Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3001 | 5%)
Could You Love Me? (3167 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3017 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2989 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2982 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2934 | 4%)
Vánoční zprávy (2919 | 4%)

2. kapitola Nastávající komplikace I

Ahojky,

tak tady máte další kapitolku ke Komplikacím. Vím, že to trvalo dlouho, ale je to těžké na překlad, navíc dneska odjíždím na dovolenout.

Takže limit je 10 komentářů. Isabela Green mi slíbila, že o víkendu bude kapitolka k Dark gifts, takže pokud budou komentáře v pořádku, tak ji Nelii zveřejní.

Kapitolku bych proto ráda věnovala Nelie, Isabelle Green, Sal, yellow, dále komentujícím: entita, Saskya, Lola, Nade, Kat, Cambera a Catrina. Doufám, že se bude líbit.

Sirina

***

Harry se trochu zavrtěl. Povzdechl si, a jak se otočil na bok, tak otevřel oči. Při pohledu na svého manžela se usmál. Lucius ležel na posteli vedle Harryho. Harry se zamračil a shrnul manželovi z obličeje vlasy. Zjistil, že někdy během noci ho Lucius chytl za ruku.

„Vzbuď se, lásko.“Zašeptal a prohraboval Luciusovy vlasy.

Lucius se pohnul, něco zamumlal a pokračoval ve spánku. Harry se usmál nad manželovou reakcí a přitulil se k tomu plavovlasému muži. Nechal ho spát. Byly to už tři měsíce od poslední bitvy, tři zajímavé, pokojné měsíce od doby, kdy byl Temný pán poražen. Harry miloval každou minutu míru strávenou s Dracem a Luciusem nebo Ronem a Hermionou.

Dnes byl ale jediný den, na který se netěšil. I když bude mít Luciuse jako svoji podporu. Harry věděl, že tam budou i Weasleyovy. Draco tam bude taky, protože jeho matka byla Blacková.

Tři týdny po bitvě prohlásil ministr Popletal Siriuse Blacka za nevinného. Po tom co Draco chytil Červíčka, neměl Popletal na výběr a musel ho podrobit výslechu pod Veritaserem. Sirius byl nevinný, ale také už byl mrtvý. Tak se teď bude číst jeho závěť.

Trvalo to přes dva měsíce srovnat Blackovy účty- nejdříve je všichni zanedbávali, protože byl Sirius v Azkabanu, pak se ukrýval a nakonec zemřel. Když skřeti skončili s tříděním všeho Blackova majetku a peněz, odchytili muže jménem Will a poslali po něm pozvánku.

Protože byl Harry Siriusův kmotřenec, byl první na seznamu.

Pak následovala Narcissa a Draco Malfoyovi, ale Narcissa už byla mrtvá. Skřítci také pozvali Luciuse, jako Harryho manžela, i když byli jedni z mála, kteří o tom věděli. Také byl pozván jako Dracův otec. Dále byla pozvána celá rodina Weasleyová, Remus a také Tonksová. Dále tam bylo několik členů řádu, jako třeba Brumbál. A samozřejmě nikdo nemůže zapomenout i na ministra kouzel osobně, aby se mohl osobně ujistit, jestli jde vše podle plánu.

Lucius supěl. Domníval se, že je tam spíš proto, aby zjistil, jak byl Sirius bohatý.

Harry i povzdechl a převalil se v posteli, pryč od Luciuse. Plavovlasý muž zvedl hlavu a usmál se na manžela, který k němu ležel zády. „Harry, je všechno v pořádku?“

„Já tam dneska nechci jít, Luci. Já jen mám takový pocit, že se stane něco hrozného. Prosím, nemusíme tam chodit?“ Mumlala, otočil se zpátky a objal svého manžela. Tvář přitiskl na Luciusovu silnou hruď.

„Normálně,“ řekl plavovlasý muž, zatímco klidně hladil svého manžela, „lituji chození na jakoukoliv schůzku, kde je Popletal pozvaný. Ale obávám se, lásko, že ty tam jít musíš. Bez tebe nemohou začít, Harry.“

„Přijdeš tam?“ ptal se. Zvedl hlavu, aby se mohl setkat s Luciusovýma očima. „ Půjde se mnou, že ano? Nenecháš mě samotného?“

„Nemyslím si, že bych byl raději někde jinde, než s tebou.“ zastavil se a mírně se ušklíbl. „I když tam bude Popletal. Nikdy bych tě neopustil, Harry.“ Tmavovlasý chlapec se usmál před tím, než políbil Luciusův hrudník.

 „Děkuji ti. A teď,“ vzal Luciuse za ruku a posadil se. „Měli bychom jít nebo si to rozmyslím a schovám se pod postelí.“

Lucius se napřímil a spokojeně usmál. „To bych tě musel vytáhnout za kotníku, nejmilejší.“ Harry se na něj nazlobeně podíval a radši zmizel do koupelny dát si sprchu. S hlubokým povzdechem posbíral Lucius dva nějaké hábity, které si vezmou a položil je na postel. Hluboce doufal, že se Harry - i když se to nestávalo - ve svých pocitech mýlí.

XXX

Harry a Lucius přijeli s Dracem přesně v 12:30 v neděli 12. srpna do Gringotovy banky. Lucius si rukou prohrábl vlasy, narovnal záda a udeřil svou vycházkovou holí s hadem Draca do stehna, protože nestál dost rovně. „Harryho ale nikdy neboucháš!“ Lamentoval Draco, ale patřičně se narovnal.

„Harry není můj syn.“ Blondýn se při té myšlence otřásl. „Ani se to neučí celých šestnáct let. Harry jedná velmi dobře na to, že s tím začal teprve loni.“

„Ano, Draco. Jednám velmi dobře.“ Řekl Harry uštěpačným hlasem a Draco na něj vyplázl jazyk.

„Tak už nechte toho hašteření. Pojďme dovnitř.“ Lucius vzal svého syna za loket a nechal Harry samotného vejít do budovy. Nemusí každý vědět o jejich manželství. Zvlášť dokud Harry chodí do školy. Hodně lidí by to zamítlo a pokoušelo se je jakýmikoliv prostředky rozdělit. Byl to vlastně Harryho nápad, držet všechno v tajnosti. A Lucius byl šťastný, že bude mít Harryho celého pro sebe o trochu déle. Jen málo lidí, které znám, si myslí, že mohou existovat lidé, kteří neustále otravují svého manžela všelijakými otázkami, aby se od něj dozvěděli kdejakou blbost.

Potkali Griphooka, který se jim poklonil a na Harryho se usmál. „Následujte mě, pánové. A vám blahopřeji ke svatbě, pane Pottere.“ Harry zazářil, zatímco oba Malofovi vypadali jako by jim někdo vrazil. Nosili jejich prstýnky na řetízku schované pod hábitem, ale když jim Griphook blahopřál, Harry vytáhl prsten a ukázal ho skřetovy. „Velmi hezký, jsem ohromený, pane Malfoy. Nicméně,“ zašeptal a otočil se k Harrymu, který se k němu sklonil. „Jestli vám někdy ublíží, tak znám dost skřetů mimo banku, kteří se o něj za vás postarají.“

Dál kráčel před nimi, zatímco ho Harry sledoval s otevřenou pusou, musel přidat do kroku, aby ho dohnal. Draco si nepohodlně odkašlal. Lucius ale vypadal naprosto ohromeně. „On řekl, že ví o někom, kdo by mě mohl zavraždit?“ muž vypadal opravdu pobouřeně.

„Měl bys pak raději s Harrym jednat dobře, otče. Zdá se, že má přátele na vysokých místech.“ Harry se smál a zastrčil prsten zpět pod šaty.

„Nenechal bych ho, aby ti něco udělal, lásko. Pojďme nebo se tu ztratíme.“ Rychle přidali do kroku, vešli do dveří. Bylo to tu menší než ve většině prostorů banky.

„Při čtení vůle se snaží mnoho lidí šmírovat, ale díky těmto dveřím skřetí velikosti se o to moc lidí nepokouší.“ Griphook se zlomyslně usmál. „Moc informací přes ně neuteče.“

Vstoupili do místnosti a zabrali si svá místa. Draco a Lucius seděli vzadu místnosti, a když si Harry chtěl sednout vedle svého manžela, tak Griphook jen potřásl hlavou a ukázal mu na jinou židli. Na každé židli byla ze zadu cedulka se jménem. Na židli, kde si chtěl Harry sednout, bylo ´Narcissa Malfoyová-zesnulá´. „Promiňte,“ zamumlal, jak následoval skřeta k jeho vlastní židli. V prostřed první řady byla židle s cedulkou ´Harry Potter´. Harry klesl do křesla a pokoušel se neotáčet a prosebně dívat na Luciuse sedícího na druhé straně. Hermiona, která seděla vedle něj, ho chytla za ruku a povzbudivě mu ji stiskla.

Remus, který seděl z druhé strany Harryho, sice nerozuměl, proč je Harry rozrušený z toho, že nesedí vzadu, ale vzal ho za druhou ruku a stiskl ji. „Děkuji, přátelé.“

Ron seděl se zbytkem Weasleyovi rodiny v řadě za Harrym. Přední řada byla totiž vyhrazena pouze pro rodinu. Harry byl Siriusův kmotřenec a Remus byl muž, s kterým prožil celý život. Hermiona seděla vedle Harryho, protože byla skoro jako jeho sestra. Tak moc miloval Rona jako svého bratra, ale on měl vlastní rodinu. On a Hermiona byli jen děti, které nikdy nebo jen zřídka viděli svoje rodiče. Tonksová jako Remusova přítelkyně seděla vedle něj. Brumbál se posadil s Hermioniny druhé strany.

V řadě za Weasleovými sedělo několik členů Fénixova řádu, kteří byli pozvaní. V řadě za nimi byly Malfoyovi. O dvě místa dál od židle, která byla určena pro Narcissu Malfoyovou seděl ministr kouzel, Kornelius Popletal. Harry se otřásl, když cítil jeho upřený pohled do zad. V tom jeho pohledu na Harryho bylo něco nenávistného, Lucius to odhadoval na žárlivost. Není pochyb o tom, že Sirius měl velký majetek, který po něm zdědí Harry. Kromě toho Popletal teď moc potřeboval sehnat nějaké peníze na pokrytí výdajů ministerstva.

„Teď, když už jsme tu všichni, tak můžeme začít.“ řekl Griphook, který stál vepředu. S malou úklonou odkráčel pryč z pódia a dovolil dalšímu skřítkovi si stoupnout na kamenný schodek, aby byl vyšší. „Ragnock vám teď přečte vůli.“

Harry, Hermiona a několik dalších lidí zatleskalo. Když Lucius viděl, že Harry tleská, tak ho napodobil, ale ve stejnou dobu na něj vyvalil oči.

„Poslední vůle Siriuse Oriona Blacka.“ pročistil si hrdlo a rozbalil kus pergamenu. Když se pergamen rozvinul, byl delší než on. „Sirius Orion Black zemřel v neděli 18. června roku 1996. Příčinou smrti byl závoj na odboru záhad. Nyní vám chci přečíst jeho vůli.“

„Jestli zemřu, doufám, že to bude pro Harryho ochranu. Jestli ne… výborně, ztraceně co můžu dělat? Hej, přinejmenším Remus je stále blízko, aby tě mohl ochránit, že dvanácteráčku? Tak pokročíme… takže já jsem mrtvý.“

Ragnock si odkašlal. „Sirius Orion Black zanechal na pergamenu velkou mezeru. Já teď chci pokračovat ve čtení.“

„No, myslím, že jsem vždycky byl ten typ člověka, co považoval sklenici za poloplnou. No, takže jsem mrtvý, no a co to… to znamená, že vy všichni dostanete peníze! No tak, Kingsley, vím, že se nemůžeš dočkat, až se dozvíš, co jsem ti zanechal!" Kingsley Pastorek se zasmál, zatímco Molly Weasleyová se na něj otočila a zamračila se na něj. „Uvolni se, Molly,“ pokračoval Ragnock, „byl to jen žert. Hej, Harry, už jsi zabil toho plesnivého čokla? No tak, řekni, že jsem zemřel se slávou. Rozptýlil jsem ho, takže ty ses o něj zatím mohl postarat. Řekni to!“

„Jako by to něco změnilo.“ zamumlal Harry, Ragnock na něj mrkl.

„Tak, co se týká Fénixova řádu, vím, že Grimmauldovo náměstí 12 se stalo v posledních letech vaším domovem, zvlášť když začal být Voldemort moc divoký a vypaloval vaše skutečné domovy… tak jsem ho nenáviděl, že vám všem vzal domovy. Já, Sirius, za plného rozumu - ha ano opravdu -přenechávám Fénixovu řádu svůj dům na Grimmauldově náměstí 12 k jejich vlastním potřebám. Ačkoliv bych si přál, kdybyste zabili toho pitomého shnilého domácího skřítka!

Weasleyovi, kteří našli místo pro Harryho ve svých srdcích, když já jsem nemohl. Moc vám děkuji. Přenechávám vám trezor 24: Griphook by vám měl dát klíč.“ Molly se rozbrečela.

„Pro Hermionu, Tonksovou a Brumbála až odejdu, to bude přesně v tomhle pořadí, polovina knihovny Blackových na Grimmauldově náměstí (bez knih obsahujících černou magii), 23 tisíc galeonů, které budou Tonksové stačit na pořízení nového domu, co ty na to Nymfo? Dobře, Albusi, chystal jsem se ti omlouvat, ale pak jsem si uvědomil, že já jsem ti neudělal nic, čeho bych měl litovat…takže se chystám mít delší přestávku, zatím co budu čekat na tvoji omluvu.“

Ragnock zůstal tři minuty zticha, zatímco Albus Brumbál s mírným pobavením potřepal hlavou. „Je mi tak líto všechno, čím sis prošel, můj chlapče.“

„Budu pokračovat ve čtení.“ řekl Ragnock.

“Předpokládám, že se tu sestřenice Narcissa ukáže se svým manželem a jejich spratkem-“ Draco se zamračil na Ragnocka, který jen pokrčil rameny. Já jen chci říct, Cisso, proč jsi kurva tenkrát utekla z domu a nakonec sis nevzala mudlu, jako byl třeba Andy? Víš, bývala jsi má oblíbená sestřenice, do té doby, dokud ses nezačala zajímat o čistokrevné kouzelníky. Ale to je již minulost nebo ne? V každém případě ty nepotřebuješ peníze, domy nebo jiné věci, zvlášť po tom, co sis vzala Malfoye. Ale někdy mám takový zvláštní pocit, že je něco mezi tvým spratkem a Harrym. Všechny ty boje jsou takové zvláštní. Ze samotné myšlenky je mi špatně, ale musím brát v potaz to neurčité sexuální napětí. Co si o tom myslíš, Cisso?”

Harry zíral na skřeta s vykulenýma očima. Hermiona se mírně chichotala a Ron se zezadu mračil na Harryho hlavu tak, že to brunet vycítil a otočil se.

„Co to má znamenat, kamaráde?“ Ron se pokoušel znít nenuceně, ale oba-Hermiona a Harry mohli říct, že byl vyděšený. Byl to pouhý nápad, že Draco a Harry si byli blízcí, ale i to způsobilo, že se Ron necítil dobře.

„Vůbec netuším.“ zamumlal Harry zpět. V zadní řadě Lucius žárlivě zíral na svého syna a Ragnock s obtíží pokračoval v čtení vůle. Draco se musel kousat do rtu, aby se nezačal hlasitě smát.

Ragnock si odkašlal. „A tak vám nechávám můj souhlas. Jestli touhle cestou váš spratek bude chtít Harryho, může říct dvanácteráček ano-když bude chtít. I když já bych preferoval, kdyby řekl ne-bez pocitu, jako by mne zradil. Ačkoliv nevím, co by na tohle řekl James.

„A ne, Malfoy st. já nejsem držgrešle! Zavřete vaši pusu!“  Lucius zavřel ústa, on chtěl jen pošeptat Dracovi, že to požehnání bylo zbytečné.

„Harrymu, mému nejdražšímu a jedinému kmotřenci, mému malého dvanácteráčkovi, nevíš, kolikrát jsem se ti chtěl omlouvat za to, že jsem tu pro tebe nebyl. Všechny ty roky, které jsem strávil v Azkabanu jsem věřil, že je to nejhorší místo na světě. Ale mýlil jsem se. To bylo do té doby, než jsem se dozvěděl o tom, kdes bydlel. Což bylo ve skutečnosti místo ještě horší než Azkaban. Jsi mnohem silnější muž, než jsem byl já, že jsi to s těmi mudly vydržel. Také jsi ta nejlaskavější a nejochotnější osoba, která dokáže odpouštět co znám. A jsem na tebe moc pyšný. Jak víš, Harry, jsi má nejbližší osoba, si jako mé dítě, tak moc tě miluji. Proto já, Sirius za plného vědomí za svého dědice jmenuji Harryho Jamese Pottera a jmenuji ho Lordem velmi starého a urozeného domu Blacků.

Nedělej si starosti, dvanácteráčku. Být Blackem není tak hrozné, pokud nejsi černou ovcí rodiny.“

„Zde končí vůle Siriuse Oriona Blacka.“ prohlásil Ragnock, seskočil ze stoličky a odešel z pódia.

Každý vstal a šel směrem ke Griphookovi, který rozdával majetek pozůstalým, zatímco Harry odešel do zadu a stál vedle Malfoyovích. Ron se na něj otočil a zamračil se. Zužovaly se mu vztekem oči. S afektovaným úsměvem se Harry otočil a políbil Draca na tvář, pak se omluvně podíval na Luciuse. Ronova tvář nabrala červenějšího odstínu, než mají jeho vlasy. Hermiona ho strčila do žeber, když se pokusil jít za Harrym. Harry se tomu smál a Hermiona na něj zasyčela: „On tě jen provokuje.“, mračila se na něj. Ron z rozpaků zčervenal a odmítal se podívat na oba plavovlasé Malfoye.

Když Ron přišel dost blízko, naklonil se k brunetě. „Řekni mi, Mio, po pravdě, že mě jen provokuje.“ Harry se na něj rozšklebil, ale přikývl na souhlas. „Dobře, kamaráde, ale tys byl o mě ustaraný.“ Chlapec s červenými vlasy se zasmál a utřel si pomyslný pot na čele. Harry se na něj usmál zpět.

 „Vlastně, Rone, chtěl jsem ti něco říct.“ Ron se na něj podíval a zvedl obočí. „Je to důležité. Myslíte si, že bychom mohli mít někde trochu soukromí?“ Harry šoupal levou nohou o podlahu, protože mu v ní nervozitou škubaly svaly. Věděl, že Ron nevezme dobře zprávu o tom, že je s Luciusem. Hermiona už to věděla. Harry věděl, že by to jeho nejlepší přátelé stejně zjistili a čím dříve to bude tím lépe.

„Pokud mi chceš říct, že ses do mě zamiloval, to nevadí. A jak by taky ne, že? Myslím s mým elegantním vzhledem a skvělým úsměvem to snad ani nejde.“Koutky úst se mu zvedly a na užaslý pohled jeho přátel a Malfoyů jen nesměle pokrčil ramenem. „Vždycky jsem ti to chtěl říct, je mi to líto, kámo.“

„To je v pořádku. Musím tě ale varovat, že v budoucnu si to ještě schytáš.“ vyměnili si malý úšklebek, pak ale Harry zvážněl. „Opravdu vám musím něco říct.“

„Tak pojďme, kamaráde. Gringottovi mají hodně soukromých místností. Jsem si jistý, že by nám mohli jednu obětovat.“ navrhl Ron. Byl už na cestě ke dveřím.

„Zeptám se Griphooka.“ nabídla se Hermiona a otočila se ke skřetovi.

Byla ale přerušena ministrem kouzel, který se k nim konečně prodral. „Já bych ho s tím nerušil, slečno Grangerová. Pan Potter potřebuje se mnou mluvit jako první.“ Harry vzhlédl, byl už na chodbě spol s Ronem. Malfoyovi tam už byli také. „Pottere, mohl byste, prosím?“

„Počkáte?“ ptal se stoje na prahu.

„Obávám se, že ne. Týká se to závěti vašeho kmotra.“ uvedl Kornelius Popletal, pokoušel se tónem hlasu znervóznět chlapce. Oh samozřejmě, že věděl o jeho manželství. Byl ministr kouzel, byla to jeho práce vědět o svých lidech, i když to bylo děláno potají-preventivně pro případ, že by to uškodilo jeho kariéře. Teď byl jako v extázi, po tom co zjistil. Po několik měsíců se o tom mohl jen dohadovat, nemohl se dostat k těm informacím. Ale teď, teď to bylo jasné. „Kdybyste mohl jít za mnou, prosím.“

„Jestli jde o peníze, tak to nevadí. Já je nechci.“ protestoval Harry, když ho Popletal popadl za paži a vedl ho k přední části místnosti.

„Bohužel, jednou jste určen jako správce závěti nebo dědic, nemáte v našem světě jinou možnost, než to přijmout. Dobře, řekněme-li, že jste umřeli a zanechali příteli plesnivý banán, nemá jiný výběr, než si ho nechat. Ale vy jste neumřel, ani nezdědil hnijící ovoce. Nechte mě mluvit o panu Blackovi.“

 „Nerozumím vám, ministře.“ Harryho obličej byl zamračený, pokoušel se vymanit z kouzelníkova sevření. Popletal se ale ani nepohnul.

„Ale vy chcete.“ táhnul Harryho k sedadlu ve přední řadě a donutil ho posadit se. „Posaďte se.“ Lucius a Draco si sedli z každé strany. Ostražitě si prohlíželi ministra. Hermiona stála vedle Luciuse, v pravé ruce držela hůlku. Ron si sedl na sedadlo vedle Draca a jen se mračil.

„No tak, kámo, pojďme pryč.“ zamumlal Ron, Harry ho slyšel. Podíval se na něj a pokrčil rameny. Ron se svalil na své místo, měl zkaženou náladu. „Zkurveně, sakra.“

 „Toto,“ Popletal zvedl ze stoličky poslední vůli. „je závěť Siriuse Blacka. Jak u všech kouzelných závětí, tak i u této je mnoho klauzulí a záruk a procedur, které budou následovat. Zatímco Sirius,“ Popletal se těšil z toho strachu, který byl na Harrym patrný, kdy vyslovil to jméno. „o nich z největší pravděpodobností nevěděl, to ale nemění nic na skutečnosti, že existují.“ pozastavil se a otočil se ke dveřím. Žena vcházela do místnosti, v rukou držela malou černou knihu velikosti deníku. „Toto,“ vzal si ji od ní, „je odkaz Blackových. Všechny čistokrevné rodiny jeden mají, že ano, Luciusi?“

Plavovlasý muž přikývl a otočil se na Harryho. „To obsahuje všechna pravidla, většinou vycházela z dědického práva, svatebních smluv a podobně…“ Jeho oči se rozšířily, jak pochytil závažnost Popletalovy konverzace. „Na čem Blackovy trvají, Korneliusi?“

Ministr se zamračil, jak mu Lucius zkazil jeho legraci. „Trvají na tom, že dědicem Blackových může být kterákoliv vhodná osoba. Lordem Blackem se ale stává v okamžiku, kdy on sám je Black.“

„Tomu nerozumím.“ ozvala se Hermiona. „Jak se tak náhle Harry může stát rodinným příslušníkem?“

Oba-Draco i Ron ztěžka polkly a současně řekli, „manželstvím.“

Popletal s úsměvem zatleskal. Ušklíbal se, když říkal. „A od doby, kdy byla Andromeda vyděděna, Regulus je mrtvý a stejně tak Narcissa, zůstali jen dva kandidáti. Bellatrix, nebo vy sám, Draco.“ Popletal se ještě víc usmíval, když si Harrymu rozšířily hrůzou oči. Otočil se na syna svého manžela s narůstající hrůzou, začal mírně třást hlavou.

„Já nemůžu, já nemůžu, já-“mumlal, dal si ruku na pusu, aby nevykřikl.

„… Nemůžeš, já vím. Viděl sem ten dokument, Pottere.“ Muž položil knihu a poslední vůli, odporně se na Harryho usmíval. Chlapci se zrychlilo dýchání, Kornelius si to vyloženě užíval. „Co vím je taky, proč přesně nemůžeš. A jsem si jist, že vaši přátelé už to také vědě. Ach.“ usmíval se při pohledu na Ronovu popletenou tvář. „a jak tak vidím, jeden přítel to ještě neví.“

„Co o svém kamarádovi nevím?“

„Rone,“ Hermiona ho chytla za ruku a malinko ji zmáčkla. „To je to, co se ti chystal říct. Harry, on-„

Popletal jí skočil do řeči.“ Ne, ne, nechte mě to říct. Váš nejlepší přítel se před měsícem oženil a neobtěžoval se vám to říct.“ Ron vypadal jako by ho někdo uhodil do břicha.

„On lže, že ano, kamaráde? On je lhář!“ Ron už křičel. Chytl Harryho za ramena a třásl s ním. „On lže, řekni mi, že lže!“

„Ne, on nelže.“ Harryho hlas skoro zašeptal, ale Ron ho slyšel skoro tak dobře, jako by to na něj zakřičel. Vzdálil se od svého přítele, sundávaje svoje ruce z ramen mladšího chlapce pro případ, že by měl potřebu Harryho uhodit. „Já jsem se bál ti to říct, protože jsem nevěděl, jak budeš reagovat. Já jsem nechtěl, abys mě nenáviděl.“

 „Koho sis vzal?“

„To je otázka za milion srpců, pane Weasley, protože bez ohledu na kouzla, která jsem použil, tak vše co jsem zjistil, bylo ´partner je neznámý´. Ale nechápu, proč na tom teď záleží, že? Ode dneška za pět týdnů-podle protokolu-budou rozvedeni.“

„Ne, já nemůžu, já nemůžu.“

„Budou rozvedeni a je jedno, jestli s tím souhlasí nebo ne.“

„Já nechci.“ neústupně opakoval Harry a dokonce i Ron ustoupil, když chlapci tekly slzy z očí. „Já nechci. Nechci být lordem Blackem. Já jím nechci být v každém případě.“ jeho hlas se třásl, stejně tak i ruce. Celé jeho tělo se třáslo, jak mluvil a všechno co teď Lucius chtěl udělat, bylo zabalit svého milence do objetí, ale nemohl. Luciusův vlastní svět se mu přímo pod nohama rozpadal na prach, stěží mohl sám fungovat, ale teď neměl čas se tím zabírat.“

„Nemáte na výběr, Pottere. Jste zavázaný jako dědic, musíte přijmout vše, co se vám nabízí. V tomto případě se musíte stát lordem Blackem a to tak, že si vezmete buďto Draca nebo Bellatrix Lestrangeovou.“ překřížil si ruce na hrudníku a ušklíbal se. „Kdo je váš manžel?“ usmíval se mdle, jak se Harry rozbrečel doopravdy. Hermiona se zlomila jako první, přitáhla si ho do náruče a začala mu vzlykat na rameni.

„Já nemůžu.“ pokračoval v mumlání.

„Bude vás kontaktovat jeho právník. Vy o něm už brzo uslyšíte.“ řekl Lucius, jeho hlas byl naprosto chladný. Vzal Harryho za loket a spolu s Hermionou mu pomohl jít ke dveřím. Ron a Draco je tiše následovali. Ministrovy v jeho činnosti nic nebránilo. Nikdo z dosud žijících Blacků to nemohl ovlivnit nebo si stěžovat, dokonce ani Draco ne.

 „Uvidíš, kamaráde, všechno bude v pohodě.“ Lucius si přitáhl Harryho vo svých rukou. Čekali u krbu, až se k nim Draco připojí. Potom se odletaxovali na Malfoy Manor. Ron se na něj usmíval, aby Harry věděl, že je mu odpuštěno. Pro jistotu znova zopakoval. „To bude v pořádku.“

„My něco vymyslíme, Harry. Tohle mu neprojde.“ slíbil Lucius, jak vedl Harryho do jejich ložnice.

Draco, aniž by to někdo věděl, si vzal knížku Blackových. Sedl si do pracovny se sklenicí vína ke krbu a začal ji číst. Než dospěl ke konci, bylo už ráno. Pondělní ráno bylo bezútěšné a chladné. Draco věděl, co musí udělat.

Navzdory tomu, že si nikdo nestěžuje, nic nemění na faktu, že někdo bude. A protože si někdo stěžovat bude, proto musí protokol splnit. Harry si bude muset vzít Blacka.

Sova vyletěla z okna ve 3:34 ráno v pondělí 13. srpna 1997, nesla jeden krátký dopis pro ministra kouzel.

Draco neměl na výběr, pokud nechtěl, aby Bellatrix získala kontrolu nad Harrym. Vzít si zachránce kouzelnického světa bylo dost nato, aby mohla opustit Azkaban a netrvalo by jí ani pět minut, než by na Harryho zaútočila. Jedinou zárukou mohla být teď Dracova nabídka. Harry byl naprosto bezbranný, což bylo asi přesně to, v co ministr kouzel Kornelius Popletal věřil.

Ministře,

Podle tradice nabídnu manželství Harry Jamesi Potterovi, splním všechny požadavky vyhlášení starověkého a urozeného rodu Blackových.

Nepočítám s odmítnutím.

Draco Lucius Malfoy.

XXX

Kapitola 2.1 – Nastávající komplikace I

Neděle 12. srpna 1997=Sirius Black byl prohlášen nevinným. Četla se jeho vůle. Ministr Popletal ve vůli našel větu o tom, že nepokrevní dědici si musí vzít rozeného Blacka, aby mohl být Lordem Blackem.

Pondělí 13. Srpna 1997=Draco napsal ministrovi, že se ožení s Harrym.

24.06.11 11:12
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one