl učebnice a důrazně mu naznačil, že by si je měl všechny přečíst a slíbil mu, že o všem můžou diskutovat později. Harry ještě musel složit za dva roky OVCE. Samozřejmě, že to není povinně, ale chlapec měl podezření, že to od něj jeho manžel očekává.

Všiml si, že se muž nepřestal vzdělávat ani po složení jeho Ohavně Vyčerpávajících Čarodějných Examentech. Vždycky měl u sebe nějakou knihu. Navíc Harry objevil ´Lektvarový čtvrtletník´, ´Kouzelníkův čtvrtletník´, ´Kouzelnický učenec´, ´Moderní lékouzelník´ a některé další časopisy, které psali o novém vývoji v různých oblastech magie v knihovně. Zdá se, že se Lucius Malfoy zajímal o mnoho věcí nebo jen těch, které měli co dělat s magií.

Harry si myslel, že to nebylo tak špatně, snad i trochu Luciuse Malfoye obdivoval.

27.04.12 19:16
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one