Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3001 | 5%)
Could You Love Me? (3167 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3017 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2989 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2982 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2934 | 4%)
Vánoční zprávy (2920 | 4%)

18. kapitola, dokončení

Ahoj,

tak sice trochu za dlouho, ale přeci - nová kapitola k To love a Malfoy. Přeji příjemnou četbu.

Limit 13!

Adelaine.

***

„Luciusi, co tu k čertu děláš, odstup od Harryho hned, než tě prokleji,“ zavrčel Severus, jak přicházel k posteli a postavil se vedle Poppy.

Lucius a Poppy byli příliš zaneprázdnění zlostným zíráním na sebe, že si ani nevšimli, že Severus vstoupil do místnosti.

„Co tady děláš, myslel jsem si, že čekáš na Chamberse dole ve sklepení?“ ptal se Lucius, všiml si, že Severus má špatnou náladu.

„Zdá se, že náš nepolapitelný mistr lektvarů byl varován, že po něm jdeme a že Harry byl nalezen. Přemístil se z Bradavic, než jsme ho mohli zastavit, doprovázený svým domácím skřítkem Mimsy. Zdržel jsem se s Kingsleym Pastorkem z bystrozorského oddělení vysvětlováním situace a on už pracuje na tom, aby ho našel,“ odpověděl Severus, když se podíval na Harryho. „Vidím, že se stále ještě nevzbudil.“

„Lektvar by měl zabrat, záleží jen na tom, kdy se vzbudí,“ odvětila Poppy, když Harryho znovu přikryla peřinou.

„S Kingsleym jsme se dohodli, že musíme Harryho nechat hlídat, než chytíme Chamberse. Mám špatný pocit, že jsme ho neviděli naposledy,“ řekl Severus, zatímco odcházeli od postele.

„Severusi, to nebude potřebné, protože pan Potter se dnes vrátí domů, se mnou na Malfoy Manor,“ sdělil jim Lucius pevným hlasem. „Mohu tě ujistit, že se mnou bude úplně v bezpečí, ve větším, než kdyby zůstával zde, v Bradavicích.“

„Řediteli, protestuji, co dává lordu Malfoyovi právo vzít pacienta z mé péče,“ dožadovala se Poppy. „Odmítnu ho vydat a vy s tím nemůžete vůbec nic udělat.“

Ti tři se začali hádat poněkud hlasitě a nevšimli si, že se Harry začal probouzet ze spánku. Začal se pohybovat na posteli a pak je okřikl: „Hej, lidi, mohli byste se, prosím, trochu ztišit, moje hlava bolí a tohle je poněkud hlučný,“ požádal ospale Harry.

Poppy přiběhla ke svému pacientovi a začala ho kontrolovat, Severus s Luciusem stáli v pozadí a přihlíželi. Jakmile skončila, Poppy přešla k nim a řekla jim, že bude v pořádku, ale potřebuje klid na lůžku. Opustila je, aby si mohli promluvit a odešla do své kanceláře, takže zůstali sami.

„Tys to věděl?... Proč jsi mi to neřekl?... Myslel jsem si, že jsi můj přítel, ale vypadá to, že jsem se mýlil,“ promluvil Lucius uštěpačně.

Severus zasyčel nazpět: „Ano, věděl jsem to, Harry se mi svěřil před pár měsíci. Důvod, proč jsem ti to neřekl, je ten, že mě o to požádal a nemohu říct, že bych se mu divil. Po tom skvělém kousku, který jsi provedl na ministerském bále, máš štěstí, že to nebylo hlášeno bystrozorům. Je to tvoje chyba, že je chlapec v tomto stavu. A s tím, jak si s ním zacházel, neměl jinou možnost, než to držet před tebou v tajnosti. Varuji tě, Luciusi, a doporučuji ti poslouchat pozorně. Jestli způsobíš Harrymu ještě nějakou bolest, pak přítel nebo ne, nebudu odpovědný za své činy.“

„Jsou to moje děti! Nedovolím, aby byly vystaveny nebezpečí. Severusi, víš stejně dobře jako já, že teď je pro ně nejbezpečnější místo na Malfoy Manor. Chambers nebude schopen se dostat blízko k Potterovi, když bude pod mou ochranou. Může se mnou zůstat, dokud se nenarodí a pak ho pošlu k soudu, aby rozhodl o opatrovnictví,“ řekl Lucius tak chladně, že Severus ve skutečnosti pozvedl hůlku a namířil ji na srdce svého přítele.

„Jen přes mou mrtvolu, Luciusi, vezmeš Harrymu děti. Azkaban nebo ne, zabiju tě a nemysli si, že ne. Po tom všem, co ten chlapec pro mě udělal, je to to nejmenší, co mohu dělat,“ oznámil mu Severus s ocelovým tónem v hlase.

„NECHTE TOHO!“ okřikl je slabý hlas z postele. „Prostě toho nechte… Severusi, prosím, nemůžu ti dovolit udělat něco, čeho bys litoval.“

Dva čarodějové přešli k posteli a uviděli, jak se Harry namáhavě posazuje. Severus mu šel na pomoc, ale Lucius se k němu dostal jako první.

„Nedotýkejte se mě!“ vykřikl a podařilo se mu zvednout nahoru. Pak vzhlédl k Luciusově tváři a řekl mu pevným ale trochu třaslavým hlasem: „Půjdu s vámi do Malfoy Manoru, ale jenom dočasně. Jakmile chytí Johnathana, odejdu i s mými dětmi. Nenechám vás, mi je vzít. Jsou vše, co na světě mám a nevzdám se jich. Pokud se rozhodnete, že budete pokračovat s tímto bojem o opatrovnictví, pak vám sllibuji, že toho budete litovat. Chci, abyste mě pozorně poslouchal, Luciusi, berte to jako varování, zmizíme a už nás nikdy neuvidíte. Prosím vás, abyste si nevybral špatně. Pokud chcete být součástí jejich životů, pak se rozhodněte správně.“

Severus neřekl ani slovo, ale sledoval interakci mezi Luciusem a Harrym. Doufal, že Lucius se rozhodne správně a bude souhlasit s Harrym.

„Dobrá, Pottere! Souhlasím s tvými podmínkami, ale nemysli si, že to bude jednoduché pro kohokoliv z nás. Také, jakmile se děti narodí, budete všichni žít se mnou na Manoru. Na tom trvám a nepokoušej se mě od toho odradit,“ varoval Lucius s posledním slovem v tomto rozhovoru.

Ušklíbl se na Severuse a řekl mu: „Nechám vás dva tady, abyste mohli dohodnout vše potřebné, a jdu říct Poppy novinky.“

Lucius se podíval dolů na Harryho a prohlásil: „No, Pottere, vypadá to, že jsi tohle kolo vyhrál, ale nečekej, že dovolím, aby se to stalo znovu.“

„Ne, Luciusi, to nečekám,“ odpověděl unaveně Harry.

„Nechám Dobbyho, aby sbalil všechny tvé osobní věci a přinesl je do Manoru. Můžeš se rozloučit se svými přáteli, než odejdeš. Vrátím se dnes odpoledne, abych tě vzal s sebou domů, tak buď připraven, protože já netoleruji čekání,“ oznámil Lucius, jak se otočil a vyšel z místnosti.

***********************************************************

Lucius se vrátil na ošetřovnu s obvyklou přesností, aby vyzvedl Harryho. Ten už se rozloučil s přáteli, spoustou objímání a breku, a byl oblečen a čekal, až Lucius přijede. Poppy Luciusovi dala přesné informace, jak uspokojovat Harryho potřeby a řekla mu, aby ji zavolal krbem, kdyby měl jakékoliv problémy nebo starosti.

Oddělení bylo temné a Harry byl sám, když Lucius vstoupil do místnosti. Chlapec seděl na okenní římse, čekal na jeho příchod a sledoval temnou měsíčnou noc. Neslyšel, když Lucius vstoupil. Lucius se zastavil v místnosti a pár minut sledoval Harryho, než o sobě dal vědět.

„Takže, jsi připravený odejít, Pottere?“ zeptal se.

„Harry… Luciusi, moje jméno je Harry, a ano, jsem připraven jít s tebou,“ odpověděl Harry a škrábal se na nohy.

Lucius přešel blíž, aby mu pomohl a vzal ho za paži. Dovedl ho k ohništi, hodil do něj letaxový prášek a zvolal: „Malfoy Manor!“ Zvedl vystrašeného Harryho, vstoupil do ohně a oba zmizeli v oblaku kouře.

***********************************************************

‘Malfoy Manor’

Vystoupil z krbu, stále drže Harryho v náručí, a zavolal na Dobbyho. Přešel k sedačce a jemně na ní Harryho položil a přikryl ho přikrývkou.

Objevil se Dobby s hlasitým prásknutím: „Ano, pane Malfoyi, Dobby je tady.“

„Dobby, pan Harry je hladový, přines mu z kuchyně něco k jídlu a nelelkuj,“ přikázal Lucius s obvyklou arogancí.

S dalším prásknutím byl Dobby pryč a Harry řekl naštvaně: „Luciusi! Nemusíš s Dobbym mluvit takto. Možná zjistíš, že když mu ukážeš trošku laskavosti, půjde ti to s ním lépe. Když mu dáš šanci, je vážně velmi nápomocný.“

Lucius se otočil a spěšně přešel k pohovce. Sklonil se dolů a drsně uchopil Harryho za bradu, prudce ji zvedl a zavrčel. „Neopovažuj se se mnou znovu mluvit tímto tónem. Tohle je můj dům a já budu zacházet se svými služebníky tak, jak uznám za vhodné. Ty se nebudeš plést do toho, jak ho vedu ani jak nařizuji služby. Ty, pane Pottere, jsi host v mém domě a nic víc. Jestli tohle uděláš ještě někdy znovu, slibuji, že následky budou strašlivé.“ Uvědomil si, že zraňuje Harryho, tak Lucius povolil své sevření, odešel z místnosti a hlasitě za sebou třískl dveřmi.

Harry se posadil, mnul si bradu se slzami v očích. Tohle je to, jak to tu bude chodit? Myslel jsem, že se věci změní a Lucius bude vstřícnější. Vypadá to, že jsem se mýlil. Co jsem udělal? Co se s námi stane? S rukama položenýma na břiše Harry brečel, dokud mu zbývaly slzy.

Dobby přišel s jídlem a uviděl Harryho, který spal na pohovce. Položil tác dolů a doběhl k němu. Malý skřítek si všiml pohmožděné brady, špinavé tváře a mokrých řas. Jemně položil Harrymu ruku na rameno a zatřásl s ním, aby ho vzbudil.

„Pane Harry! Pane Harry! Prosím, vzbuďte se. Dobby vám přinesl večeři. Oh, pane Harry, prosím, vzbuďte se. Musíte jíst nebo malí Potterové budou nemocní,“ prosil Dobby a snažil se ho třesením probudit.

Dobby neslyšel otevírající se dveře za ním, tolik se obával o pana Harryho. Neslyšel, dokud nezaslechl přibližující se kroky, tak se otočil.

Vykřikl velmi hlasitě, naštvaný Dobby ukázal prstem na Luciuse a zařval: „Zranil jste pana Harryho! Dobby zraní vás!“

Přesně v okamžiku, kdy se chystal proklít Luciuse, Harry vykřikl: „Dobby! Ne!“

10.02.12 20:41
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one