Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3001 | 5%)
Could You Love Me? (3167 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3017 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2989 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2982 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2934 | 4%)
Vánoční zprávy (2919 | 4%)

Ahojky,

tak tady máte dárek č. 1 od Adelaine, kapitolka k povídce To love a Malfoy. Prosím komenty!!!

Kapitola 11

 

Lucius byl právě na cestě do svých pokojů, které mu Severus přidělil pro jeho vlastní potřebu, po dobu jeho návštěvy Bradavic, když se domníval, že zaslechl křik, přicházející z jednoho ze skrytých výklenků. Co se to tam ve jménu Merlina děje… To musí být studenti buď při souboji, nebo se snažící najít soukromé místo na malou ‘zábavu‘… Inu dobrá, jak milé, jen je musím najít a přerušit tak jejich malou tête-à-tête schůzku… Následoval hlasy a potichu vstoupil do malého výklenku. Šedé oči se mu rozšířily v údivu (a pak ztmavly vztekem), když si uvědomil, koho vidí.

 

„CO SE TO TU SAKRA DĚJE?“ podrážděně zavrčel Lucius Malfoy.

 

„Luciusi,“ vydechl Harry, vděčný za vyrušení.

 

Johnathan pustil Harryho zápěstí, otočil hlavu a naštvaně řekl: „Lorde Malfoyi, nevidíte, že profesor Potter a já jsme momentálně trochu zaneprázdněni… Proč prostě nepokračujete dál svou cestou a nenecháte nás o samotě, abychom se mohli vrátit k našemu obchodnímu jednání… Jak jste si mohl všimnout, právě jsme se dostávali k té lepší části, než jste nás tak hrubě přerušil.“

 

Lucius pozvedl jedno obočí a jízlivě odpověděl: „Oh, dovoluji si s vámi nesouhlasit, pane Chambersi, ale odsud to vůbec nevypadalo, že by si profesor Potter užíval vaše takzvané soukromé obchodní jednání.“

 

Jestliže si Johnathan povšimnul úmyslného snížení jeho titulu, který Lucius použil, rozhodl se to ignorovat. Harry to vše jen pozoroval, zatímco si třel svá bolavá zápěstí a mračil se na Johnathana Chamberse. Všiml si, že cestu ven mu stále blokuje nepříjemný Mistr lektvarů a že oba, Chambers i Malfoy, vypadají, jakoby se chystali vybuchnout. Tohle je hloupý, pomyslel si Harry, v první řadě vůbec to, jak jsem se dostal do takovéhle situace. Pro Merlina, jsem přece učitel Obrany a měl bych být na pozoru, pomineme-li, že bych měl být schopen se sám ubránit…

 

„Omluvte mě!“ řekl Harry nahlas. „Jestli vy dva dovolíte, byl to dlouhý a únavný den, rád bych se proto nyní vrátil do svých pokojů.“

 

 Hodil po Johnathanovi rozzlobeným pohledem, kterým dával najevo, že tímto ten incident zdaleka nekončí, protáhl se kolem něj a ocitl se přímo před Luciusem.

 

„Lorde Malfoyi, znovu vám děkuji, že jste mi pomohl,“ řekl Harry vděčně.

 

„Harry, dovol mi jít s tebou zpět k tvým komnatám,“ přerušil je Jon nabídkou.

 

„Děkuji, ne, vlastně neděkuji, profesore Chambersi. Myslím, že dokážu najít cestu zpátky zcela sám, děkuji pěkně,“ zasyčel.

 

„Doprovodím tě, Harry,“ naléhal Lucius s důrazem na jeho jméno a nabídl mu rámě.

 

Harry zdvořile přijal nabídku a položil ruku na paži staršího kouzelníka. Lucius si Harryho přitáhl k sobě a pomalu ho odváděl ven z přístěnku, zatímco ostražitě sledoval Chamberse.

***************************************

Johnathan byl rozzuřený, že jeho pečlivě nachystaný plán na svedení Harryho byl zmařen příchodem
Malfoye… Dostanu tě, můj Harry… Pamatuj na má slova, budeš můj… Nečekal jsem tak dlouho jen proto, aby to zkazila bývalá smrtijedská špína… Oh ano, Malfoyi, nemysli si, že tato malá válka mezi námi je u konce, zdaleka není… Nachystám ti pomstu a Harry bude patřit mně.

******************************************

Harry byl vděčný za někoho, koho se může držet, když kráčel zpět do svých pokojů. Uvědomil si, že je přetažený a hloupě si ráno zapomněl vzít vitamíny… Nesmím zapomenout požádat Dobbyho, aby mi je připomínal. Zvláště, když mám toho v hlavě tolik. Jen si přeju, aby mě tahle závrať přešla. Nejspíš potřebuju jen něco sníst a pak mi bude dobře.

 

Jak Lucius vedl Harryho do pokoje, tiše v něm kypěla žluč nad tím, jaký naprostý idiot Chambers je. Snažit se obtěžovat jeho Harryho, jak se opovažuje. Alespoň se Harry bránil a nenechal toho sexuálního devianta s ním takto jednat. Počkat chvíli, odkdy jsem začal takto smýšlet o Potterovi, ne o Harrym? Podíval se dolů na to krásné stvoření, které šlo vedle něj po chodbě.

 

Lucius vroucně miloval Narcissu, svou zesnulou ženu, ale byla to láska, jakou chová bratr ke své sestře. Jejich manželství bylo dohodnuté a oba do něj vstoupili s vědomím si toho faktu. Krátce poté, co se vzali, Narcissa splnila svou povinnost a porodila Malfoyovi dědice. Zůstali ve svazku, ale oba měli své vlastní milostné pletky a zájmy. Po Dracově narození pokračovali ve své přetvářce a navenek se jevili jako dokonalý pár a rodina. Jak Lucius, tak Narcissa přispívali k rozmazlování Draca, až vyrostl jako typický bohatý zkažený spratek, který dostal vždy vše, co chtěl. Poté co je Temný pán zavraždil, Lucius byl zdrcený a obviňoval sám sebe. Po čase však začal používat své sarkastické a arogantní způsoby coby masku, za kterou se skryl.

Luciuse Malfoye nikdy nenapadlo, že by mohl najít skutečnou lásku a rozhodně si nemyslel, že by si ji zasloužil. Zejména po všech těch příšerných skutcích, které v minulosti spáchal. Ale po skončení války Lucius chtěl pomstu (a když se naskytla příležitost), vybral si ji na Harrym Potterovi tím nejhorším možným způsobem ten večer na ministerském bále. Stále měl noční můry o té noci a o tom, co provedl, ale nikdy by to nepřiznal nikomu kromě sebe.

Jedna z možností, kterou Lucius uvážil, byla skutečnost, že Harry mu pravděpodobně nikdy ve svém srdci neodpustí. Přesto společně procházeli dolů chodbami vedle sebe, ruku v ruce, skoro jako milenci, napadlo ho.

Znovu rychle shlédl na Harryho a povšiml si, že vypadá poněkud bledě. Musí to být kvůli té roztržce, kterou měl s Chambersem. Když byli už jen pár kroků od dveří do Harryho bytu, Lucius cítil, že je něco špatně a stačil chytit Harryho do náruče předtím, než dopadl na zem.

 

„DOBBY… DOBBY OTEVŘI TY ZATRACENÝ DVEŘE,“ zavolal Lucius a nesl Harryho k nim.

 

Protože pokoje byly chráněny proti vstupu osob, kromě Harryho a jeho přátel, Lucius nemohl vejít bez svolení. Ozvalo se hlasité prásknutí a před nimi v chodbě se objevil Dobby.

 

„Co se děje, pane Malfoyi?“ zeptal se znepokojený Dobby třesoucím se hlasem.

 

Jakmile spatřil Harryho v náruči svého bývalého pána, dostal vztek a zařval: „CO JSTE UDĚLAL PANU HARRYMU?... VY JSTE UBLÍŽIL MÉMU PÁNOVI. UBOHÝ PAN HARRY.“

 

Dobby začal plakat, velké slzy mu stékaly z obrovských očí a jeho netopýří uši mu poklesly na obou stranách hlavy.

 

„Dobby, jen otevři ty dveře, ať můžu pana Harryho donést do postele… Jen omdlel, to je vše… Není zraněný a bude v pořádku,“ ujišťoval Lucius rozrušeného skřítka.

 

 Dobby se výrazně rozjasnil, mávnutím ruky otevřel dveře a Lucius vkročil dovnitř.

 

„Dobby, ukaž mi ložnici pana Harryho,“ požádal Lucius.

 

„Tudy, pane Malfoyi.“ Dobby je dovedl do ložnice, kde Lucius jemně uložil Harryho na matraci.

 

„Dobby, přines mi, prosím, čistou studenou vodu a ubrousek pro pana Harryho,“ požádal Lucius, když ošetřoval stále bezvědomého Harryho.

 

Dobby se rychle vrátil a podal ony předměty Luciusovi. Opatrně sledoval a viděl, jak jeho bývalý krutý pán jemně otírá mladému panu Harrymu tvář čistým plátnem. Pak, k Dobbyho překvapení, se pan Malfoy posadil na postel a položil si mladšího muže na klín. Když se Dobby ujistil, že Lucius nezraní pana Harryho, s dalším hlasitým prásknutím opustil pokoj.

 

„Harry, slyšíš mě?“ zašeptal Lucius lehce ho popleskávaje po tvářích. „Harry, Harry, probuď se, všechno bude v pořádku, jen se prober… Mám pro tebe na pití skvělou studenou vodu, ale nejdřív potřebuji, abys byl vzhůru.“

 

Harry začal sténat a jeho dlouhé řasy se zachvěly. Pak Lucius sledoval, jak se zářivé zelené oči otevřely a zíraly na něj.

 

„Ahoj, co se stalo?“ zaskřehotal Harry chraplavým hlasem.

 

„Omdlel jsi, Harry, a já jsem tě donesl do pokoje… Dobby byl tak laskavý, že mě pustil, takže jsem tě mohl přinést do tvé ložnice,“ odpověděl Lucius, přiložil sklenici vody Harrymu ke rtům a podepřel mu hlavu, aby si mohl loknout.

 

„Děkuji, Luciusi… Zdá se, že v poslední době jste vždy poblíž, abyste mě zachránil zrovna, když to potřebuji nejvíc,“ zmateně zkonstatoval Harry.

 

V tu chvíli se Dobby přemístil zpět, v ruce nesl láhev něčeho, co vypadalo jako tabletky, a vysokým hlasem vykřikoval: „Pane Harry, pane Harry, vaše vitamíny, ráno jste si zapomněl vzít svoje vitamíny… Oh, špatný, špatný Dobby nepřipomněl panu Harrymu, aby si vzal své důležité vitamíny.“

 

Harrymu vytřeštil oči a snažil se naznačit Dobbymu, aby ztichl, ale bylo už příliš pozdě.

 

„Dobby, podáš mi tu láhev, prosím?“požádal Lucius a natáhl ruku.

24.12.11 15:14
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one