Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3002 | 5%)
Could You Love Me? (3169 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3018 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2990 | 5%)
Odezvy (2935 | 4%)
Revenge (2922 | 4%)
Tajemství odhaleno (2984 | 5%)
To Love a Malfoy (2983 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2966 | 5%)
Vánoční dárek (2936 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)
Ahoj,

tak nová kapitolka k Všechno není ztraceno věnována keishatko, Nade, grid, aMaja, Saskya, Lucka, 14laura, ala, bacil za jejich věrné komentování. Děkuji vám. Také děkuji nazde za betu.

Adelaine

***

Část 46

„Co to je?“ Harry prohrábl lžící misku s hmotou podobnou mléku. Bylo to bílé, ale hustší než mléko.

„Krupice,“ řekla Poppy. „Myslela jsem si, že to bude pro tebe lehčí než ovesná kaše.“

Byla sobota, v ten den si nechávali přinést jídlo do jejich bytu častěji, než chodili do Velké síně; Poppy a Severus už začali jíst svou ovesnou kaši. Harry nikdy neslyšel o krupici, nemluvě o tom, že by ji už někdy jedl a díval se na misku opatrně, jako kdyby očekával, že obsah misky vyskočí a napadne ho.

„Chceš k tomu nějaký džem?“ zeptala se Poppy a ruka se jí vznesla nad malou keramickou nádobku.

Harry potřásl hlavou, bude ho stát všechnu odvahu sníst to takhle, jak to bylo. Oba dva na něj zírali; měl pocit, jako kdyby byl zkoumaný pod mikroskopem. Nemělo by to být tak těžké, že ne? Jen nabrat (nějakou) na lžíci, zvednout ji do pusy a polknout. To je vše, co musí udělat, tak proč měl pocit, jako kdyby právě vylézal na vysokou horu? Stále na něj zírali, stále čekali, až začne jíst. Harrymu se roztřásla ruka a upustil lžíci do misky, po stole se rozstříkly bílé kapky.

„Nemůžu to udělat, když na mě zíráte!“ stěžoval si. Poppy zčervenala a Harry si přál, aby nekřičel. „Promiňte.“

„Ne, Harry, my se omlouváme. Nechtěli jsme, aby ses cítil nepříjemně,“ řekla Poppy, natáhla se přes stůl a poklepala ho po ruce. „Jen pár plných lžic, Harry. Pro mě?“

Harry přikývl a zvedl lžíci k ústům, zavřel oči. Nedokázal se dívat na jídlo; rychle polkl, sotva to ochutnal. Alespoň že to klouzalo dolů dost lehce a neměl okamžitou potřebu to vyzvracet. Snědl tři plné lžíce a odstrčil misku pryč. Nechtěl sníst už nic víc a Poppy ho nenutila, ale slyšel Severuse, jak scvakl zuby. Cítil jídlo v žaludku jako kámen a tolik chtěl jít a zbavit se ho, ale věděl, že mu nikdy nebude lépe, když s tím bude pokračovat.

„Velmi dobře, Harry,“ řekla Poppy. „Ráda bych, abys pro mě něco udělal. Chci, aby sis vedl deník, ale stejně tak, jako tvoje myšlenky o věcech, bych chtěla, abys zapsal všechno, co jsi snědl, kolik a jestli jsi potom zvracel nebo ne. A také chci, aby sis pokaždé zapsal, když budeš mít pocit, že potřebuješ zvracet, i když to neuděláš.“

„Ty – ty to chceš potom číst?“

„Ne, drahoušku, ten deník je pro tebe. Chci, abys viděl, jak pokračuje tvoje vlastní zotavování. Jedině ty to můžeš udělat, Harry. Jedině ty můžeš docílit toho, aby ti bylo lépe. Můžu ti dát vyživující lektvary a všechno ostatní, ale jenom ty můžeš pomoci sám sobě, rozumíš?“

Harry přikývl, ale v tuto chvíli s plným žaludkem jídla, kterého se chtěl zbavit, jakmile to bude možné, myslel, že to bude chvíli trvat, než mu bude lépe. A potřeboval, aby mu bylo lépe, jestli bude mít někdy dítě.

„Dokončila jsi výsledky mých testů?“ zeptal se Harry, snažil se odvést téma pryč od jídla.

„Ano, Harry, dokončila. Severusi, omluvíš nás na okamžik?“

„Samozřejmě, Poppy,“ Severus se postavil a odešel do koupelny. Harryho zajímalo, jestli ten muž opravdu potřebuje sprchu právě teď nebo si vybral koupelnu proto, aby tam nemohl jít Harry a vyzvracet se. Harry si hrál s ubrouskem, aby se něčím zabavil.

„No, Harry. Upřímně, jsem překvapená, že ještě žiješ. Jsi tak nezdravý, jak jen jde být a stále dýchat. To, co jsi dělal, ti způsobilo poškození jater, ledvin, srdce, plic, a to ani nezmiňuji tvůj krk a žaludeční sliznici. Vážně musíš začít pořádně jíst, Harry, jinak tě budeme muset krmit násilím přes trubici a varuji tě, není to příjemné. Doufám, že to nebude potřeba. Počínaje zítřkem a poté každé pondělí, budeš před snídaní chodit do mé kanceláře na zvážení. Musíš začít nabírat na váze, Harry; to je jediný způsob, jak se můžeš opět uzdravit. Mám pro tebe nějaké vitamíny a vyživovací lektvary, ale ty ti pomohou pouze jako dočasné opatření.“

„Je mi líto, že kvůli mně musíte řešit všechny ty problémy,“ řekl Harry.

„Harry, to nejsou problémy, ujišťuji tě. Jen chci, aby ti bylo dobře. Severus mi řekl, že trpíš potížemi s erekcí,“ pokračovala Poppy a Harry si nemohl pomoct, aby se nezačervenal. „No, to je jen další symptom stejné nemoci, Harry. Snížení libida, poruchy erekce, nebo jakkoliv to chceš nazývat. Uzdravit své tělo je jediný způsob, jak tomu pomoct.“

„Ob – objevila jsi něco, díky čemu můžu otěhotnět?“

„No, v tvých testech byly určité neobvyklé výsledky. Máš ve svém těle velmi vysokou hladinu ženských hormonů. Muži i ženy mají stejný druh hormonů, samozřejmě, ale hladina tvých ženských hormonů byla vyšší, než normálně čekáme, že najdeme u muže. Taky to vypadá, že máš gen, který jsem nikdy předtím neviděla, takže možná tenhle gen ti pomůže otěhotnět – žádný z mých testů nepřišel na to, co dělá. Prostě to musíš zkusit a otěhotnět a uvidíme, co se stane. Ale ještě ne, tvoje tělo není zatím schopno vydržet takovou zátěž.“

„Dobře. Díky,“ řekl Harry.

„Takže co se chystáte se Severusem dneska dělat?“

Harrymu se otřásl žaludek. „Musíme jít navštívit Siriuse.“

***

Severus se netěšil na rozhovor se Siriusem Blackem a Harry vypadal skoro tak nervózní, jako byl on. Domluvili si návštěvu po obědě, ale dost před večeří, takže Harry nemusel mít pocit povinnosti zůstávat na jídlo. Severus věděl, že to pro Harryho bude dostatečně těžké i tak, aniž by k tomu musel přidávat své potíže s jídlem. Vystoupil z letaxu na Grimmauldově náměstí pár vteřin po Harrym; kterému pomáhal vstát z podlahy jeho kmotr. Harryho hůl udělala pokus o osvobození a ležela pár stop od něho.

Severus přivolal hůl zpátky do Harryho ruky; Harry se otočil a usmál se na něj. „Děkuji,“ řekl a Severus se cítil, jakoby právě spadl padesát stop na koštěti. Bylo to tak dávno, co viděl Harryho se usmívat, opravdově usmívat, a nemohl si pomoct neusmát se nazpět.

„Takže, Harry, o čem tohle je? Normálně mě nenavštěvuješ během pololetí. Ví Brumbál, že nejsi ve škole?“

Harry zakroutil hlavou, to, co museli říct, bylo jen pro uši Blacka a Lupina, jen doufal, že se Sirius Black nenaštve natolik, aby běžel za Brumbálem, jakmile odejdou. Severus věděl, že by se s Harrym měli nechat oddat, co nejdříve je to možné, lépe dříve, než začnou Harryho připravovat na intimní záležitosti. Občas ho zajímalo, co Cedric s Harrym spolu dělali, ale tohle nebylo správné místo na to se ptát. Věděl, že je Harry stále panic; jeho monitorovací kouzlo bylo stále na místě.

Přesto tu byl problém. Harrymu bylo jenom šestnáct, a v případě, že se chce oženit, potřebuje minimálně dva svědky, kteří souhlasí, obvykle své opatrovníky, ale když byl Severus jeden z Harryho poručníků, nemohl podepsat potřebné formuláře. Proto jejich dnešní návštěva. Sirius jako Harryho kmotr byl v perfektní pozici být jedním ze svědků, nebo také ne.

„Nikomu nesmíte říct, proč tu jsme,“ řekl Harry. „Musí to zůstat tajemstvím, slibujete?“

Sirius s Remusem oba přikývli.

„Byla vyřčena další věštba,“ začal Harry, očima míhal rychle kolem místnosti, jako kdyby čekal nějaké přepadení. Severus jen tiše poslouchal, jak Harry vyprávěl Lupinovi a Blackovi to málo, co věděli, Severus si byl vědom toho, že ředitel pravděpodobně něco vynechal. Severus by se rád sám dostal k celému překladu, ne jen k tomu útržku, o kterém si Brumbál myslel, že by měli vědět. Harry se rozhodl, že nejlepší by bylo, kdyby žádost o svědectví vzešla od něj, ne od Severuse.

V době, kdy Harry dokončil příběh; Lupin nalil čtyři šálky čaje a posadil se na jednu židli se zvláštním výrazem na tváři. Sirius se jen smál, jako kdyby to byl nějaký vtip. Severus zatnul ruce v pěsti pro případ, že by byl v pokušení obtočit prsty kolem mužova krku.

„Ale Harry, ty jsi kluk. Kluci nemůžou otěhotnět.“

„Ještě čaj, Harry?“ zeptal se Remus, když zvedl konvici s čajem k Harryho šálku; byl stále plný. Harry odmávl konvici, Severus ho stěží mohl vinit. Harry vypadal, jakože se mu chce zvracet, tentokrát spíše obavami než čímkoliv, co mělo co do činění s poruchou příjmu potravy.

„Já můžu,“ řekl Harry jednoduše. „A je to jediný způsob, jak porazit Voldemorta.“

„To se zdá tak přitažené za vlasy.“ Sirius si povzdechl.

„To je to, proč je zabil,“ pokračoval Harry jednoduše. „Proč zabil mámu a tátu, pracovali na překladu té věštby, Voldemort chtěl vědět, co v ní je. Musím otěhotnět a musím to udělat brzy.“

„Harry, nemůžeš jen chodit kolem a žádat lidi, aby tě oplodnili!“ zalapal po dechu Sirius. „A jsi si vůbec jistý, že je to možné?“

„Ano, říkala to madam Pomfreyová.“

„No, já nevím,“ řekl Sirius. „A co se stane s tím tvým dítětem, Harry? Dítě narozené mimo manželský svazek v kouzelnickém světě nemůže dědit a může mu to později způsobit problémy, bez pořádného jména.“

„To se nestane,“ řekl Harry. „Nejdříve se ožením.“

„Harry! Je ti šestnáct let, jsi příliš mladý na ženění!“ protestoval Sirius.

„Ale dost starý na to, mít nelegitimní dítě? To neudělám žádnému z mých dětí, Siriusi,“ potvrdil Harry pevně.

Dětí? Severus se pokusil zamaskovat zalapání po dechu kašlem. Harry chtěl více než jedno? No samozřejmě, že chtěl, Harry vždycky chtěl rodinu a jenom jedno dítě nejspíš nezapadá do jeho plánů. Severus musel přiznat, že se docela těšil na spousty rozcuchaných dětí se zelenýma očima; jen doufal, že nezdědí jeho nos. To by nepřál nikomu. Dobrá, možná Voldemortovi.

„Budu se ženit, Siriusi, to je to, proč jsme tady. Potřebujeme, abys svědčil naší manželské smlouvě, potvrdil, že dáváš svolení.“

Sirius se rychle podíval ze Severuse na Harryho a pak opět nazpátek, třásl hlavou, jako kdyby tohle jednání mohlo popřít začínající podezření. „Ty po mně chceš, abych podepsal smlouvu potvrzující, že ti dovoluji, aby sis vzal jeho?“ vyplivnul Severusovým směrem. „Ne, Harry. Ne. To neudělám.“

„Siriusi, prosím,“ prosil Harry.

Sirius vystartoval odsekávaje na Severuse, který věděl, že tato tiráda bude následovat, jakmile vystoupil z letaxu, konec konců bylo to to, co Sirius uměl nejlépe. „To je důvod, proč jsi chtěl být jeho opatrovník, Snape? Abys měl připravenou šukací hračku? Bože, James se musí obracet v hrobě kvůli tomu, co jsi udělal jeho synovi! Měl bych tě udat Ministerstvu Kouzel, jsem si jistý, že s tebou nebudou jednat tak dobrosrdečně, když sexuálně obtěžuješ svého předpokládaného chráněnce! Kurva!“

„Siriusi, ne! Severus mi nic neudělal! Nedotknul se mě; chce počkat až po svatbě! A já taky!“

„Co to má znamenat?“ dožadoval se Sirius.

„To znamená, že si ho chci vzít, pokud si ho nevezmu, Brumbál prostě určí jiného, aby se mnou měl sex a oplodnil mě. Nemáme na výběr, Siriusi. Nikdo z nás.“

„Chceš mi říct, že by tě Brumbál donutil mít sex s někým cizím, jen kvůli stupidní věštbě?“

„Ano,“ přitakal Harry. „Roky mě nechal u Dursleyových i přesto, že věděl, co mi dělají. Víš, co bylo napsáno na mém dopise z Bradavic, Siriusi? Harry Potter, přístěnek pod schody. Věděl, kde žiju a posílal mě zpátky rok za rokem. Raději bych měl Severuse, než někoho cizího – někoho, koho neznám a komu nevěřím.“

Severusovi se potěšilo srdce nad Harryho slovy. Harry mu věřil.

„Vůbec by ses o tom neměl rozhodovat!“ zařval Sirius.

„Ne, neměl,“ souhlasil Remus, položil konejšivě ruku na Siriusovu paži. „Ale zůstává tu fakt, že Harry je Drahocenné dítě a tohle je jeho osud, nedělej mu to těžší, než to musí být.“

„Tys to přehlédl? Harry se žení se Snapem?“ zeptal se Sirius.

Remus se podíval na Severuse a vyměnil si s ním tajný úsměv. Samozřejmě, že vlkodlak věděl o Severusových pocitech, pravděpodobně to cítil. „Severus se postará o Harryho a jejich děti. Harry si mohl vybrat horšího životního partnera, daleko horšího.“

„Rozumíš tomu, Harry,“ pokračoval Sirius. „V kouzelnickém světě není žádná možnost rozvodu? Pokud se oženíš se Snapem, budeš ženatý navždy?“

„Vím to, Siriusi. Nejsem blbý,“ ohrnul Harry rty, spodní ret mu vyčníval ven a Severus nechtěl nic jiného než ho ochutnat. Ale ještě ne, ještě ne.

„A kdy předpokládáte, že budete mít svatbu? To bylo taky ve věštbě?“

„Čím dříve, tím lépe,“ řekl Severus, „vzhledem ke stavu války. Mysleli jsme, že během Vánočních prázdnin.“

„Tak brzy? To je stěží za měsíc!“

„Vím, Siriusi,“ řekl Harry. Severus měl za to, že Harry jedná více dospěle než zbytek jich dohromady. „Ale potřebujeme to udělat a doufal jsem, že bys mohl být jedním ze svědků. Musí to zůstat tajemstvím, nikdo nesmí vědět, že Severus si mě bere, mohlo by to ohrozit jeho pozici špeha a my potřebujeme všechny informace, které můžeme získat pro naši stranu, že? Dokonce ani Brumbál se to nesmí dozvědět.“

„Fajn,“ zamumlal Sirius podrážděně. „Kde je ten zatracený pergamen, který musím podepsat?“

Harry se zvedl ze židle a objal kmotra kolem krku. „Děkuji ti, Siriusi! Děkuji ti!“

29.01.12 22:33
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one