Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3002 | 5%)
Could You Love Me? (3169 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3018 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2990 | 5%)
Odezvy (2935 | 4%)
Revenge (2922 | 4%)
Tajemství odhaleno (2984 | 5%)
To Love a Malfoy (2983 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2966 | 5%)
Vánoční dárek (2936 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)
Ahoj,
spěchala jsem a tak jak jsem vám slíbila, posílám celou kapitolu, včetně pokračování k Všechno není ztraceno. Užijte si ji.
Adelaine
***

Část 52

Tři dny poté, co Harry Severusovi řekl o tom, co mu Dursleyovi a Dudleyho banda dělali, našli poblíž jeden z místních supermarketů, kde získali zásoby na piknik.

Harry nikdy předtím nebyl nakupovat jídlo, jeho teta mu nedovolila jít někam poblíž supermarketu pro případ, že by udělal něco zrůdného a způsobil o nich klepy všude v sousedství. Petunia byla šťastná, když mohla mluvit o ostatních obydlích v Zobí ulici, ale nechtěla být na tom druhém konci, a tak Harryho skoro vždy nechávala v domě, kdykoliv Dursleyovi šli nakupovat.

Severus nesl košík, jak procházeli uličkami a vybírali dobroty pro jejich piknik. Harry netušil co vzít; byl bombardován jasnými obaly, krabicemi a sklenicemi; a občas ani nevěděl, co některé z nich obsahují. Jména, která nesla, ani zdaleka neměla spojení s tím, jaké jídlo obsahují. Oreo, Jell-O, a to, co by Harry pojmenoval džem – sklenice na polici se jmenovala želé.

„Nevím, co vzít,“ přiznal Severusovi, cítil se tak bezcenně, že ani nedokáže vybrat jídlo na jednoduchý piknik. Neměl žádný nápad. „Vyber něco ty.“ To byla cesta nejmenšího odporu.

Severus sundal pár věcí z poliček, vypadalo to, že namátkově, aspoň Harrymu se to tak zdálo. Jak věděl, co vybrat, když měl na výběr ze stovek položek? Bylo nakupování také schopnost, něco jako pletení? Nebo prostě věděl, co chce, než vešli do obchodu?

„Vyber něco, Harry. Prosím,“ řekl Severus, když měli košík skoro plný. Harry doufal, že Severus nečeká, že tohle všechno sní, ale věděl, že se bude muset snažit a něco sníst. Nechtěl, aby ho zamkli u Svatého Munga, ale pokud se nezlepší, bude to pravděpodobná možnost. Harry vybral několik balíčků sušenek; četl v jedné knize o těhotenství, kterou měl, že sušenky bez náplně pomáhají proti nevolnosti, a ačkoliv ještě nebyl těhotný, cítil nevolnost dost často. Možná, když své jídlo občas prostřídá se sušenkami, bude schopen udržet v sobě výživu častěji.

Severus nikdy znovu nezmiňoval to, o čem se spolu bavili před pár dny, to co mu jeho rodina a Dudleyho banda dělala, ale Harry věděl, že ta znalost byla teď mezi nimi dvěma. Nevadilo mu to; trochu se mu ulevilo, že to někomu řekl a že Severus za něj byl rozhořčen a že z toho nevinil jeho. Přesto Harry občas sám sebe obviňoval; kdyby nebyl kouzelník, jeho rodina by ho mohla milovat, nikdy by mu neubližovala. Ale kdyby nebyl kouzelník, nikdy by nepotkal Cedrika nebo Rona a Hermionu a také by nikdy nepotkal Severuse. Povzdechl si, když ukládal sušenky do košíku, dnes se cítil více než trochu špatně.

Severus se podíval na ty prosté sušenky, pozvedl jedno obočí, ale nic neřekl. Harry šel za ním ke kase a ztěžka se opřel o hůl, zatímco Severus platil za jejich jídlo. Už si vzal svoji denní dávku lektvaru proti bolesti, ale jeho noha znovu bolela. Možná potřeboval silnější dávku?

Pán jim zabalil jejich nákup do hnědé papírové tašky, poté co si od nich vzal peníze a oběma jim popřál Veselé Vánoce, když se Severusem opouštěli obchod. Když se podíval do jedněch novin, které byly venku, uvědomil si Harry, že je Štědrý večer a zatím nemá dárek pro Severuse. Již vyslal Hedviku s dárky pro Remuse a Siriuse; pro Weasleyovi a Hermionu; Hagrida a Poppy. Pravda byla, že si nebyl vůbec jistý, co ten muž by mohl chtít jako dárek.

„Severusi, můžeme se setkat v hotelovém pokoji za hodinu?“ zeptal se Harry, když došli k vestibulu.

„Kam jdeš?“

„To je překvapení,“ řekl Harry.

„Dobře, ale nechoď daleko,“ varoval ho Severus a Harry přikývl. Byl překvapený, že ho Severus nechal jít samotného, ale předpokládal, že Las Vegas nebylo místo, kam by se Smrdijedi obvykle chodili bavit.

***

Pět minut předtím než vypršela hodina, se Harry vrátil na hotelový pokoj obtěžkaný pár taškami z nákupů, Severus se snažil vypadat, jako kdyby se pokoušel nedat najevo strach. „Nejdu pozdě,“ poukázal Harry klidně, když položil své nákupy na společnou postel.

„Ne,“ souhlasil Severus. „Jen jsem se o tebe bál, úplně sám v cizím městě. Našel jsi, co jsi hledal?“

Harry zíral na své tašky. „Doufám,“ řekl a nemohl zabránit tomu, aby se mu červeň nerozlila přes tvář a krk.

„Jen se osvěžím a můžeme se přemístit do Grand Canynonu,“ poznamenal Severus a zamířil do koupelny.

Všechny Harryho nákupy již byly dárkově zabaleny, takže chlapec neměl co dělat, zatímco čekal na Severuse. Nikde neviděl jídlo, které koupili v supermarketu, hádal, že ho Severus pravděpodobně na jejich cestu zmenšil. Dozví se britské ministerstvo, kde jsou, když Severus Harrymu se pomůže přemístit? Buďto to bude takto nebo pojedou mudlovským autobusem nebo letadlem a Harry se necítil na to, aby celou tuto cestu absolvoval autobusem nebo seděl v malém letadle.

Když se Severus vynořil z koupelny, Harry se už propracoval do panického stavu a to ještě ani nezačali piknik. Snažil se to rozdýchat, cítil, jako kdyby se mu špendlíky a jehly zabodávaly do rukou a nohou. Severus si okamžitě všiml, že Harrymu začíná panický záchvat a podal mu jeden z papírových tašek, které dostali s potravinami. Harry pomalu dýchal do a z pytlíku, postupně přicházel k sobě; brnění ustupovalo z jeho končetin, mysl měl o trochu čistější.

„Díky,“ odložil Harry pytel stranou.

„Cítíš se už lépe?“

„Jo, promiň.“

„Nemáš se zač omlouvat, Harry. Jsi připraven jít?“

„Skoro, jen potřebuji do koupelny,“ řekl Harry a doufal, že si ten zklamaný výraz na Severusově tváři jen představoval. Jen potřeboval použít záchod, ale zajímalo Severuse vždycky, jen když jde zvracet? Harry ho nechtěl zklamat; chtěl, aby na něj byl Severus hrdý. Nechtěl, aby muž litoval, že se s ním oženil.

Potřeba byla vykonána, Harry se vrátil, natáhl se a chytil Severuse za ruku; Severus se zdál být tímto gestem potěšený a úsměv, kterým obdaroval Harryho, ho zahřál u srdce. Když se usmál, tak Severus vypadal mnohem méně jako mistr lektvarů a mnohem více jako zamilovaný muž. „Připraven, Harry?“

Harry přikývl, tak ho Severus chytil do náruče, takže se téměř každou částí dotýkali. Po malém prásknutí Harry ucítil, jako kdyby byl stlačen do velmi úzkého tunelu a když znovu otevřel oči, stál sotva pět stop od okraje obří rokle. „Páni!“ vykřikl Harry, ale o pár kroků odstoupil, jen pro případ, že by ztratil rovnováhu.

„Je tak velký! Nečekal jsem, že bude takhle obrovský!“

„No, jmenuje se to Grand Canyon,“ řekl Severus a shovívavě se usmál.

Harry hleděl před sebe s úctou.

Tohle udělala řeka? Vyhloubila takto gigantickou cestu skrze pevnou skálu? Samotná řeka byla vidět jen jako malá páska vinoucí se hluboko pod nimi. Malé střapaté rostliny byly rozházeny po obou stranách kaňonu a některé z nich byly pokryty popraškem sněhu třpytícího se v prosincových slunečních paprscích. Harry se otřásl; navzdory slunci byla docela zima. Severus objal Harryho v pase a oba dva tam stáli potichu, jen vychutnávali přítomnost toho druhého a přírodu kolem nich.

„Je to tak krásné,“ vydechl Harry. „A tak mírumilovné. Dokázal bych tu stát celý den.“

„Skvělé místo pro piknik,“ poznamenal Severus, zatápal v kapse a vytáhl zmenšené potraviny. Vyčaroval červenočerně kostkovanou deku společně s hromadou načechraných polštářů, sklenic a talířů. Harry znovu cítil zimu teď, když ho Severus již dále nedržel a necítil se na to, aby snědl jakékoliv jídlo. Severus mu pomohl si sednout; Harry sebou škubl bolestí, jeho noha se zhoršovala.

„Harry, vzal sis dneska svůj lektvar?“

„Ano, ale myslím si, že jsem nejspíš trochu přehnal to chození, když jsem nakupoval. Jsem v pořádku, vážně.“

Severus nevypadal zcela přesvědčeně; ale jen přikývl a začal vykládat jídlo a pití na piknik. Harry si vybral kuřecí sendvič, doufal, že to bude něco lehkého, co se mu podaří udržet v žaludku, ale brzy objevil, že americké sendviče nebyly jen s kuřetem. Oh, ne, byl tam salát, rajčata, nakládané okurky a další nakládaná zelenina a nějaká divná omáčka, která ho pálila v krku. Trochu si ukousl a musel to zapít hltem vody, aby tu chuť spláchl. Severus se ostře podíval na sendvič; nepromluvil, ale tohle tiché odsouzení bylo snad ještě horší.

„Nemůžu,“ přiznal Harry zkroušeně.

„Harry,“ varoval Severus.

„Je to prosté, nechutná mi ta omáčka, která v tom je.“

„Tobě nechutná mustard?“ zajímal se Severus. Takže tohle to bylo? Harry slyšel o mustardu, ale nemyslel si, že by ho kdykoliv předtím ochutnal; a ani ho brzy znovu neochutná, pokud se tomu může vyhnout. Nakonec se mu podařilo sníst sýrový sendvič; poté, co Severus seškrabal na prázdný talíř všechny věci navíc; podělil se se Severusem o balíček kukuřičných chipsů a dokonce se mu podařilo polknout i pár jahod; a mezitím snědl ještě nějaké sušenky. Nebylo to moc, to byla pravda, ale podařilo se mu to udržet v žaludku a Severus se na něj rozzářil.

„Jsem na tebe hrdý, Harry. Vedl sis dneska moc dobře.“

„Vážně?“ skoro cítil, jak vrní blahem nad pochvalou.

Severus se k němu posunul blíže na dece. „Ano, vážně. Myslím, že si za to zasloužíš odměnu.“

„Odměnu? A co by to mělo být?“

„Oh, jsem si jistý, že něco vymyslíme,“ usmál se Severus, když se sklonil a zajal Harryho ústa ve žhavém polibku. Harry ho rukama objal kolem krku a nechal muže, ať mu plení ústa. O pár minut později, ho Severus položil na deku a polštáře a mezi nimi na zbytky jejich pikniku a Harry vydechl do pusy nad ním. Severus ležel na něm; hrudník na hrudníku, stehno na stehně, klín na klíně a s těmi polibky, které stále nekončily, byl Harry stále tvrdší oproti muži nad ním.

Severusův jazyk se naléhavě tlačil na Harryho rty, tak otevřel ústa, aby ho přijal, zamotával se s jeho vlastním, zatímco poslouchal zvuk vzdálených ptáků a jejich vlastní těžké oddychování. Harryho ruce putovaly podél Severusových zad, laskal ho a hladil, zatímco ho Severus jen líbal a líbal. Bylo tak těžké udržet boky v klidu, Harry tak moc toužil přirážet proti tomu lahodnému tlaku; jeho penis mezi nohama mu pulzoval potřebou. Udělají Severusovy polibky tohle s ním vždycky? Učiní ho skoro šíleným touhou?

Vypadalo to, jako kdyby se mu všechna krev z jeho těla vlila do rozkroku, stehen a Harry zasténal do Severusových úst. Severus udělal pohyb, jako kdyby se chtěl odtáhnout, ale Harry uchopil jeho hlavu a znovu ji natlačil na své rty. Oh, nikdy nebude mít dostatek těchto polibků. Harry zběsile líbal muže, nevědomky přirážel boky; Bože, cítil se tak tvrdý, tak zoufalý a snažil se dostat se k Severusovi, co nejblíže to šlo. Teplá váha na něm, Severusovy polibky, jazyk v jeho puse, všechno toto se přidávalo k jeho potěšení. Harry měl pocit, jako kdyby padal, ale jak by mohl, když ve skutečnosti ležel na zemi?

Ze všech sil sál Severusův jazyk. Celé jeho tělo se napjalo, pak to ucítil, tu líbeznou bolest vycházejí z varlat a podbřišku. Naposledy vypjal boky nahoru, jak se uvolnění přes něj přelilo; máčelo jeho džíny a spodní prádlo, když z něj tryskala vlna za vlnou, stále šíleně sál Severusův jazyk, zatímco orgasmus opadal. Když Harryho otřesy ustaly, Severus se něžně odtáhl z jejich polibku a hleděl na něj.

„Jsi v pořádku, Harry?“ zeptal se.

„Omlouvám se,“ řekl Harry. „Ne - nemohl jsem si pomoci.“ Bože, bylo to zahanbující být šestnáctiletý a otrok svých hormonů­. Měl se lépe kontrolovat, ale jakmile jednou začali, cítil se tak dobře, než aby mohl přestat. Harry se znovu začervenal, tentokrát spíše ponížením než vzrušením. Severus si musí myslet, že je malé dítě, vyvrcholit takhle do svých kalhot.

„Nemáš se za co omlouvat, Harry,“ odpověděl Severus a políbil ho na špičku nosu. „Jsem rád, že sis to užil. Jsem rád, že si dokážeš užít potěšení se mnou.“

„Já taky,“ řekl Harry. Stále mohl cítit Severusovu erekci, jak se proti němu tlačí; váhavě natáhl ruku a dotkl se jí. Severus sykl a v rozkoši zavřel oči, takže to Harry udělal znovu, díval se na mužův obličej a miloval každou vteřinu té chvíle. Také mohl dát potěšení. Pak si vzpomněl na své vlastní lepkavé oblečení, a tak začal Severusovi rozepínat kalhoty. Oči jeho manžela se náhle otevřely a zasténal: „Harry!“ ale neřekl mu, aby přestal.

Severus v oné oblasti byl větší než Harry, ale ta váha mu dobře padla do dlaně. Harry ho zkusil pohladit stejným způsobem, jakým cítil potěšení on, ale nejspíše to nebylo tak dobré pro Severuse. „Pevněji, Harry!“ prosil. „Zmáčkni ho pevněji. Oh – oh, přesně takhle! Ano, Merline, ano!“

Jakmile se Harry dostal do rytmu, netrvalo dlouho, než Severus vyvrcholil, vytryskl do Harryho rukou, jak se Harry snažil zachytit každou perleťovou kapku, ale některé z nich skáply na deku. Severus se třásl, když se sklonil a Harryho znovu pořádně políbil. „Děkuji ti, Harry,“ řekl Severus.

Harry byl rád, že muž neřekl nic o tom, jak to Harry nemusel dělat na oplátku; pravdou bylo, že to Harry chtěl udělat. Užíval si dávat Severusovi fyzické potěšení a doufal, že to brzy bude moci udělat znovu. Možná, až budou oba dva nazí na té veliké hotelové posteli, navzájem se o sebe třít, dokud nevytrysknou na svá břicha a hrudníky. Harry potlačil zasténání nad tou představou, co se mu objevila v hlavě. Stává se z něj snad nějaký sexuální maniak?

Věděl, že brzy musí být ještě intimnější, aby naplnili proroctví. Teď už to Harryho neděsilo. Těšil se na početí jejich dítěte.

Přitulil se blíže k Severusovi a jemně ho políbil, doufal, že to bude brzy.

05.03.12 22:06
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one