Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3002 | 5%)
Could You Love Me? (3169 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3018 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2990 | 5%)
Odezvy (2935 | 4%)
Revenge (2922 | 4%)
Tajemství odhaleno (2984 | 5%)
To Love a Malfoy (2983 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2966 | 5%)
Vánoční dárek (2936 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)
Ahoj,

dlouho jsem nebyla doma, takže přidávám hned jednu kapitolu k Všechno není ztraceno. Doufám, že se bude líbit. Děkuji za komentáře a přeji příjemné počtení.

Adelaine

***

Část 48

Harry se probudil lapaje po dechu, sen sám bledl, jak ho opouštěl spánek, ale důkaz, o čem mohl být, zůstával jako lepkavý zbytek na jeho stehnech a rozkroku. Jeho první mokrý sen po více než roce; doufal, že je to pro jejich svatbu dobré znamení. Harry se protáhl, očistil sebe kouzlem, než odešel do koupelny. Zakouzlil na sebe minulou noc tišící kouzlo?

Vnitřně zasténal, doufal, že nebyl moc hlasitý. Ano, dnes budou svázáni, ale stále bylo zahanbující, že ho Severus možná slyšel, když měl sen jako tenhle. Nemluvě o tom, že teď, když jak se zdá, se v jeho těle znovu objevila alespoň část jeho libida, ho zajímalo, co se stane, až bude mít mokrý sen, až budou se Severusem sdílet jednu postel.

Harry si dneska dal s ranní sprchou na čas; chtěl na svatbě vypadat co nejlépe, ale jeho vlasy, ostatně jako vždy, odmítaly být zkrocené. Prostě si nechtěly lehnout k hlavě a Harry měl pocit, že by si rád oholil celý ten nepořádný smeták tak, aby byl zcela plešatý. Nejspíš by to také udělal, kdyby tu nebyla skutečnost, že holá hlava by znamenala, že jeho jizva by byla ještě více výrazná než obvykle.

Dokončil sprchu, vyčistil si zuby (usmál se, když zmáčkl tubu zubní pasty od konce jako obvykle), oblékl si na sebe čisté spodní prádlo a zabalil se do froté županu; nemělo smysl oblékat si svatební parádu pro případ, že by na ni převrhl snídani. Zakručelo mu v břiše, stěží tomu mohl uvěřit. Opravdu měl hlad a mohl se odvážit dát hlas myšlence, že se ve skutečnosti těší na snídani?

Když Harry vylezl z koupelny, Poppy už tam byla oblečená v hedvábných šatech v paví modři; třpytily se různými barvami, kdykoliv se pohnula. Vypadalo to, že se nedokáže přestat usmívat. „Výborně, Harry, jsi připravený na svůj velký den?“

„Ano, myslím, že doopravdy jsem.“ Harry si všiml, že na stole bylo prostřeno jen pro jednoho. „Severus už snídal?“ zeptal se.

„Doufám, že ano,“ odvětila Poppy. „Severus minulou noc zůstal na Grimmauldově náměstí, nechtěl pokazit tradici.“

„Myslel jsem si, že je to mudlovský zvyk,“ řekl Harry. „O tom, že nesmí vidět jeden druhého až do obřadu.“

„Byl to kouzelnický zvyk daleko dříve, než ho převzali mudlové,“ oznámila Poppy. Mávla hůlkou; miska krupicové kaše, dva plátky toustu a sklenice dýňového džusu se zjevily na stole. Harry se posadil a začal jíst kaši. Zvykl si na to a teď mu netrvalo dlouho, než vyčistil misku.

Poppy na něj vytřeštila oči. „Harry, to je poprvé po dlouhé době, co jsi snědl celý talíř. Jak se cítíš?“

„Plně,“ přiznal Harry, „ale dobrým způsobem.“ Jak dořekl ta slova, uvědomil si, že je to pravda. Po tak dlouhé době bylo divné mít plný žaludek; bylo to něco, na co nebyl zvyklý. Možná to znamenalo, že si znovu zvyká na jídlo?

„To je skvělé, Harry. Vážně skvělé,“ usmála se na něj Poppy s očima lehce skelnýma.

„Hej, předpokládá se, že budeš brečet až po svatbě,“ napomínal ji Harry s úsměvem.

„Dojez snídani, ať tě můžeme obléknout,“ hubovala ho Poppy, ale nebylo v tom nic zlého. Harrymu radostí poskočilo srdce. Poppy zněla jako matka, tak jak si představoval, že by na něj matka mluvila, a dojedl toust bez dalších stížností.

Žaludek se mu trochu chvěl, ale myslel si, že je to od nervů spíše, než že by se mu chtělo zvracet.

„Budeš chtít lektvar na uklidnění, Harry?“ zeptala se Poppy. „Každý je ve svůj svatební den trochu nervózní.“

„Ne, děkuji. Myslím, že budu v pořádku.“ Harry vstal od stolu a došel si pro hůl, pak se odebral do koupelny obléct se. Rozhlédl se kolem pokoje, který mu byl domovem po několik uplynulých měsíců. Po dnešku to již více nebude jeho pokoj, budou sdílet Severusovu místnost a Harryho starou ložnici mohou předělat na dokonalý dětský pokoj. Harry se pro sebe usmíval, zatímco si oblékal svatební šaty. Všechno bylo hedvábné, počínaje punčochami.

Bledě modré kalhoty po kolena, dole s knoflíky na každé straně; bílá košile s volánky a modrý motýlek; bílé punčochy drženy na místě modrými podvazky a přes to hábit, který Harrymu sahal po kolena. Všechno mu perfektně padlo, bylo mu to šito na míru od Poppy; dělala oba, jeho i Severusovy, svatební obleky, protože se nemohli spoléhat na utajení, kdyby jejich šaty zadali obchodu.

Když Harry vykulhal z ložnice, Poppy se jednou podívala na něj v celé té nádheře a ihned propukla v slzy.

„Oh, Harry, vypadáš úchvatně!“ vtáhla ho do objetí, než popadla staré noviny, které jim měly sloužit jako přenášedlo, jenž je vezme na irské ministerstvo kouzel. Protože Snapeova rodina byla z Irska, mohl si vybrat, jestli se nechá oddat v Británii nebo v Irsku, a jelikož všechny britské svatební obřady byly veřejně zaznamenávány, věděli, že londýnské ministerstvo ve skutečnosti není možností. Irské ministerstvo mělo mnohem lepší soukromé dodatky, takže proto se rozhodli nechat se oddat tam.

***

Severus se podíval na zdobené hodiny na zdi ministerského archívu; nezdálo se, že by se pohnuly od té doby, co přijeli. „Neboj se, Severusi, přijde,“ ujišťoval ho Remus a stiskl mu rameno. Sirius zavrčel něco, co mohlo být pokládáno jako souhlas. Problém byl, že se Severus obával. Co když na to Harry ještě není připravený? Nedotlačil ho moc daleko moc brzy? Irský ministr se na něj hřejivě usmál a přikývl, jako kdyby byl zvyklý vidět nervózní ženichy každý den. Pravděpodobně byl.

Severus se celý nesvůj posunul na židli. Neměl na sobě takhle krátké kalhoty od svých pěti let, ale tradiční svatební oděv vyžadoval pumpky doplněné košilí s volánky a stejně tak vším ostatním. Byla to pěkná práce, Sirius nepodlehl své potřebě se smát nahlas jeho kompletu, nebo by Severus dobře mohl skončit tím, že prokleje jednoho ze svědků.

Ozvalo se hlasité žuchnutí, jak Harry spadl z nebe na prkennou podlahu, když Poppy poklidně doplula vzduchem na zem. Severus šel pomoct Harrymu vstát z podlahy, ale ministr ho mávnutím poslal zpět a sám pokračoval pomoci Harrymu vstát. Harry se rozhlédl kolem a usmál se, když uviděl Severuse.

Severusovo srdce jakoby vynechalo několik úderů, když poprvé spatřil Harryho oblečeného do svatebních šatů. Poppy byla neoblomná, takže ani jeden nesměl vidět obleky před svatbou. Harry vypadal k nakousnutí, bledě modrá, která neladila s jeho očima, ho dovedla k dokonalosti, neboť byla ostrým kontrastem k jeho tmavým vlasům.

„Jsme připraveni?“ zeptal se ministr, když dovedl Harryho ke stolu.

Severus přikývl a postavil se vedle Harryho.

„Shromáždili jsme se zde dnes, abychom dosvědčili svázání magií a životem Severuse Tobiase Snapea a Harolda Jamese Pottera. Jestli je zde někdo, kdo má námitky proti tomuto svazku, nechť promluví nyní nebo mlčí navždy.“

Zde udělal pauzu, Severus i Harry oba zadrželi dech, ale žádné námitky se nedostavily.

„Dobrá tedy. Jste oba svobodné osoby, ne nevolníci, takže se neptám, kdo vás daroval, ale spíše kdo přišel dát vám požehnání. Harry, kdo dnes přišel s tebou, aby požehnal tomuto svazku?“

„Já jsem přišla,“ řekla Poppy.

„A já,“ přidal se Remus.

„A já,“ dodal Sirius.

„Severusi, kdo dnes přišel s tebou, aby požehnal tomuto svazku?“

Ozvala se nepatrná pauza, než Sirius promluvil. „Já jsem přišel.“

„A já,“ přidala se Poppy.

„A já,“ dodal Remus.

„Severusi a Harry, manželství, stejně jako život, je cesta. Mohou se vyskytnout strasti, mohou se vyskytnout trýzně, ale souhlasem se svázáním dnes a tady, souhlasíte sdílet břemena i radosti, která život přináší. Manželství není něco, do čeho můžete vstoupit lehkovážně, ale pouze po pečlivém promyšlení a zvážení. Harry, přišel jste sem z vlastní svobodné vůle za účelem nechat se svázat se Severusem?“

„Ano,“ odpověděl Harry beze znaků váhání.

„Severusi, přišel jste sem z vlastní svobodné vůle za účelem nechat se svázat s Harrym?“

„Ano.“

„Severusi, nyní můžete pronést svůj slib.“

„Já, Severus Tobias Snape svým životem, který proudí v mé krvi, a láskou, která sídlí v mém srdci, si beru tebe, Harolde Jamesi Pottere, do mých dlaní, mého srdce a mé duše, abys byl mým vyvoleným. Nechť po tobě navždy toužím a ty toužíš po mně, buď vždy mým a já budu tvým, bez hříchu a hanby, neboť ani jedno nemůže existovat v čistotě mé lásky k tobě. Slibuji, že tě budu milovat zcela, úplně a bez výhrad, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě, v životě i smrti. Budu s tebou sdílet můj život, moji magii, moje tělo a duši. Slibuji, že budu věrný a nedovolím ničemu vstoupit mezi nás. To je můj slavnostní slib.“

„Teď ty, Harry,“ řekl ministr. „Pochopil jsem, že jsi svůj slib trochu pozměnil. To je zcela přijatelné, tak do toho.“

„Já, Harold James Potter svým životem, který proudí v mé krvi, a láskou, která, doufám, bude sídlit v mém srdci, si beru tebe, Severusi Tobiasi Snape, do mých dlaní, mého srdce a mé duše, abys byl mým vyvoleným. Nechť po tobě navždy toužím a ty toužíš po mně, buď vždy mým a já budu tvým, bez hříchu a hanby, neboť ani jedno nemůže existovat v čistotě mé starosti o tebe. Slibuji, že budu při tobě stát zcela, úplně a bez výhrad, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě, v životě i smrti. Budu s tebou sdílet můj život, moji magii, moje tělo a duši. Slibuji, že budu věrný a nedovolím ničemu vstoupit mezi nás. To je můj slavnostní slib.“

„Nyní, Severusi, pokud je vaše přání, abyste byli oddáni, umístěte prsten na Harryho prst. Poté, pokud je to také vaše přání, Harry, umístěte prsten na Severusův prst.“

Remus postoupil kupředu a upustil jeden prsten do Severusovy dlaně a druhý do Harryho. Severus pozvedl prostý zlatý kroužek a natáhl se pro Harryho levou ruku. Jemně zatlačil na Cedrikův prsten, pak si s Harrym vyměnil mírný pohled a umístil svatební prsten nad něj. „Tento prsten nechť je připomínkou mého slibu tobě.“

„Přijímám tvůj slib,“ řekl Harry, než vzal Severusovu levou ruku a umístil na Severusův prsteníček druhý zlatý kroužek. „Tento prsten nechť je připomínkou mého slibu tobě,“ řekl Harry; usmál se nahoru na Severuse, slzy se mu třpytily v očích.

„Přijímám tvůj slib,“ řekl Severus, hlasem zhrublým potlačenými emocemi.

Ministr se na ně oba usmál, pak vyčaroval pohár po okraj naplněný bílým vínem. Pozvedl pohár a podal ho Severusovi. „Podělte se o tento pohár s Harrym jako o symbol života, který spolu budete sdílet.“

Severus vzal Harryho ruku do své a prsty jich obou obtočil kolem stopky poháru, než sklonil pohár k Harryho rtům. Harry se rozkašlal, jakmile se tekutina dotkla jeho hrdla; pravděpodobně mu nikdy předtím nikdo nedal žádný alkohol. Popravdě řečeno, Harry ještě neměl věk na pití, ale bylo to dovoleno k obřadním účelům.

Poté, co Harry vypil vše, co mohl zvládnout, udělal to samé, naklonil pohár ke rtům Severuse, ruce jich obou stále na stopce a Severus dopil zbytek vína. Bylo považováno za znamení smůly, když nějaké víno zbylo. Byl rád, že snědl něco k snídani, dokonce i na plný žaludek mu víno způsobilo trochu motání hlavy.

„Harry a Severusi, byli jste oddáni dle našich zákonů a zvyků. Jste svázáni a nemůžete být rozvedeni. Můžete se políbit.“

Muž se na ně usmál. Severus ve skutečnosti zapomněl na tento zvyk a obával se, že se Harry na to nebude cítit. Nikdy předtím se nepolíbili, ne pořádně takto. Severus na Harryho vyklenul obočí v otázce. Jeho jediná odpověď byl zářivý úsměv a přikývnutí od Harryho. Jeho manžela. Dobrotivý Merline, byli ženatí. Byl ženatý s Harrym. Severus byl přesvědčený, že to je jen sen a teď se každou chvíli probudí.

Všichni trpělivě čekali, až se políbí. Harry zaklonil hlavu, oční víčka se mu třepotavě zavřela a schovala tmavé smaragdy jeho očí. Severus se sklonil a poprvé přitiskl své rty na Harryho. Vědomi si přítomnosti publika, byl to jemný, krátký polibek, ale přesto nádherný. Když Harry znovu otevřel oči, vypadal trochu omámeně. Severus se sám cítil podobně.

„Gratuluji!“ řekl ministr, když vyčaroval kopie svatebního certifikátu pro všechny, aby ho podepsali. „Jsem si jistý, že budete spolu velmi šťastní.“

„Děkujeme vám,“ odpověděl Severus, obtočil paži kolem Harryho, jako kdyby ho už nikdy nechtěl nechat jít.

Když byly vyřízeny všechny papíry, mohli odejít. Remus se Siriusem předstoupili a potřásli Severusovi rukou, ale Harryho objali. Remus podal Harrymu obálku. „Svatební dar, je od nás tří. Uvědomili jsme si, že pravděpodobně nebudete schopni si sami nic zařídit.“

„Co to je?“ zeptal se Harry.

„Je to cesta do Las Vegas,“ řekl Sirius.

„Na vaše líbánky,“ mrkla na ně Poppy.

09.02.12 18:34
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one