Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3002 | 5%)
Could You Love Me? (3169 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3018 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2990 | 5%)
Odezvy (2935 | 4%)
Revenge (2922 | 4%)
Tajemství odhaleno (2984 | 5%)
To Love a Malfoy (2983 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2966 | 5%)
Vánoční dárek (2936 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)
Ahoj,

dnes přidávám další kapitolu k Všechno není ztraceno. Děkuji vám za komentáře a děkuji nazde za betu.

Adelaine

***

Část 47

„Tak co budeš dělat o Vánočních prázdninách?“ zeptala se Hermiona dopřávajíc si štědrou porci míchaných vajíček. Harry si vzal nějaké cornflakesy a nasypal na ně malou čajovou lžičku cukru. Riskl rychlý pohled k učitelskému stolu a uviděl oba, Severuse i Poppy, jak se na něj usmívají. Ron byl z druhé strany Hermiony, už se cpal slaninou a uzenkou, z větší části překryté hnědou omáčkou.

„Nic moc,“ řekl Harry, cítil se strašně, že musí lhát svým přátelům, ale také jim dost dobře nemohl sdělit, že si ráno bude brát Severuse, nebo mohl? Minulý měsíc byl pro něj těžký, některé dny se mu podařilo udržet to málo jídla, co snědl, ale jindy se prostě musel vyzvracet. Psal všechno do deníku, jak ho žádala Poppy, ale cítil se deprimovaný, když viděl, jak často selhal. Alespoň přibral trochu na váze, Poppy ho vážila každý týden a pozvolně se stával těžším, ale Harry věděl, že má před sebou ještě dlouhou cestu.

Nepomáhalo, že byl čím dál tím nervóznější, jak se svatba blížila. Před týdnem se Poppy přestěhovala zpátky do svého bytu poblíž ošetřovny, řekla, že on a Severus budou potřebovat nějaké soukromí, až se ožení a pro ni je nejlepší se sebrat a odejít od nich. Harry věděl, že to, co ho činí nervózním, je být sám se Severusem, ne že by ten muž zatím cokoliv udělal, ale Harry mu také nedal moc šanci.

Zůstával v Nebelvírské společenské místnosti, aby si vypracoval domácí úkoly, a než zamířil zpátky do sklepení, bylo tak pozdě, že mohl jít rovnou do postele po rychlém přání dobré noci Severusovi. Severus si nikdy nestěžoval, ale Harryho zajímalo, jak se ten muž cítí, když to vypadá, že Harry dělá vše proto, aby se mu v těchto dnech vyhnul. Po svatbě už to nebude možné, ne, pokud chce Harry někdy otěhotnět. Ačkoliv ho to nezastavilo, aby se necítil nervózně při pomyšlení na intimní vztah s někým.

Zezačátku s Cedrikem byl také nervózní, ale zvykl si – zvykl si na Cedrika a na to, co spolu mohli dělat, aby si navzájem poskytli rozkoš. Harry se bál, že nebude vědět, jak potěšit Severuse. On s Cedrikem byli ve stejném věku, oba byli stejně nezkušení jako ten druhý, ale Severus byl jiný. Byl to dospělý muž, ne teenager. Co když Harry ze sebe udělá hlupáka? A jak by se cítil Cedric, že si Harry bere Severuse? Harry točil prstýnkem na prstě a odstrčil svoje napůl snědené cornflakesy.

„Harry, nedojedl jsi své cereálie,“ poukázala Hermiona.

„Jsou rozmoklé,“ odpověděl Harry, doufal, že tím to skončí. Ale ne, zdálo se, že Hermiona byla rozhodnutá, stejně jako Poppy a Severus, ho vykrmit.

„Tady, vezmi si tedy toast, nemůžeš jít na vyučování s prázdným žaludkem.“ Uchopila tác s tousty, vznášející se nad stolem, a položila ho před Harryho.

Harry ho namazal máslem a kousek ukousl, ale ve skutečnosti ho neochutnal. Harry jedl, jen aby učinil Hermionu šťastnou, jen aby učinil všechny šťastné a zamrkal vlhkost, shromažďující se mu v koutku oka. Díky Bohu, že to je poslední den před koncem školy a alespoň na čas se dostane pryč od spolužáků.

Harry se teď cítil od nich tak vzdálený, věštba ho tížila na mysli čím dál víc. Neuniklo jeho pozornosti, že pokud nakonec zabije Voldemorta, zavraždí tak svého pravděpodobného otce. Ruce se mu sevřely kolem toastu. Nezáleželo na tom, Voldemort znásilnil jeho matku, Harry by ji jenom pomstil. Nebylo to tak, že by ho Temný pán vychovával jako milovaného syna, že?

Harry snědl další kousek toastu, získal další úsměvy od vyvýšeného stolu a Hermiony, než odešel na jejich první hodinu. Tohle bude dlouhý den.

***

Severus diskrétně sledoval Harryho po celý den, snídaní počínaje. Chlapec moc nejedl, to byla pravda, ale ani pokaždé nespěchal do koupelny, aby to vyvrátil. Jeho chuť k jídlu se trochu zvýšila při obědě, Severus viděl, že Harry snědl docela velkou porci ovčáckého koláče a dokonce zvládnul pár lžic jablečného koláče a také vanilkového pudingu. Večeře se vždy zdála nejnáročnějším jídlem dne a dnes večer to nebyla žádná výjimka. Harry spořádal pouze pár kousků pečených brambor a trochu hovězího, ale mrkev odstrčil stranou, jako kdyby byla otrávená.

Nyní byli oba zpátky ve sklepením bytě. Pro změnu tu byl Harry brzy a neodběhl do pokoje, jakmile přišel Severus. Byl nervózní kvůli zítřejší svatbě? Harry určitě věděl, že Severus se s ním nehodlal vyspat hned, i když to bylo něco, proti čemu by Severus nic nenamítal. Harry potřeboval trochu víc času, aby si na tu myšlenku zvykl.

Harry seděl v jednom z křesel u krbu a četl román. Severus dokončil známkování a nějaký čas se díval jen na Harryho, aniž by si mladý muž byl vědom jeho pečlivé prohlídky. Harry nesnášel, když na něj někdo zíral, tak si Severus položil knihu do klína, aby mohl předstírat, že čte, pro případ, kdyby Harry vzhlédl.

Světlo z ohně si hrálo s Harryho rysy, vrhalo oranžové reflektory na jeho lícní kosti a nos. Harryho oči byly skloněné, jak četl knihu a Severus si nemohl pomoct a představoval si, jak by jeho oči vypadaly ztracené v rozkoši. Pozoroval Harryho boj celý minulý měsíc, ale přibral na váze, a pokud nějaký den chlapec po jídle zvracel, Severus na to nikdy neupozornil, ale jen dal Harrymu šálek mátového či heřmánkového čaje, aby mu uklidnil žaludek.

Vrchní knoflík Harryho školní košile byl rozepnutý, nebelvírská kravata byla volně uvázaná kolem jeho krku a Severus se tolik chtěl naklonit a olíznout tu bledou pokožku. Vědom si toho, jak nervózní se Harry zdál být, když s ním byl sám, spokojil se raději s představami než s reálnými činy. Kalhoty mu byly náhle těsné a tak se posunul na sedačce, pokusil se najít pohodlnější pozici.

„Jsi dnes večer nějak potichu, Harry. Máš něco na srdci?“ Hned jakmile to řekl, uvědomil si, že to byla sporná otázka. Harry měl na srdci pravděpodobně stovky věcí.

Harry se podíval dolů a odložil knihu stranou, točil Claddaghem, který mu daroval Cedric při zásnubním obřadu. Protože se Severus s Harrym brali stěží měsíc poté, co podepsali svatební certifikát, neměli pocit, že je potřebný zásnubní obřad. „Severusi… můžu… budu moct stále nosit Cedrikův prsten, mohu? Nezbavíš mě ho?“

„Harry, ty sis vážně myslel, že bych to udělal?“

„Nevím. Nemusí to být pro tebe lehké, sledovat mě s prstenem jiného muže.“

„Harry, ten prsten je část tebe. Láska k Cedrikovi je část tebe. Chci se s tebou oženit, miluji tě. To není jako, kdybych chodil kolem a vybíral si ty části tebe, které se mi líbí.“

„Takže jsou nějaký části mě, které nemáš rád?“ zajímal se Harry, jeho ústa se zkroutila do úsměvu a byla radost to vidět. Harry ho škádlil – téměř to mohlo být považováno za flirtování, kdyby Severus nevěděl, jak nezkušený Harry je.

„Mačkáš tubu zubní pasty uprostřed,“ řekl Severus se svým vlastním úsměvem.

„To nedělám! Mačkám ji od konce!“ Harry našpulil rty v rozhořčení.

„Já vím, Harry, jen tě škádlím.“

„Oh. To jsem nevěděl, nejsem na to zvyklý. Myslím na přátelské škádlení.“

A Severus to nevěděl? Znal, jak slova, stejně jako jednání, zraňovala Harryho: říkali mu jmény, která útočila na jeho sebevědomí i teď, když byli jeho mučitelé mrtví. Severus byl rozhodnutý dokázat Harrymu, že má větší cenu než tisíc takových Dursleyů a že může být šťastný.

„Harry, je tu něco o čem chceš mluvit nebo potřebuješ vědět ohledně zítřka? Snaž se moc se nestrachovat, bude to za tebou dřív, než si všimneš.“

„Ehm… je tu něco, Severusi. Až budeme ženatí, jak si myslíš, že to bude s uspořádáním na spaní?“

Aby byl upřímný, myslel si, že by mohli pokračovat tak, jak to mají teď, každý z nich má svou vlastní ložnici. Nechtěl, aby si Harry myslel, že se od něj očekávají určité věci. „Co bys preferoval?“ zeptal se namísto toho.

„No, ehm, myslel jsem, že bychom od začátku mohli sdílet postel, abych si zvykl být s někým v jedné posteli.“

„A bude ti to příjemné, Harry?“

Harry přikývl, ale také se lehce začervenal. Severus to shledal rozkošným. „Jasně, myslím, že bude. Jednou jsem dokonce strávil noc s Cedrikem. Přál bych si… přál bych si, aby to bylo víckrát.“

„Oh, Harry,“ řekl Severus. Postavil se a klekl si před Harryho křeslo, položil ruku na chlapcovo pravé koleno. Harry položil svou vlastní ruku přes jeho a zmáčkl.

„Díky, Severusi.“

Severus se podíval na hodiny, které zdobily krbovou římsu. „Blíží se čas odjezdu kočárů, chceš se jít rozloučit s přáteli?“ znovu se postavil, urovnal si záhyby na zádech.

„Jasně, v pořádku. Přeju si, abychom jim nemuseli lhát o svatbě,“ povzdechl si Harry, jak se postavil a uhladil si neexistující varhánky na kalhotách. Severus nikdy neviděl studentovo oblečení tak opečovávané, jako bylo Harryho – těžko se tomu mohl divit vzhledem k tomu, že to byl Harry, kdo od mala dělal většinu domácích prací. „Chybí mi Poppy.“

„Můžeš ji navštívit, kdykoliv chceš, Harry. Tak to už říkala.“

„Já vím. Jen – to bude znít hloupě,“ poznamenal Harry a spráskl ruce dohromady.

„Pokračuj,“ naléhal Severus.

„Slibuješ, že se mi nebudeš smát?“

„Slibuji,“ potvrdil Severus a divil se, co mu proboha Harry řekne.

„No, jen že když bydlela s námi, bylo to, jako bychom byli rodina, opravdová rodina a ona byla jako – bylo to jako mít opravdovou mámu.“

Severus se nesmál, ve skutečnosti jeho oči byly podezřele citlivé. Objal Harryho kolem pasu a políbil ho na čelo. „Brzy budeš mít opravdovou rodinu, Harry. Slibuji.“

31.01.12 00:53
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one