Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3002 | 5%)
Could You Love Me? (3169 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3018 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2990 | 5%)
Odezvy (2935 | 4%)
Revenge (2922 | 4%)
Tajemství odhaleno (2984 | 5%)
To Love a Malfoy (2983 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2966 | 5%)
Vánoční dárek (2936 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)

Ahojky,

tak tady je od Nelie další část. Přeju hezké čtení a nezapomeňte se na Štědrý den kouknout, bude tu spousta povídek na přání :-)

Sirina

***

Severus chtěl původně žádost Minervy zamítnout, ale zabránila mu v tom přítomnost Albuse ve sborovně. Jak došlo na řeč diskuze mezi ním a Potterem, zajiskřily mu oči. Severus to svým způsobem chápal, Albusovi na chlapci záleželo. V případě Pottera byla důležité, aby pochopil jak jeho neposkvrněnost důležitá. Je nutné, aby plně pochopil podstatu spojení jeho moci a ztráty nevinnosti a že se tak musí stát s tím správným člověkem. Ředitel se na něj díval s takovou vážností, že Severus mohl jen kývnout.
Takže teď seděl tady, na ošetřovně vedle postele, na které byl Potter. Chystal se mu vysvětlit to, co jeho Zmijozelští věděli dávno předtím, než nastoupili do Bradavic.
Kolem Pottera se toho teď spoustu dělo. Kromě faktu, že po něm jde zřejmě nějaký vrah. Po tom, co splnil čtvrtý úkol, se většina školy otočila, čelme vzad a podporovala jak Diggoryho tak Pottera. I odznaky se zdálo, zmizely, jen pár Zmijozelských se jich odmítalo vzdát. Ty šlo ale lehce ignorovat.
Pak tu samozřejmě bylo proroctví. Chlapec o něm sám moc nevěděl, tak jako Albus a Severus. Ani jeden nemůže žít, zatímco ten druhý zůstává naživu. Zdálo se, že osudem Pottera je opravdu Voldemorta sprovodit ze světa jednou pro vždy. Stejně tak bylo jasné, že Voldemort se vrátí a bude se bránit. Quirrell, deník… to vše bylo jen na odvedení pozornosti, než získá hmotné tělo.
Teď měl ještě navíc Potter přítele, staršího přítel. Ten mohl kdykoliv přejít od pouhého polibku a doteku k něčemu většímu. Proto tu byl Severus, aby ho varoval.

Potter seděl opřený o polštář, na jedné straně obličeje obvazy, aby se mu rány lépe hojily. Samozřejmě s malou nápomocí Severusových lektvarů, ty nikdy nezklamaly.
Potter byl oblečený v pruhovaném pyžamu ošetřovny s rukou zavěšenou v šátku. Severus si včera všiml, že si ji při letu za drakem zranil.

„Pottere, předpokládám, že víte, proč jsem tu?!“ Ještě ani nezačali a on už se cítil nepříjemně. Severus se nadechl a představil si, že je ve třídě.
„Ehm… chcete se mnou mluvit o-o-" Chlapec odvrátil svou tvář skrývaje tak jak se červená. Je dobře, že se stydí o takovýhle věcech mluvit. V podstatě tak dával najevo, že na to není připraven ani po jiných stránkách. Možná, že tahle konverzace nebude zas tak potřebná.
„Sexuální výchova, dalo by se říct, Pottere." Chlapec zčervenal ještě víc, je-li to možné, a jeho ruce svírali přikrývku. „Profesorka McGonagallová je toho dojmu, že jelikož jste vyrůstal mezi mudly, nejste plně obeznámen s našimi… tradicemi ohledně téhle věci. Než půjdeme dál, co víte o sexuálních záležitostech, Pottere?"
„Ehm - já vím o dětech, co muž a žena dělají, když…“

„Velmi dobře. A řekněte mi, už jste se sám sebe někdy dotkl?"
„Cože?!" vyprskal Potter. „Na to se mě nemůžete ptát!"
"Ujišťuji vás, že je to naprosto relevantní k této diskusi."
"Ach. Dobře, ano, možná že někdy." Ruměnec na jeho tváři se ještě víc prohloubil a Severus přemýšlel, jestli by neměl uvrhnout na pokoj ochlazovací kouzlo. I on sám se necítil zrovna dvakrát dobře.
„Už máte emise?" Ano, to je ono, čím víc pojmů, tím lépe se bude cítit. I v těhle případech se může vyjadřovat jako dospělý, aniž by se musel cítit nepohodlně.
"Emise, pane?" Chlapec vypadal nechápavě.
"Emise neboli ejakulace." vyštěkl.

"Ne," řekl chlapec a snažil se vyhnout očnímu kontaktu s Severusem. V podstatě trpěl.
Takže se zdálo, že i přes pohublost a malou výšky, je Potter zcela v pořádku, po sexuální stránce. Zoufale se snažil nemyslet na to, jak se chlapec sám sebe dotýká, ale šlo tomu těžko zabránit. V téhle situaci to bylo ale i omluvitelné "Pane?" ozval se chlapec poněkud nervózně.
„Kouzelnice a čarodějové jsou zcela odlišní, Potter a nemyslím tím jenom pohlavím. Moc kouzelnice sídlí v jejím krevním oběhu. Jakmile tedy kouzelnice prožije svoji první menstruaci, je to zároveň i moment, kdy nabude plné moci. To je pravděpodobně důvod, zda jste si toho všiml, že dívky ve vaší třídy jsou v kouzlení mnohem lepší, než chlapci stejného věku. Pro čaroděje je to jinak, jejich síla spočívá v něčem jiném, v jejich semeně… Sperma, "dodal, když viděl chlapcovu zmatenou tvář.
"Ach," chlapcovi oči a ústa se rozšířili překvapením.
"Je to tak, Pottere. Čaroděj nikdy nemůže nabýt své plné moci, pokud je stále panic. Buď že on přijde uvnitř jiné osoby nebo ona v něm. A to z vlastní vůle! Je důležité počkat, až nastane ten správný čas, na správnou osobu. Víte, co je to znásilnění, Pottere? "
"Ano, pane. Když nechcete mít sex a druhá osoba vás nutí tak jako tak."
"Čaroděj, který se vzdává svého panictví ochotně a správné osobě, okamžitě přijde ke své plné moci. To může být pro systém docela šok, a proto je důležité mít milujícího partner, v případě potřeby pomoci. Nicméně, pro oběti znásilnění je to jiné, jejich síla se projeví, to ano, ale protože to byl akt znásilnění, a nikoli lásky, jejich moc bude ukradená násilníkem a čaroděj nebude nikdy tak silný, aby dokázal používat hůlku."
„To je hrozné!" vykřikl Potter. „Ztratí svoji magickou moc, protože je někdo nutil?"
„Ztratí svůj potenciál být tak mocní, jak je jim předurčeno, ano."
„Tak proto je důležité, abychom počkali na tu správnou osobu. Děkuju, že jste mi to řekl, pane. Vůbec jsem to netušil."
„Není zač. Máte nějaké otázky?“
„Hm, řekl jste, že čaroděj buďto přijde uvnitř někoho nebo naopak – jak se to dělá?" Teď to byl Severus, kdo zčervenal.
„Existují pouze dvě možnosti pohlavního styku, které umožní ztrátu nevinnosti, a to buď vaginální, nebo anální styk." Zatímco doteď se Potter povětšinou červenal, když tohle zaslechl, zbledl. „Pottere, jste v pořádku?" Tohle zřejmě chlapce hodně šokovali, tedy soudě podle toho výrazu. Už chodil s Diggorym nějaký ten týden a neměl ponětí, jak to dva muži dělají?
„Jsem v pořádku, pane," řekl stoicky. „Tak - takže s něčím tam… to znamená, že už muž není panic?
„Ne něco, pane Pottere. Penis. A musí dojít k ejakulaci."
„Oh, oh dobře," povzdechl. Po té si se položil na polštář. Hned na to sebou bolestivě cukl.
„Dnes večer poupravím složení lektvarů a mastí na popáleniny, snad bude fungovat lépe.“
„Děkuji vám, pane," řekl Potter, zavřel oči, jako kdyby si přál být sám.
Severus přivolal acciem několik knih a brožur, které používal při sexuální výchově Zmijozelů a nechal na stolu u jeho postele.
„Ty by Vám měly odpovědět na jakékoliv další dotazy, Pottere. Pokud potřebujete něco vysvětlit, neváhejte se zeptat paní Pomfreyová, jsem si jistý, že ráda pomůže. Dobrou noc."
„Dobrou noc, pane," řekl Potter, oči stále zavřené.

***
„Harry, děláš si legraci, že?" ušklíbl se Cedric, když později ten navštívil Harryho. „Snape si s tebou povídal o sexu?“
„Ach Bože," zasténal Harry. „Bylo to hrozné. Nikdy v životě jsem se necítil tak trapně. Cedriku, on říkal… jak to dělají dva muži. Že jeden je vzadu… a uvnitř… je to pravda?"
„Ach, Harry. To tě trápí? Myslíš si, že bych to s tebou chtěl teď dělat?“
„No… možná,“ odpověděl Harry nejistě.
„Harry, je ti čtrnáct. Možná jsem pomyslel na to, že jednou bychom mohli, ale… já sám jsem to ještě nedělal. Slíbil jsem rodičům, že počkám na toho pravého. Nechci se splést. Nemusíš se bát, vím, co prožíváš."
„Ach. To jsem nevěděl. Byl bys radši, kdybychom o tom už nemluvili?“
„Spolu můžeme mluvit o čemkoliv, Harry, nevadí mi to. Takže ty a Ron?"
„Znovu jsme si promluvili."
„To je dobře. Je důležité mít po svém boku kamarády. Takže mu nevadí, že spolu chodíme ven a tak?“
„Ne. Řekl, že mu to nevadí, hlavně že jsem šťastný. A já jsem šťastný, Cedricu, s tebou jsem opravdu šťastný," usmál se Harry nesměle a naklonil se k Cedricovi pro krátký, měkký polibek. „Jen bych si přál odsud vypadnout. Připadá mi, jako bych tu byl už celou věčnost.“
„Říkala vám paní profesorka McGonagallová o Vánočním plese?"
„Ano, ale Pomfreyová neví, jestli se to té doby stihne všechno zahojit."
„Harry, víš že bych tam šel s tebou, kdyby to šlo?"
„Já vím, Cedricu, jen nevím komu říct. Už ses rozhodl, koho pozveš?“
„Už jsem požádal Cho Changovou," řekl Cedric a pokrčil rameny. Harry cítil, jak mu svírá srdce.
"Cho Changovou, ale -? Ty nemáš rád holky, že ne?" ujistil se Harry. Dostal strach z toho, že s ním je to jen experiment.
„Ne, nemám rád holky. Jsme jen přátelé. Nebo mám raději pozvat chlapce?“ Harry zavrtěl hlavou. Dívat se na Cedrika, jak tančí s jiným klukem… raději ne. „Mimochodem, přemýšlel jsem, jak ti udělat radost,“ řekl Cedric a acciem přivolal kus pergamenu. Podal ho Harry, trochu se mu přitom třásly ruce.
„Co je to?"
„Dárek pro tebe. Ode mne."
Harry začal zkoumat pergamen. Byla to malba. Obraz Harryho, jak spí, stočený do klubíčka v nebelvírské věži. Dokonce i celkem dobře otipoval odstín záclon. Skoro to vypadalo, jako by byl ve věži. Jeho brýle ležely na nočním stolku a jeho vlasy byly rozcuchané. Viděl sám sebe očima Cedrika. S láskou.
„Ach, Cedricu! To je krása!" zavzlykal Harry a vrhl se Cedrikovu do náruče.
„Jen jsem kreslil, co vidím, Harry,“ řekl Cedric. „Jsi krásný a já tě miluju, Harry Pottere.“
Harryho srdce se prudce rozbušilo pod návalem štěstí z vyznání, nemohl skoro mluvit. Ne nahlas. Zatím ne. To co se právě stalo, byla křehká věc a Harry to nechtěl jinak narušit. Nechtě rozbít tento kouzelný okamžik. Nechtě udělat nic, co by jejich vztah poškodilo.

16.12.10 17:13
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one