Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (2997 | 5%)
Could You Love Me? (3162 | 5%)
Dark gifts (3131 | 5%)
Duet (2977 | 5%)
Komplikace Blackových (3014 | 5%)
Lektvarová pomoc (2952 | 4%)
My bad daddy (2987 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2980 | 5%)
Turnaj (2982 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2932 | 4%)
Vánoční zprávy (2918 | 4%)

Ahojky,

zrovna jsem sice v práci, ale beta mi poslala kapitolku, tak jsem se rozhodla ji vložit na net, když jste tam pěkně komentovali :-) Udělalo mi to hroznou radost. Proto bych vám všem tuto kapitolu věnovala - Nade, Saskya, Bobo, lucik, bacil, em, kali,keishatko, Catrina, Lucka, Ella, anneanne, Sajuri, Marta a Abigail. Velké díky taky patří betě-Hoshi.

Děkuji a přeji hezké čtení. Sirina.

***

4. část, 23. kapitola První den

Draco Malfoy se mračil. Musel tu být důvod, proč ho Severus Snape zavolal do své pracovny ještě před Lektvary. Ale nemohl na něj přijít. Nezbavil žádnou cudnou pannu z Nebelvíru jejího panenství nebo možná, že ano… Ne, ta jedna nebyla panna, při té vzpomínce se mu na tváři objevil spokojený úšklebek.

Bohužel tam nezůstal moc dlouho. Draco neměl rád překvapení. Zejména od toho dne, kdy se jeho otec rozhodl oženit s chlapcem-který-přežil. To bylo jedno velmi nepříjemné překvapení.

Šel zjistit, co 'Sev' tak velmi brzy chtěl.

Draco,“ pozdravil Severus svého kmotřence, tak srdečně jako vždy. To znamenalo, že muž vypadal, jako by si právě kousl do citronu.

Pane profesore,“ ušklíbl se blonďatý Zmijozel, nesměl v Bradavicích svého kmotra oslovit jinak.

Posaď se prosím,“ pokynul mistr lektvarů na malou židli, která není moc pohodlná, jak Draco věděl, měla odradit studenty od přílišného otravování a obtěžování jeho ubohého kmotra s jejich směšnými pocity úzkosti a všemi ostatními problémy.

Chtěl jste se mnou mluvit, profesore?“ Draco se ušklíbl, tak jak to umí jen pořádný Zmijozel a Malfoy.

Ano. Předpokládám, že sis všiml, že se Harry Potter dnes ráno vrátil do Bradavic, že?“ uvedl mistr lektvarů bez většího úvodu. Nebyla to otázka.

Odfrknutí bylo jedinou odpovědí. Každý, kdo není hluchý a slepý, si toho všiml. Nikdo zatím Pottera neviděl, ale klepy se už Bradavicemi šířily naplno.

Severus ignoroval Dracovo nedůstojné chování: „Pan Potter-Malfoy se zítra připojí ke svým spolužákům. Budeš s ním ve dvojici v mojí třídě. Chci, aby ses o něho staral. Tím myslím, že nedojde k žádným výbuchům kotlíku, nebude se dotýkat žádných jedovatých rostlin, neotráví se žádnými nebezpečnými látkami- nic takového charakteru. Rozumíš mi?“

Draco byl ohromen. Nemohl tomu uvěřit: „Cože? Ty jsi…. Nenávidím toho blbce! Mohl by začít hořet a ani bych na něj neplivl! To nemůžeš myslet vážně!“

Jazyk, Draco! A jsem vážný. Smrtelně vážný. To je příkaz a už o tom nebudeme diskutovat. Pokud panu Potterovi v mé třídě spadne vlas, budeš za to zodpovědný ty. Budeš se zodpovídat nejen mě, ale i svému otci, až se to dozví.“ Snapeův hlas byl přísný.

To nemůžeš myslet vážně, Seve,“ sténal chlapec. „Jako kdyby Potter potřeboval chůvu. Zabil Temného pána! Co Grangerová a Weasley? Ti se od něj ani nehnou. Většina školy už zbožňuje Pottera jen proto, že Ho porazil. To je málo? Chceš ze mě udělat jeho věrnou tělesnou stráž?“ Rozrušený bylo dost slabé slovo k popisu toho, jak se Draco cítil.

Jenom? Prostě Ho porazil? Přemýšlej před tím, než otevřeš pusu, Draco! Nehodlám Pottera svěřit Grangerové a Weasleymu. Jeho bezpečnost bude tvá zodpovědnost, ať se ti to líbí nebo ne. A budeš hlídat ostatní malé hady, vím, že moje kolej má zálibu v házení všech možných ingrediencí do Potterova kotlíku. Za stávajících podmínek se nic z toho nesmí stát. Je ti to jasné? Mám své důvody, Draco. Ujišťuji tě. A nejsou tvoje starost. Pro jednou mě budeš poslouchat.“

Nebo jinak?“ škádlil Draco, zvedl arogantně obočí, aby zakryl svou zlobu.

To zjistíš. Ujišťuji tě o tom,“ v Snapeově hlasu bylo něco, co dávalo mladšímu kouzelníkovi jasně najevo, že už by neměl protestovat.

Draco zalapal po dechu. Byl Zmijozelem dost na to, aby poznal, kdy námitky nic na rozhodnutí nezmění. Bylo jasné, že záležitost byla uzavřená.

Ale proč najednou Sev hýčká Pottera? Kromě toho, že na to použil Draca. To nebylo fér.

Severus Snape nenáviděl Pottera. Všichni to věděli! Jenže teď trápil svého nejoblíbenějšího studenta a kmotřence, kvůli zatracenému Nebelvírovi.

V Dracovi vzplanul hněv. Potter za to zaplatí! Draco si najde způsob jak. A zjistí, co za vším tím vězí.

***

Harry strávil většinu svého prvního ráno, co byl zpět v Bradavicích, vybalováním- chtěl to dělat bez magie a sám, protože se potřeboval nějak zabavit. Chlapec, který žil se snažil připravit na vřavu způsobenou jeho nástupem do školy. Harry byl nějakou dobu v kouzelnickém světě stranou. Neměl ponětí, jak “populární“ v tuhle chvíli byl. Nicméně, jeho Zmijozelská část nebyla dost naivní, aby se domníval, že chlapec-který-zabil-toho-který-nesmí-být-jmenován a vzal-si-muže-který-byl-vyzvědačem-v-řadách-smrtijedů-a-Malfoy-k-tomu byl zapomenut.

Asi o tři hodiny později někdo zaklepal na Harryho dveře. Zvedl se z měkkého vínově červeného sametového křesla a otevřel dveře.

Ahoj, lidi,“ pozdravil Harry. Byl tam Ron, Hermiona, Ginny, Fred a George.

Harry!“ další Nebelvíři vykřikli a začali objímat a líbat chlapce až ho téměř srazili na zem.

Harry, všichni na tebe čekají! Všichni na tebe čekají v Nebelvírské společenské místnosti! Chtějí tě vidět!“ zvolala Ginny.

Harry sebou trhl. Nebyl si jistý, že on chce vidět je.

Pak si chlapec povzdechl.

Nebuď takovej, kámo!“ pokáral ho Ron. „Jsi náš hrdina. Všichni tě milujou.“

Správně. Jako by chtěl být všemi milován. Ale Ron to prostě nikdy nepochopí.

Chceš si to vyměnit?“ nabídl se Harry.

Zrzek jenom obrátil oči v sloup.

Tmavovlasý Nebelvír si povzdechl. Nedokázal se vyhýbat všem svým spolužákům navždy… nebo možná… ne, nemohl. Harry se zhluboka nadechl a následoval své přátele dolů po schodech.

Bylo to stejně strašné, jak Harry čekal. Všichni Nebelvíři ho povzbuzovali, chtěli mu dát pusu nebo si potřást rukou a nakonec ho zvedli na ramena, ale díky Hermioninu ječení, ho nakonec dali dolů…

Byla tam celá nebelvírská kolej a taky několik Havraspárských a Mrzimorských.

Změnilo se to skoro na párty. Všude kolem putovaly čokoládové žabky a máslový ležák a Harry měl problémy celou dobu odmítat pít. Hermiona mu s tím hodně pomohla. Nebelvírka všechno-vím mu pošeptala do ucha, že si už udělala nějaký výzkum na mužské těhotenství… Harry se usmál, nic jiného ani nečekal.

Už po půl hodině ho začala bolet jeho hlava. Všichni pozor! Colin Creevey jej a jeho přátele četně fotografoval, někteří ze studentů ho žádali o autogram a zjevně se k němu snažili dostat co nejblíže. Kromě toho několik lidí dělalo a říkalo podivné věci- téměř s ním flirtovali. Copak nevidí prsten na jeho ruce! Nechte toho!

Harry byl vyčerpaný, když se konečně vrátil do svého pokoje. Padl na svou velkou postel, vlastně byla větší než v ostatních ložnicích, Hermiona a Ron padli na břicho vedle něj.

Jak se cítíš, Harry?“ zeptala se váhavě Hermiona.

Unave-e-eně,“ zívl chlapec.

Tak jsem to nemyslela…“dívka se na něj ostře podívala.

Jsem v pořádku, Herm,“odpověděl Harry, ignoroval skrytý význam otázky. Věděl na co, nebo spíš koho se psala.

Jsi si jistý, kámo?“ připojil se Ron k výslechu.

Ano, jsem,“ odpověděl stroze, začínal se cítit trochu podrážděně.

Harry, jak to, že tě nakonec pustil?“

Proč se ptáš, Rone?“ odsekl Harry.

Zrzek se zamračil: „Co je na tom, že se ptám?“

Neříkej mi, že to nevíš!“ zvolal Harry podrážděně.

Jistě, že ne!“ Ron zněl uraženě. „Proč bych měl vědět, co si Lucius Malfoy myslí?“

Tvůj otec Luciuse vydíral,“ Harry se mračil na Rona. No asi to nebyla Ronova chyba a neměl by si na něm vylévat zlost, ale v jeho současném stavu, kdy byl unavený a nevrlý se o to nezajímal.

Páni! Opravdu? Nevěděl jsem, že to ten stařík má v sobě! Ale to je prostě skvělé!“ zajásal zrzek.

Harry se okamžitě posadil na postel, byl tak rozzuřený: „Skvělé? Řekl jsi, že je to skvělé? Co je na tom tak skvělé? On tím vydíral i mě! Slíbil, že když nepřijdu do Bradavic, půjde s tím ke Starostolci, který bude náš soukromí život probírat veřejně! Omlouvám se, ale nevidím na tom nic skvělého!“

Ale aspoň ses od něj dostal…“ Ron to nemohl pochopit.

Já jsem z toho nechtěl! Kdybych chtěl, tak bych už dávno odešel. Vlastně jsme byli s Luciusem mnohokrát pryč. Nebyl jsem tam vězněm. Možná jsem nechtěl, aby mě někdo nutil jít do Bradavic! Bylo mi naprosto fajn tam, kde jsem byl.“ Harry křičel. „Ale nikdo se mě nezeptal, co chci! Je to jen… není to fér!“

Harry…“ Hermiona se pokusila uklidnit svého přítele. Ona osobně věřila, že to, co se stalo, bylo to nejlepší.

Ne, žádný Harry, nejsem dítě. Možná jsem nechtěl odejít. Možná se mi tam líbilo.“

Jak by se ti tam mohlo…“ Ron vypadal ohromeně.

Odejděte,“ nařídil Harry vážně.

Cože?“ oba další Nebelvíři vypadali dost zmateně.

Odejděte. Hned. Nechci s vámi mluvit. Prostě tomu nerozumíte. Zneklidňujete mě a to není dobré pro dítě. Měla bys to vědět, Hermiono. Já nemám náladu… potřebuju si odpočinout… uvidíme se zítra, pak si spolu můžeme promluvit.“ Harry byl teď už prostě unavený.

Ron a Hermiona si vyměnili znepokojující pohled. Opravdu to nechápou, ale rozhodli se Harryho nechat. Bylo by to k ničemu, ho takhle tlačit.

Ron byl mrzutý, protože s nimi Harry tak jednal, ale Hermiona mu vysvětlila, že to byly asi jenom hormony, které způsobují, že je jejich kamarád tak náladový. Bylo prokázáno, že těhotní muži jsou daleko víc ovlivnění situací, protože je pro mužské tělo velmi těžké udržet dítě.

Hermiono, myslíš, že Malfoy Harrymu něco udělal?“ zeptal se Ron, když byli zpátky v nebelvírské společenské místnosti.

Nevím,“ odsekla dívka. „Nemůžu vědět všechno, Ronalde. Možná mu něco udělal, možná…“ Měl Harry toho muže rád? Nebo si myslel, že ho má rád? Možná to byl nějaký druh Stockholmského syndromu. Vztah mezi Harrym a Luciusem Malfoyem nemůže být normální.

Nemohla vlastně dokončit větu. Bylo to příliš podivné… a… těžko akceptovatelné. Ale když poslouchala Harryho… Hermiona se vždy snažila být rozumná a…

Co?“ Ron to naneštěstí nepochopil.

Uvidíme, Rone, uvidíme,“ povzdechla si Hermiona a vrátila se ke své knize.

Další ráno se Harry nechal od Chirpy jako obvykle obléknout. Už si zvykl na to, že některé věci jsou jednodušší, když máte vlastního domácího skřítka. Chlapec si vzal lektvary a pak šel dolů do společenské místnosti, kde na něj jeho přátelé a někteří další Nebelvíři už čekali. Všichni samozřejmě čekali na něj. Chlapec v duchu zasténal, nepotřebuje doprovod nebo nějaký druh dvořanstva, ale to bylo přesně to, jak to vypadalo.

Harry se cítil opravdu hloupě, když vstoupil do Velké síně nejen s Ronem a Hermionou, ale více než s deseti dalšími srdečnými a hrdými Nebelvíry vlečícími se za nimi. Nicméně, nemohl jim jen říct, aby vypadli.

Plachý chlapec zrudl karmínově. Cítil, že se každý dívá jeho směrem a šeptá si. Harry věděl, že jeho školní hábit skryl jeho tělo dobře, dokonce i těhotenství, ale vlastně se cítil nahý víc než kdykoliv jindy.

Harry se skoro zhroutil na sedadlo vedle Rona a Hermiony. Sakra! Nenáviděl to. Nemohl ani vzpomínat na klidné snídaně v Manor, s Luciusem…

Harry…“ Hermiona šťouchla svého přítele. „Snídaně?“

No, samozřejmě,“ začal se znovu stávat velmi nevrlým.

Jakmile se Harry dotkl vidličky, jeho talíř zmizel. Co… nestačil říct nic nahlas, protože se na stole objevil nový talíř s různými druhy potravin.

Páni! Kámo, co to bylo?“ zvolal Seamus Finnegan, který seděl na druhé straně nebelvírského stolu.

To musí být můj domácí skřítek, Chirpy,“ povzdechl si Harry. „Myslím, že nesouhlasí s bradavickým jídlem.“

Jo a já jsem si myslel, že vlastní domácí skřítci nesmějí být v Bradavicích,“ ušklíbl se Dean. „ Ale samozřejmě, náš Harry je teď osobnost. Zřejmě zvláštní zacházení s hrdiny.“

Harry!“ vypískla Hermiona. „ Ty podporuješ to zotročování ubožáků?“

Další Nebelvíři se podívali na hrdinu kouzelnického světa se zvědavostí. Čekali, co uvidí za reakci.

Potřebuji domácího skřítka,“ snažil se Harry vysvětlit, ale neznělo to moc dobře. Ale nemohl odhalit, proč ho potřeboval, že? „Poslouchej, já ho můžu mít a budu. A nikomu není nic do toho proč,“ chlapec ztratil nervy.

Klid, kamaráde,“ Ron se zamračil. „To je v pořádku. A Hermiono,“ zrzek se obrátil k dívce, která se zjevně něco chystala říct. „ Měla bys vědět, že Harry potřebuje domácího skřítka,“ zašeptal a významně se na ni podíval.

To Hermioně zavřelo ústa a pohřbilo myšlenku, že teď je ten správný čas pro řeč o SPOŽÚS.

Nicméně, na konci dne si promluví o výsadách, které dostává Harry Potter.

Zírání a šeptání následovalo tmavovlasého Nebelvíra po celý den. Harry se to snažil ignorovat, jak nejlépe uměl, ale bylo to téměř nemožné.

Harryho třídy šli jako obvykle. Někteří učitelé předpokládali, že byla jejich povinnost, aby ho pozdravili s nějakou kratší řečí a vyjádřili svou vděčnost chlapci-který-porazil-toho-kdo-nesmí-být –jmenován, ale v mezích slušnosti.

Nicméně v obraně proti černé magii to bylo jinak…

01.06.12 18:10
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one