Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3002 | 5%)
Could You Love Me? (3169 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3018 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2990 | 5%)
Odezvy (2935 | 4%)
Revenge (2922 | 4%)
Tajemství odhaleno (2984 | 5%)
To Love a Malfoy (2983 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2966 | 5%)
Vánoční dárek (2936 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)

Ahojky,

tady máte od Adelaine další část k povídce Všechno není ztraceno, když jste posledně tak hezky komentovali :-) bohužel ode mě bude kapitolka až o vánocích :-( mám toho moc, ale v únoru vám to vrátím :-)

Hezké čtení. Sirina

***

Část 24

„Harry! Harry!“

Na ten hlas se Harry se škubnutím probudil, zelená barva Avady Kedavry pomalu doznívala v jeho hlavě, jak noční můra postupně bledla, a on rozmazaně hleděl do znepokojených očí Nevilla Longbottoma. Harry zašmátral pro své brýle a nasadil si je, pokoj se zaostřil a on zamrkal nahoru na Nevilla.

„Křičel jsi, Harry,“ řekl Neville, zněl trochu rozechvěle. „Jsi v pořádku?“

„Je mi fajn,“ odpověděl Harry. „Byla to jen noční můra.“

Slabé únorní sluneční paprsky se prodíraly skrz okno, to už bylo ráno? Harry se cítil, jako kdyby vůbec nespal. Se všemi těmi obavami na Druhý úkol, nočními můrami a přemýšlením, jestli na něj Cedric po včerejším nočním rozhovoru není naštvaný, Harry chtěl jen zalézt zpět pod peřinu a spát dokud Turnaj neskončí.

Nevillovi oči zabloudili ke sklenici žaberníku na Harryho nočním stolku. „Oh, výborný nápad, Harry!“ vykřikl Neville s širokým úsměvem.

Harry zjistil, že má prázdné ruce, Snapeův dopis musel upustit někdy během noci.

„Em, Neville, co žaberník vlastně dělá?“ zeptal se Harry, ze Snapeova psaní to nevyčetl a naposledy, když byl poblíž žaberníku, tak se odehrála ta exploze a Harry neměl čas se na něj zeptat. Otázky o přísadách do lektvarů byla ta poslední věc, na kterou ten den myslel.

Neville se usmál. „Ty si ze mě jen střílíš, že jo? Proč bys proboha měl žaberník, kdybys nevěděl, co dělá?“

„Um…“

Neville se rozhlédl kolem na ostatní postele, ujišťoval se, že je nikdo neposlouchá, Harry se podíval taky a viděl, že Ronova postel je prázdná a již ustlaná. Když nad tím tak přemýšlel, nepamatoval si, že by Rona včera v noci, když se vrátil, viděl v posteli. To byl Ron pryč celou noc? Harry se pro sebe zašklebil.

„Žaberník ti umožní dýchat pod vodou,“ vysvětloval Neville. „Tady je ho dostatečně na jednu hodinu. Myslel jsem si, že to je důvod, proč ho máš – na Druhý úkol.“

„Jasný, jo, to mám,“ řekl Harry. „Ale ve skutečnosti jsem si nebyl jistý, co s tím mám udělat. Ty jsi expert na rostliny, Neville, ne já. Jsem v bylinkářství beznadějný.“

Seamus hlasitě zachrápal a vzbudil se, zlostně zazíral na Nevilla a Harryho, jakoby si myslel, že jeden z nich ho probudil. Neville se smál. „Pojď, Harry, dáme si něco k snídani.“

***

Harry snědl pár soust k snídani, a pak dalších deset minut strávil zvracením v koupelně vedle Velké síně. Hermiona ani Ron nebyli na snídani a Harry doufal, že se nedostaly do problémů, jestliže je učitelé nachytali, že strávili noc společně, protože to byl jediný důvod, který Harryho napadl, proč minulou noc nebyli ve svých postelích; zaslechl Levanduli Brownovou a Parvati Patilovou, jak se diví, kde Hermiona byla. Její postel byla taky prázdná.

Harry se opřel hlavou o zeď kabinky a pokusil se uklidnit, sklenici žaberníku měl sevřenou v pěsti. To všechno bylo hezké a snadné v teorii, ale on se bál uvést to do praxe. Nikdy se nenaučil plavat a byl vyděšený z vody. Jednoho dne, když byl Vernon v obzvláště pomstychtivé náladě, sice už Harryho pořádně zmlátil násadou od koštěte, ale nemyslel si, že je to dostatečný trest za cokoliv, co tehdy Harry provedl. Vernon naplnil vodou kuchyňský dřez a držel Harrymu hlavu pod vodou, dokud se málem neutopil. Už bylo dost špatný, když se včera v noci potápěl pod hladinu v prefektské koupelně, jak proboha se má potopit na dno jezera?

Možná by měl teď jít a říct porotcům, že to nedokáže udělat? Že se vzdává?

Harry se třásl a skoro nervozitou brečel, když uslyšel Cedrika volat zvenku kabinky.

„Harry? Jsi tam? Už je skoro čas.“

Harry se postavil a otevřel dveře. Cedric byl již oblečený v plavkách, tričku bez rukávů a kraťasech. Držel v ruce Harryho plavecké vybavení, které nechal při snídani na stole.

„Nedokážu to udělat, Cedriku! Nemůžu!“

„Harry, dostal ses přes draka v nejlepším čase! Tohle bude procházka růžovým sadem. Nebo plavání v jezeře,“ usmál se, ale Harry se neusmál nazpět.

„Neumím plavat, Cedriku! Nikdy – nikdy mi nezaplatili žádné lekce, jen Dudleymu. Jak se předpokládá, že zvládnu tenhle úkol, když neumím plavat? Jsem vyděšený z utopení, Cedriku. On – můj strýc --“ ale Harry nedokázal dál mluvit.

„Věříš mi, Harry?“ zeptal se Cedric jemně.

„Ano, celým svým životem.“ Jakmile vyslovil tato slova, uvědomil si, že jsou pravdivá. Věřil Cedrikovi až do skonání světa a ještě dál.

„Můžu udělat kouzla, která ti nedovolí se utopit. Necháš mě je na tobě provést?“

Harry přikývl. Měl daleko víc důvěry v Cedrikova kouzla než v žaberník, ačkoliv i ten pravděpodobně použije.

Cedric vytáhl hůlku a pronesl slova kouzla Aqua Tutis. Harry cítil, jak červené paprsky vylétly z Cedrikovi hůlky a zabalily ho jako do deky, ale neměl pocit, že je chycený, cítil se zajištěný, v bezpečí, jakoby mu nic a nikdo nemohl ublížit.

„Páni,“ tiše vydechl Harry. „Děkuji ti, Cedriku.“

„Nemáš vůbec zač,“ řekl Cedric. „Polibek? Pro štěstí?“

Harry přikývl a postavil se na špičky, aby přitiskl své rty na Cedrikovy, v tomto prostém gestu cítil všechnu lásku, kterou k němu Cedric choval. Dokáže to. Udělá to. Cedric dal Harrymu pocit, že není nic, co by nedokázal. Cedric ho pevně objal, pak se Harry rychle převlékl a oba odešli k jezeru.

***

Harry ležel na plošině a třásl se, když ho Seamus a Hermiona balily do ručníků. Kůže ho pálila, jak ho požahali ďasovci a rázné sušení od jeho dvou přátel mu moc nepomáhalo. Přišel Cedric a vzal jeden ručník od Seamuse.

„Sežeňte mu nový ručník,“ nařídil Seamus nikomu konkrétnímu, když se vzdal svého ručníku ve prospěch Cedrika. 

„Jak se teď cítíš, Harry?“ zeptal se Cedric tichým šepotem, když ho začal sušit mnohem jemněji než Seamus s Hermionou.

„Jsem rád, že už je konec, i když jsem skončil poslední,“ odpověděl Harry.

„Předposlední,“ dodala Hermiona. „Fleur úkol vůbec nedokončila.“

Harry pokrčil rameny, bylo mu vcelku jedno, kolikátý byl, bude šťastný, až celý tenhle zatracený turnaj skončí. Porotci se dohadovali o pár metrů dál, ale Harry neslyšel, co říkají. Karkarov se tvářil vražedně, tvář jako mračna. Někdo Harrymu podal načechraný župan, přetáhl si ho přes svoje kraťasy a nátělník, ale stále se třásl. Nemohl se dočkat, až se vrátí zpátky a dá si horkou sprchu nebo koupel. Cítil se, jakoby mu už nikdy nemělo být teplo.

Brumbál zakouzlil Sonorus na svoje hrdlo. „Prosím, věnujte mi pozornost!“ jeho hlas se nesl přes jezero ke všem divákům. „Slečna Fleur Delacourová nedokončila úkol, tudíž porotci neměli jinou možnost, než udělit jí čtvrté místo. Pan Cedric Diggory vyhrává první místo, neboť se jako první soutěžící vrátil se svým zajatcem.“

Ovace byly ohlušující, Rita Holoubková odtáhla Cedrika pryč od Harryho, aby ho mohli vyfotografovat, ale Harry měl dojem, že Cedrikův úsměv nebyl pro fotografy, ale pro něj. Harry cítil, jak se hřejivá záře usazuje někde kolem jeho bránice a usmál se nazpátek.

„Byly zde určité spory ohledně druhého místa,“ řekl Brumbál, jeho oči se krátce upřely na Karkarova. „Nicméně, většina porotců se shodla, že Harry Potter se k zajatcům dostal jako první, a kdyby se nerozhodl, že zachrání nejen svého zajatce, ale všechny čtyři, jako první by se i vrátil. A z tohoto důvodu, pro tuto výjimečnou ukázku mravní síly, mu udělujeme druhé místo!“

Ozývalo se bučení, ozývalo se provolávání slávy, ale Harry stěží mohl uvěřit tomu, co slyšel.

„A máš to, Harry!“ poplácal ho Seamus po zádech. „Vůbec nejsi idiot, ale prokázal jsi mravní sílu!“

Hermiona ho objala tak pevně, že cítil, jak ho opouští všechen vzduch. Je druhý? Druhý?

Jakmile Rita Holoubková a její fotograf dofotili Cedrika, pospíšil si k Harrymu a podruhé ho dneska objal. „Věděl jsem, že to zvládneš, Harry!“ políbil ho na čelo, Harry slyšel cvaknout na tucet blesků, ale nestaral se o to. Dokázal to, neutopil se a držel Cedrika v náručí, co víc si mohl přát?

„Párty v nebelvírské společenské místnosti!“ křičel Fred, když zbytek diváků vedl k lodím.

„Může Cedric přijít?“ zavolal na něj Harry, Cedric ho stále nechtěl pustit.

Fred předstíraně sjel Cedrika hodnotícím pohledem a obrátil se na své dvojče. „Co si myslíš, Georgi? Je dost dobrej pro našeho Harryho?“

George i Fred se na Harryho stejně přátelsky zakřenili. „Jo, může!“

***

Byla to první Harryho párty, kterou si ve skutečnosti užil a věděl, že to je díky Cedrikovi, že byl s ním. Většinu času strávili s Cedrikem, obsadil jedno z pohodlných křesílek u krbu s Harrym usazeným na klíně. Harry se konečně zahřál, ostatní Nebelvíři mu ani nenechali čas na převlečení, takže stále byl oblečený v plaveckých kraťasech a nátělníku a vlhkém županu. Když došli k věži, Cedric na ně oba zakouzlil ohřívací a sušící kouzlo, ale Harry se stále ještě trochu třásl.

Opřel si hlavu o Cedrikovo rameno a sledoval, jak se kolem rozjela párty. Máslové ležáky byly vykouzleny (nebo spíš se pro ně Fred a George proplížili do Prasinek jednou z tajných chodeb) a hluk sílil a sílil. Stůl s jídlem a pitím vypadal zdecimovaně, a na podlaze byl bordel z rozsypaných křupek a popcornu, na který se Harry nedokázal nedívat.

Fred a George pořádali hru ‘Připíchni ocas na koště‘. Levandule kvičela, když přišla na řadu, neboť pokud jste udělali chybu, vynořila se řada paží a zlechtali soutěžícího. Ron s Hermionou byli v dalších křesílkách a líbali se, aniž by se starali o svět kolem sebe nebo o to, kdo by je mohl vidět. Harry se urychleně podíval jinam, cítil, jak mu hoří tváře.

„Harry? Jsi v pořádku?“ zeptal se Cedric a hladil ho po zádech. „Jsi nějak moc zticha.“

„Je to jen příjemný, sedět si tu takhle. Je mi dobře, vážně.“

„Dobře,“ políbil ho Cedric na čelo, zíral se na Rona s Hermionou. „Ještě se ani nenadechli.“

„Ne,“ zachichotal se Harry. „Chceš – chceš taky? Se mnou?“

„Jenom jestli chceš ty, Harry. Říkal jsem ti, nebudu tě do ničeho nutit. Víš to, že jo?“

„Vím, Cedriku. Vím, že nejsi takový. Miluju tě a právě v teď by se mi velmi líbilo, kdybys mě líbal.“

Cedric se usmál a pohladil rukou Harryho obličej. „Myslím, že mně by se to taky velmi líbilo.“

Harry zavřel oči a vyklenul krk, zatímco se k němu Cedric snížil a potkali se někde uprostřed, přitiskly svá ústa tvrdě k sobě. Měl to být dlouhý, pomalý, toužebný polibek, ale byly hrubě přerušeni pískotem a pokřikem přicházejícím od ostatních Nebelvírů. Harry otočil hlavu od polibku a zamračil se na ně.

„Hej, Cedriku, nech tomu ubohýmu chlapci jeho jazyk v jeho puse!“ rozchechtal se George.

„Harry! Jsem nesmírně šokován tvým chováním!“ dodal Fred, dramaticky si přiložil ruku na čelo a předstíral, že omdlívá. „Taková dekadence!“

Harry popadl nejbližší polštář u svých nohou a hodil ho na ně. Dvojčata se nemohla přestat smát. Harry se cítil trochu trapně, ale také byl trochu vzrušený, že se ostatní dívali. To se snad z něj stává exhibicionista?

„Óó, pravá láska,“ broukal si Fred přes smích. „Nevšímej si nás, Harry. Líbej si Diggoryho, jak chceš, ale možná bys chtěl od nás ukázat pár triků?“ toužebně se na něj zadíval a Harry byl šťastný, že ho uchopily Cedrikovy paže ve velmi majetnickém gestu.

„Ne, to teda nechtěl!“ Cedric na ně naštvaně hleděl a dvojčata využila Ronovu hádku s Hermionou a rozprchla se.

„Cedriku, nechtěl bych,“ řekl Harry. „Jsou to jen přátelé, opravdu.“

„Já to vím, Harry. Ale občas se divím, jaktože jsi proboha se mnou. Ty by sis mohl vybrat daleko líp.“

„Nediv se, Cedriku. Jsem s tebou, protože tě miluju a na světě není jiné místo, kde bych teď byl raději než tady, na tvém klíně, a líbal se s tebou do bezvědomí.“

„To je příslib?“ zeptal se s úsměvem Cedric, jeho ruce pevněji ovinuly Harryho pas.

„To je,“ řekl Harry a pokračoval v přislíbené činnosti.




A/N: Aqua - voda
Tutis - chráněný, bezpečný.


02.12.11 21:55
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one