Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3002 | 5%)
Could You Love Me? (3169 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3018 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2990 | 5%)
Odezvy (2935 | 4%)
Revenge (2922 | 4%)
Tajemství odhaleno (2984 | 5%)
To Love a Malfoy (2983 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2966 | 5%)
Vánoční dárek (2936 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)

Část první

Za beta-read děkuji Isabelle Green.

„A tenhle mladík musí být Cedrik,“ říkal pan Weasley, jak vysoký chlapec ladně seskočil ze stromu. Když se narovnal, převyšoval oba dospělé- jeho otce i pana Weasleyho. Harry pocítil srdce v krku a žaludek se mu otočil, jakoby spadl v Bradavicích ze schodů. Viděl Cedrika už v Bradavicích, ale jen … z povzdálí. Nekamarádil se s nikým ze starších ročníku s výjimkou dvojčat Weasleyových.

 

Harry se na něj ani nikdy pořádně nedíval, ale teď se přistihl strnule hledíc na něj, zatím co Weasleyovy děti se s ním nuceně přivítaly, dvojčata a Ron ještě nezapomněli na minulou prohru ve famfrpálu s Mrzimorem. Harry se topil v těch očích šedých jako rozbouřené moře. Cedrik se usmál, odhalujíc dokonale bílé zuby a jemně řekl:

„Ahoj Harry.“ Harry mu úsměv vrátil. Měl pocit, že by právě mohl hrát Mistrovství světa ve famfrpálu bez koštěte.

 

Pan Diggory náhle zpozorněl:

„Harry? Harry Potter?“ zvolal. „To je ten, kterého jsi porazil ve famfrpálu, že? Jsi tak dobrý chytač, Cedriku.“ Prohlásil pan Diggory a Cedrik se začervenal.

„Tati, řekl jsem ti, že Harry měl nehodu, proto jsem vyhrál.“

„Ale ty jsi nehodu neměl, že?“ trval na svém Diggory. „Myslím, že vím, kdo je lepší chytač.“

„Ano, Harry.“ Prohlásil naštvaně Ron.

„Nestihneme přenášedlo, jestli si nepospíšíme.“ Připomněl Cedrik, vedouc otce pryč. Harry zůstal strnule hledíc na Cedrika, na jeho propracované stehenní svaly. Pohledem cestoval ještě víš …

 

Harry se červenal a doufal, že si nikdo nevšiml jeho zájmu o Cedrika. Hermiona a Ginny se za jeho zády hihňaly.

„Je tak hezký, že?“ povzdechla si Ginny a Hermiona jen přikývla. Harry se zhrozil, když se přistihl, že s nimi souhlasí.

„Co je to přenášedlo?“ ptal se Harry, když je dohnal. Všichni stáli kolem staré boty, která určitě znala i lepší časy. Kůži měla popraskanou a vypadala, jako by ji naposledy leštili někdy v minulém století. Nikdo nezodpověděl Harryho dotaz, místo toho se dotkly boty a pan Weasley zakřičel:

„Harry!“ Ten je rychle napodobil.

 

Hned,  jak se jeho prsty dotkly kůže ucítil zvláštní pocit v bránici, jako kdyby mu těsně za pupíkem zarazili hák, a někdo s ním náhle nesmírnou silou trhl. Všechno se mu rozmazalo. Byl si jen matně vědom děním kolem. Nakonec je pobídl hlas, který nemohl identifikovat:

Děti, pusťte se.”

 

Harry poslechl a začal padat na zem. Bolestivě dopadl na zem, naříkal, nadával. Měl pocit, jako by byl hozený na vysoké otáčky do pračky. Harry zvedl hlavu včas, viděl pana Weasleyho, pana Diggoryho a Cedrika elegantně přistát, jako by to dělali každý den.

 

Harry si byl matně vědom boje s jeho nohama, ale znenadání ležel na zemi a byl uvězněn Cedrikovým úsměvem. Když pomáhal Harrymu na nohy, tak úsměv ještě rozšířil. Harry cítil v břiše tisíce motýlků jak se jejich ruce dotýkaly. Jen doufal, že nikdo jiný si nevšiml jeho rumělce, cítil, že mu tváře hoří.

 

Postavil se, stále se držel Cedrika, neochotný ho pustit. Cedrik ho lehce pohladil po ruce a Harrymu vhrkly slzy do očí. Ještě se ho nikdy nikdo nedotýkal a nebyl k němu tak něžný.

„Díky,“ říkal. Setřel si slzy a doufal, že jeho hlas nebyl příliš ochraptělý.

 

Zatímco jeho a Cedrika tohle malé drama zdrželo, ostatní už pochodovali k velkému množství stanů rozložených po celém kopci. Rychle je dohnali, i když se Harrymu moc nechtělo. V břiše mu poletovali motýlci při představě  tolika času stráveného s Cedrikem. Taky ho ale trápilo, jestli mu nevadí, že je z někým o tolik mladším.

 

Cedrik byl jedním z nejoblíbenějších chlapců ve škole a teď byl tady s Harrym a bavil se s ním, jako by byli přátelé! Harry si tak přál vidět výraz Malfoye, když by je někde viděl spolu. Dokonce ani Malfoy nekamarádí se sedmáky ze Zmijozelu, i přesto, kdo je jeho otcem.

„Harry, omlouvám se za svého otce,“řekl Cedrik, když se blížili k tábořišti, „někdy není schopen přijmout pravdu.“

„Je na tebe pyšný.“ Kolikrát chtěl, aby jeho rodiče žili. Byli by na něj také pyšní? „Navíc měl pravdu, byl jsi dobrý.“

Teď se obrátila situace a červenal se Cedrik „Opravdu si to myslíš?“

„Ano. Nebyl bych překvapený, kdyby tě nějaký profesionální tým chtěl přijmout.“

Cedrik se zastavil otáčejíc se na něj:

„Vlastě, jsem měl nabídku.“

„Oh, kdo?“

„Ballycastle Bats.“ Odpověděl Cedrik „Ale prosím, Harry, neříkej to. Ještě jsem to ani nepověděl otci, chce, abych šel na ministerstvo. Myslí si, že famfrpál je moc nebezpečné povolání.“

 

Harry stěží mohl uvěřit, že mu Cedrik řekl takové tajemství. Málem skákal radostí. Skutečnost, že to byl právě on, komu se svěřil, ho nutila být na sebe pyšný. „Nikomu to neřeknu,“ slíbil „Děkuji, že jsi mi to řekl.“

„Dobře, jsem věděl, že to oceníš.“ Řekl Cedrik s tím jeho úžasným úsměvem. „My chytači musíme táhnout za jeden provaz, že?“

„Ano,“ přikývl „Možná už budeš na příštím mistrovství hrát.“

„To by bylo fajn, že?“ povzdechl si Cedrik, oba vzhlédli, když dvě košťata proletěla nízko nad zemí.

„Pospěšte si vy dva!“ zavolal Fred a zmizel do jednoho z mnoha stanů. Harry a Cedrik se na sebe na vzájem usmáli. Harry málem zapomněl na okolní svět.

 

Pan Diggory vypadal trochu rozrušeně, ale pan Weasley ho uklidňoval. Harry se zajímal co se stalo a brzy to také zjistil.

„Nedělej si s tím starosti, Amosy. Takové věci se stávají.“ Pan Weasley se otočil ke zbytku:

„Vyskytly se nějaké chyby v rezervování místa pro stany. Amos a Cedrik budou s námi. Cedrik může být v pokoji s Ronem a Harrym a ty, Amosy budeš se mnou. Zařídíme jen nějaké spací pytle, bude to v pořádku, nedělej si starosti.“

„Promiň, Arthure, že tě takhle musím obtěžovat.“ Omlouval se znova pan Diggory.

„Nesmysl, to je v pořádku.“

„Děkuji, pane Weasley.“ Přidal se Cedrik.

„Rádo se stalo.“ Usmál se na všechny pan Weasley.

 

„Doufám, že nechrápeš.“mumlal Ron. Harry ho podezříval, že nebyl moc nadšený nastávajícími událostmi, na rozdíl od něj. Jeho žaludek udělal kotrmelec a Harry si nebyl jist, zda je to očekáváním ze shlédnutí prvního profesionálního famfrpálového zápasu nebo proto, že Cedrik s ním bude sdílet stan.

„Dobře, pak je to vyřešeno.“ Řekl pan Weasley „Dáme si jen naše věci do stanu a půjdeme na zápas.“

Hermiona a Ginny vešly do stanu první, následované Fredem a Georgem. Harry se jen zajímal, jak se všichni vlezou do tak malého stanu. Všichni tam vešli před Harrym a on teď stál na trávníku a po několika momentech oddělal plachtu u vchodu.

Čelist mu málem spadla na zem. Bylo to neuvěřitelné, pro každého tu bylo tolik místa. Cedrik pohlédl na Harryho, uprostřed vybalování batohu a znova se na něj usmál.

Harry mu to oplatil. „Miluji magii!“

***

Harry byl příjemně vyčerpaný, když si lehl na provizorní lůžko. Jeho první profesionální zápas, který viděl, měl všechno co očekával. Jen ta Malfoyova poznámka… Ještě teď ho bolelo rameno, jak ho Lucius zastavil hůlkou.

„Bavte se, dokud můžete.“ Ušklíbl se na něj. Nějak na to musel pořád myslet.

„Bylo to skvělé, že?“ ptal se Ron zvedajíc se z postele. Cedrik ležel na podlaze ve spacím pytli, blízko Harryho. Ten měl ještě teď z toho šok.

 

Harry koutkem oka sledoval, jak se svlékl, ale berouc ohled na Rona, se Harry uspokojil jen s pošvidráváním na něj. Cedrik si nevysvlekl spodní prádlo, bílé boxery, sklonil se pro své kalhoty. Harry se cítil neklidně. Nebyl zrovna začátečník, co se týká masturbace, ale tohle bylo poprvé co ztvrdl při pohledu na chlapcovo pozadí a zajímalo ho proč.

„Ano, úžasné.“ Odsouhlasil Harry, ne úplně jistý na co odpověděl. Byl roztržitý a snažil se pohledem vyhýbat Cedrikovi, ale zdálo se to být nemožné. Mrzimorský chytač měl na sobě jen košili od pyžama. Harry si mohl téměř představit, jak by bylo skvělé vidět Cedrikův rostoucí penis. Ne, že by se tam díval. Harry zvřel oči, doufajíc, že by to mohlo pomoct. Všechno co viděl, byl Cedrik, jak si svléká i spodní prádlo.

Opravdu se potřeboval sám sebe dotýkat, ale nemohl, ne se Cedrikem a Ronem ve stanu.

„Ano.“ Povzdechl si Cedrik. „Viděl jsi Vrónského fintu? Doufám, že někdy budu stejně dobrý jako Krum.“

 

Zdálo se, že s Ronem sdílí stejné mínění o Krumovi. Harry si řekl, že je nejvyšší čas na spánek.

 

 

Harry se vzbudil celý zpocený.

Jeho noční můry byly zpět.

24.02.09 20:09
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one