Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3001 | 5%)
Could You Love Me? (3167 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3017 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2989 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2982 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2934 | 4%)
Vánoční zprávy (2919 | 4%)

Ahojky všichni,

tak tady máte ode mě kapitolku k To love a Malfoy. Doufám, že se vám bude líbit.

Chci ji věnovat všem komentujícím: Saskya, enedaka, tamias, keishatko, Ella, shan**, Nade, Hajmi, Catrina, Hani, kat, bacil a Lily.

Limit je 10. Hezké čtení.

Sirina

***

14. kapitola

Harry byl překvapený, jak rychle ubíhají měsíce. Jeho břicho pokračovalo v růstu, stejně tak rostl jeho apetit a podivné chutě. Také často běhal do koupelny, kvůli jeho močovému měchýři. Zjistil, že se několikrát za den i noc obrací na Dobbyho, aby mu donesl něco neobvyklého k jídlu.

Molly nakonec dokončila úpravy Harryho ložnice a pokoje pro děti v Doupěti. Potom, co se narodí, plánoval, že si vezme na několik měsíců volno a postará se o ně sám. Když pak už budou dost staří a on se zotaví z porodu, Molly mu bude pomáhat s hlídáním, zatímco on bude pokračovat ve výuce.

Harry teď byl na cestě k Severusovi, aby mu mohl říct, že je gravidní a také ho požádal o nějaké volno. Šel do ředitelny, když měl podivný pocit, že ho někdo sleduje. Jemné chloupky na krku se mu zježily jako varování a rukama se objal, když ho objel náhlý chlad. Otočil se a podíval se za sebe, ale nevšiml si ničeho zvláštního, takže pokračoval ve své cestě. Nic to není, pomyslel si a vinil za to všechny ty lektvary, které pil, že si hráli s jeho myslí.

Jak šel dál, znovu se zastavil a mohl by přísahat, že někde za ním slyšel blížící se kroky. Musí s tím přestat. Je to hloupé. Kdo by mě pronásledoval? Má představivost si se mnou jen zahrává. Přinejmenším se tím snažil Harry přesvědčit. Harry byl nakonec rád, když došel až k chrliči a vydal se po schodech to Severusovy kanceláře. Když přišel, natáhl se a zaklepal na dveře. Po několika sekundách se samy otevřely, aby mu umožnily vstoupit a tak šel dovnitř.

***

Oříškové oči s touhou sledovaly svou kořist, která pokračovala v nevědomosti chodbou dolů. Tak blízko a přece tak daleko, pomyslel si. Brzy tě budu mít, můj malý mazlíčku, velmi brzy. Již zahájil svůj plán a nyní jen čekal na správný čas, aby jej mohl realizovat. Už to nebude dlouho trvat a budu tě mít konečně, tak kde chci. Moje trpělivost se nakonec vyplatila a nikdo mě nepodezřívá. Sledoval ho, dokud mladý zelenooký Adónis nedorazil k chrliči a zmizel mu z dohledu

 ***

 „Harry! Prosím pojď dál a posaď se. Jen dopíši tenhle dopis a budu se ti věnovat,“ pozdravil ho Severus.

Harry si sedl do nabízeného křesla u velkého dubového stolu. Poté, co si udělal pohodlí, k němu přiletěl z bidýlka Fawkes a přistál na opěrce Harryho křesla. Harry se usmál na krásného rudého fénixe a natáhl ruku, aby jej mohl jemně pohladit do hladkém peří.

„Ahoj, Fawkesi.” zašeptal Harry tiše.

 Usmál se do Fawkesových černých očí a byl odměněn vřelým zatrylkováním z měkkého zlatého zobáku. Poté, co Severus dopsal dopis, přivázal ho čekající sově na nohu, odletěla otevřeným oknem pryč.

„Promiň, že jsem tě nechal čekat, Harry.“ Promluvil Severus a pohodlně se opřel v křesle, zatímco ho pozoroval s ustaraným výrazem ve tváři. „Když jsi říkal, že si se mnou musíš promluvit o něčem důležitém, musím říct, že jsem měl trochu obavy, že se něco děje. Doufám, že jsi pořád spokojený se svým místem učitele a není toho na tebe moc. Nechtěl bych tě kvůli nějakému problému ztratit.“

Po šťouchnutí od Fawkese Harry odpověděl nervózním hlasem: „No víte, pane, je tu něco důležité, co bych vám měl říct. Je to něco, co jsem vážně nečekal. Mám jen strach, nevím, kde začít.“

„Dobře, tak to zkus od začátku.“ navrhl Severus mladšímu kouzelníkovi.

Harry přikývl a začal celý příběh vyprávět Severusovi, pouze vynechal ty nejintimnější části. Když skončil, díval se na zmateného ředitele a zajímalo, o čem zrovna přemýšlí. Sledoval, jak Severus zavřel oči a něco si pro sebe zamumlal. Chce mě vyhodit, já vím, že jo. Jak mě po tom může nechat učit? Pokud to zjistí rodiče, bude to konec mojí kariéry a chudák Severus bude mít problémy z toho, že mě zaměstnal. Co budu dělat? Mám štěstí, že mi rodiče a Sirius odkázali značné dědictví, protože ho budu potřebovat.

Severus poslouchal Harryho verzi toho, co se stalo tenkrát tu noc na ministerském plese a teď seděl v křesle a přemýšlel o tom. Luciusi, ty zatracený blázne, podívej se, co jsi provedl. Jako kdyby toho ten chudák chlapec, co sedí přede mnou, nezažil na svůj mladý věk dost, tak jsi šel a přivedl jsi ho do jiného stavu. Ty arogantní paličatý blázne.

Nemůžu připustit, aby se Harry dozvěděl, že už mi o té noci vyprávěl Lucius. Už by mi nikdy znova nevěřil a já bych se mu ani nedivil. Měl jsem vědět, že když je do něčeho zapojený Zmijozelský ledový král, něco takového se může přihodit. Na co sakra Lucius myslel? To je ten problém, že nemyslel, ale ne, myslel, ale špatnou části těla. Dobrá práce, Luciusi, už ne jen jeden, ale tři tvoji potomkové se budou procházet po kouzelnickém světě. Nemyslím si, že na to budou připraveni. Nejsem na to připravený. Merline, taková kombinace Pottera a Malfoye, kdy by si myslel, že se to vůbec může stát. Otevřel oči a uviděl Harryho, který ho pozoroval. Chudák chlapec vypadal, jako by chtěl utéct a už se nikdy nevracet.

 „Harry, to není tvoje chyba, tak si to nevyčítej.“ Prohlásil klidným hlasem Severus. „Lucius je ten, kdo je za vše zodpovědný. Chtěl bych ti poděkovat za to, že jsi mi důvěřoval a svěřil jsi se. Muselo to být pro tebe těžké rozhodnutí, ale jsem rád, že jsi našel odvahu a udělal to. Tvoji rodiče by na tebe byli hrdí, a i když to nerad přiznávám, tak i tvůj kmotr. Dám ti volno, to se nemusíš bát. Nemám pochybnosti o schopnostech slečny Grangerové a jsem přesvědčen, že bude náhrada za tebe dobrá, než se budeš chtít vrátit. To tajemství si nechám pro sebe, dokud nebudeš připravený a neoznámíš to sám. Máš můj kouzelnický slib.“

Harry nebyl schopný slova, ale po dalším šťouchnutí od Fawkese se probral z omámení a poděkoval Severusovi. Strávili zbytek dopoledne společnou diskuzí nad plány. Když nastal čas odejít, Harry chtěl Severuse ještě o něco poprosit.

„Řediteli…pane… Severusi… Rád bych vás poprosil ještě o jednu laskavost.“ Požádal zoufalý Harry.

Severus ani nečekal a pomohl Harrymu tím, že odpověděl. „Ani se mě nemusíš ptát, Harry. Dávám ti své slovo, slibuji ti, že se o dětech Lucius ode mě nikdy nedozví. Po tom, co ti udělal, no, řekněme, že si to ani nezaslouží vědět. Alespoň ne, dokud nejsi připravený to říct. Pak, až přijde čas, budeš to ty, kdo mu to řekne a ne někdo jiný. Pokud chceš, abych byl upřímný, tak bych ti neměl za zlé, pokud by ses mu to nikdy nerozhodl říct.“

„Děkuji vám, Severusi. Nedokážu ani říct, jak moc to pro mě všechno znamená. Podpora, kterou vy, Hermiona a Ron, Molly a Arthur mi dali, je teď pro mě tak velká, že to ani nedokážu teď pochopit. Jsem opravdu šťastný, že mám tolik báječných přátel. Děkuji vám.“

Když byl čas odejít, Harry se postavil a Severus obešel stůl, aby ho mohl doprovodit ke dveřím. Než Harry odešel, Severus mu položil ruce na ramena a povzbudivě je stiskl. „Harry, prosím, neboj se, to bude dobré, slibuju.“

***

 Harry se vrátil do svého pokoje a posadil se, aby si odpočinul. Vrátil by se na víkend do Doupěte, ale potřeboval si srovnat své myšlenky. Udivilo ho, jak dobře vzal Severus ty novinky a jak ho podporoval. Vzpomínal na své roky jako student, Harryho nikdy nenapadlo, že by byli schopní odložit rozdíly mezi nimi a nenávist a utvořit takové přátelství. S úsměvem si pomyslel, že možná vše bude dobré. Konečně bude mít rodinu, kterou vždycky chtěl. On a děti budou zdravé a život bude fajn. Jemně si třel břicho a přemýšlel, brzo moji malý, brzo budeme mi všichni společně a nikdo nás nebude schopný rozdělit. Ano, život byl definitivně dobrý, myslel Harry.

***

 Mezitím, ve sklepení, stála osamělá postava před kotlem a míchala skrytý obsah, pak nalila hotový výrobek do lahvičky a dala si ho do kapsy hábitu. Před chůzí z místnosti, mávla rukou ve vzduchu a důkazy, které po sobě zanechala, zmizely…

17.01.12 16:20
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one