Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3002 | 5%)
Could You Love Me? (3169 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3018 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2990 | 5%)
Odezvy (2935 | 4%)
Revenge (2922 | 4%)
Tajemství odhaleno (2984 | 5%)
To Love a Malfoy (2983 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2966 | 5%)
Vánoční dárek (2936 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)
Ahoj,
tak po delší odmlce přidávám novou kapitolu k Všechno není ztraceno. Byla jsem nemocná, kytky přesazený, okna umýtý, takže to mám přeložený skoro celý. Kdybyste měli tip na překlad povídky HP/SS, kde Severus nebude moc OOC, tak dávejte odkazy do komentářů.

Adelaine

***

Část 54

Po obědě byla hodina Dějin čar a kouzel; Harry se posadil, z jedné strany měl Rona, z druhé Hermionu. Nedokázal smazat z tváře obrovský úsměv a Hermiona se ho šeptem zeptala. „Harry? Co to do tebe vjelo?“

Nemohl jim to říct; nemohl to říct nikomu, ale chtěl. Harry toužil vyšplhat na vrchol astronomické věže a vykřičet to celému světu. Je natolik v pořádku, aby měl dítě, Severusovo dítě, a zakřenil se znovu. Hermiona si musí myslet, že začíná být trochu praštěný. Poté, co jim profesor Binns znovu zadal za úkol napsat dvě stopy dlouhý esej o povstání skřetů, (Harry si byl téměř jistý, že stále probírají to samé téma v nějaké podivné smyčce), ho venku přede dveřmi učebny přepadla Hermiona a zeptala se ho, jestli se cítí dobře a jestli nepotřebuje jít za madam Pomfreyovou? Harry se jen místo odpovědi usmál a odešel na lektvary.

Tam se Harry posadil; nachystal si knihy a brka a snažil se nezírat na Severuse, který zády ke třídě psal na tabuli instrukce. Už nějakou dobu Harry pozoroval, že muž píše postup křídou, místo, aby je tam jen hůlkou vykouzlil. Harry si nemohl pomoci a zíral na ty prsty svírající křídu a vzpomínal, jak ty samé ruce svíraly Harryho penis minulou noc. Harry úmyslně upustil brk na zem a pak si poklekl, aby ho sebral, doufal, že toto bude stačit, aby skryl svůj ruměnec.

Teď mohli dělat daleko více než jen dotýkání a hlazení; líbání a laskání, a Harry se pokusil odstranit svou erekci jen pouhou silou své vůle. Nedalo se říci, co by se mohlo stát, kdyby si lidé začali uvědomovat, že sezení v Severusově třídě ho činí tak tvrdým. Mysli na něco – na cokoliv jiného než na toho muže v místnosti před ním. Kapusta. Kapusta. Mrkev. Ne, ne na mrkev, ó bože, nemysli na to, jak ten muž jí mrkev, jeho rty obkroužené kolem… Ne! Harry potřásl hlavou. Rychle se narovnal a udeřil se hlavou o spodek lavice; bolestí zasténal a erekce mu opadla, jako kdyby ji vůbec neměl.

Když znovu dosedl na stoličku, Severus se otočil čelem ke třídě a zamračil se na celou třídu.

„No?“ vyštěkl. „Na co čekáte? Přísady jsou ve skladišti a postup máte na tabuli nebo potřebujete poslat do nápravné školy, abyste se naučili číst?“

Neusmívej se! Neusmívej se! Neusmívej se! Varoval se Harry, ale nefungovalo to. Tvář se mu roztáhla do širokého úsměvu; prostě si nemohl pomoci a dál se usmíval na svého manžela. Severus vypadal zaskočen, a zamířil k Harryho stolu, jeho plášť vlál za ním jako velká černá křídla.

„Něco vás pobavilo, Pottere?“ vyštěkl Snape, zatímco pár Zmijozelů, kteří zůstali v Bradavicích, se začalo hihňat. „Vy si myslíte, že tato hodina je směšná, že?“

„Ne, pane,“ Harry se stále usmíval; bylo to, jako kdyby nemohl přestat a zdálo se, že se Severus nikdy předtím nemusel vypořádat s jedním z jeho studentů, který se na něj usmívá.

„Odebírám pět z Nebelvíru za vaši drzost, Pottere,“ řekl Severus, když došel zpět dopředu do třídy a posadil se se slyšitelným žuchnutím. Ostatní Nebelvíři se úkosem podívali na Harryho, ale tomu byla ta trocha bodů jedno. V životě byly důležitější věci než výhra školního poháru, nebo být dobrý ve famfrpálu.

„Použil na tebe někdo povzbuzující kouzlo nebo něco takovýho?“ sykla Hermiona, když kolem sebe na pracovním stole uspořádala přísady
do půlkruhu. Harry zakroutil hlavou; nechtěl své přátele znepokojovat, ale byl to pro ně takový šok, že se pro změnu usmíval a byl šťastný? To byl ten podivně šumivý pocit v jeho hrudi, uvědomil si. Byl šťastný. Byl šťastný.

Zvonek ohlásil konec hodiny a studenti si začali sbírat své věci. Harry si nemyslel, že jeho mast na popáleniny je tak dobrá jako Hermionina, ale myslel si, že alespoň protentokrát prolezl. „Pottere, ještě chvíli zde zůstaňte,“ zavrčel Severus, zatímco zbytek třídy pospíchal ven. Harry se pokusil nasadit prázdný výraz, ale bylo to složité, chtěl se smát na svého manžela; obejmout ho; stočit se mu na klíně; mazlit se s ním do bezvědomí a zbytek školy, ať klidně jde a trhne si. A pouze pomyšlení na to, že by Severuse dostal do problému, ho zastavilo před uskutečněním těch představ.

Jakmile poslední děcko odešlo, Severus zamkl a na dveře dal ochranu, zakouzlil ztišující kouzlo na zdi a dveře, jen pro jistotu.

Severus se tvářil poněkud přísně a Harryho srdce se nepravidelně rozbušilo proti jeho žebrům. Byl na něj Severus naštvaný?

„Harry, začínáš být poblíž mě příliš bezstarostný,“ řekl s povzdechem. „Ty úsměvy; lidé začnou mít podezření.“

„Omlouvám se; nechtěl jsem tě naštvat. Jen jsem si nemohl pomoci. Jen jsem tak šťastný, že teď můžeme mít dítě.“

„Nejsem naštvaný, Harry. Mám z toho také radost, ale musíme být trochu víc obezřetní, obzvláště při vyučování.“

„Oh. Dobře,“ řekl Harry, cítil, jak ho slzy začínají pálit vzadu v hrdle. Polkl, zoufale se snažil neplakat. Byl šťastný, proč se teď cítí, jako kdyby se měl rozbrečet?

„Harry? Co se děje?“ zeptal se Severus, obešel svůj stůl a přitáhl si Harryho do náručí.

„Já – já nevím!“ vzlykal Harry do Severusových prsou, jednou rukou svíral látku Severusova hábitu, druhou rukou svíral hůl. Cítil se nejistě na svých nohách při síle svých vzlyků. Severus hladil Harryho po zádech, a když se Harry vybrečel, zvedl mu tvář a něžně ho políbil na ústa. Severus nikdy předtím Harryho nepolíbil, když byli ve škole, říkával, že jsou stále student a učitel a smazávání linií není dobrý nápad. Harrymu se to nezdálo jako špatný nápad. Docela klidně by vydržel Severuse líbat celý den. Což nicméně nebylo možné. Ne, pokud chtěli udržet svůj vztah v tajnosti.

„Musím se dostat na bylinkářství,“ řekl Harry, když se Severus odtáhl z polibku. „Poppy nás chce dnes večer vidět, po večeři.“

„Je něco špatně, Harry?“

„Ne, ani ne. Jen nám chce udělat další prohlídku, aby se ujistila, že je všechno v pořádku, abychom mohli mít dítě, a promluvit si o tom s námi, předpokládám.“

Severusovy ruce Harrymu setřely slzy z tváře, ale Harryho vidění bylo stále ještě rozmazané. Díval se na mužovy ruce, zatímco klesaly k bokům. Harry miloval Severusovy ruce; miloval, jak mu dokázaly nabídnout jak útěchu, tak potěšení. Miloval, jak se díky nim cítil – v bezpečí a chráněný. To poznání ho udeřilo jako blesk z čistého nebe a zalapal po dechu, jako kdyby ho opravdu dostal jednu do břicha. Miloval Severuse.

Harry vzhlédl a usmál se, pak si stoupl na špičky a zašeptal muži do ucha. „Miluji tě, Severusi.“

Jedinou odpovědí mu byl překvapený polibek od muže tyčícího se nad ním.

***

Později ten večer se Harry usadil na konec postele na ošetřovně, nemocniční oblečení mu dosahovalo téměř ke kolenům. Rona s Hermionou zanechal v údivu, kam tak pospíchá hned po večeři; ale dost dobře jim nemohl prozradit pravdu, že je to jeho poslední prohlídka, než jemu a Severusovi dá Poppy zelenou, že vskutku už může otěhotnět. Téměř si dokázal představit výrazy jejich tváří při takovéto konverzaci. Ron by pravděpodobně omdlel a Hermiona by pravděpodobně chtěla vědět všechny detaily o tom, jak přesně může kouzelník otěhotnět.

Severus ho držel za ruce a pevně mu je stiskl, jak čekali, až se vrátí Poppy s výsledky. Harry se trochu styděl, když ho Poppy musela vyšetřit kompletně, aby se ujistila, že je všechno v pořádku; že žádným způsobem Harrymu neublíží otěhotnění. Nicméně Poppy byla absolutně profesionální a tak to vypadalo, že to nebude trvat dlouho. Harry byl rád, že je tu s ním Severus.

Ticho přerušovalo jen jejich dýchání a tikot mudlovských hodinek, které Harry dal Severusovi k Vánocům; oba jejich prsteny byly pod utajovacím kouzlem, ale bylo hezké vidět Severuse nosit hodinky veřejně, i když nemohl říct, od koho je dostal. Kromě toho, že ukazovaly čas, hodinky také sledovaly astronomické události, jako jsou fáze měsíce a pohyby planet. Jedinou dobu, kdy Harry viděl, že si Severus ty hodinky sundává, bylo, když se sprchoval; Severus je nosil dokonce i do postele.

Poppy vyšla z kanceláře, tvář jí zářila.

„To je úžasné, prostě úžasné!“ řekla, pár slz jí steklo po tváři. „Harry, všechno je v pořádku. Můžeš otěhotnět, kdykoliv budeš chtít.“

„Je tu něco, co pro to musíme udělat?“ zeptal se Harry. Na to se Poppy i Severus hlasitě rozesmáli. „Tak jsem to nemyslel!“ opravil se Harry chvatně. „Myslel jsem tím, jako užívat vitamíny a podobně.“

„Ano, ber dále ty vitamínové lektvary, Harry, a já ti ještě předepíšu nějakou kyselinu listovou. Pokud jste používali antikoncepční zaklínadlo, můžete ho nyní zrušit. A neuškodí ani lektvar plodnosti.“ Významně se podívala na Severuse. Lektvar plodnosti? Znamená to, že Harry po tom všem sám od sebe nedokáže otěhotnět?

„To jsme nedělali,“ řekl Harry. „Tím myslím, že jsme nepoužívali antikoncepční zaklínadlo.“

„Cože?“ prskala Poppy. „Harry, kdybys otěhotněl, dokud na to tvoje tělo nebylo připraveno… to bylo od tebe velmi nezodpovědné. Od vás obou,“ nepříjemně zírala na Severuse.

„Poppy, důvod, proč jsme nepoužívali antikoncepční zaklínadlo, je, že jsme ho nepotřebovali. Zatím ještě ne. Harry je stále panic.“

„Oh. Ach tak. Jen jsem předpokládala, že teď, když jste svoji… no, to je jedno, můžete začít, jakmile budete připraveni.“

Harry zčervenal až po kořínky vlasů; cítil se v tom tak blbě, mluvit o tomhle. Chtěl se dostat do jejich pokojů a přivinout se k Severusovi, a teď mohli dělat více než se jen tulit, pokud budou chtít. Vrátil se mu úsměv, a tentokrát mu ho Severus oplatil.

„Šťastného Valentýna, Severusi,“ zakřenil se Harry.

14.04.12 12:11
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one