Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3001 | 5%)
Could You Love Me? (3167 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3017 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2989 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2982 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2934 | 4%)
Vánoční zprávy (2919 | 4%)
Ahoj,

tak sice není úplně splněn limit, ale přesto vám dám novou kapitolu k To love a Malfoy. Příští kapitolu překládá Sirina, tak hezky pište komenty, ať ji povzbudíte. Kapitolu věnuji Ella, keishatko, Lucka, bacil, Nade, Saskya, Gaby, Catrina, Jamie, evica, Wigy, maugli.

Limit 13!

Adelaine

***

Kapitola 19:

Harry se vzbudil na zvuk Dobbyho řevu: „Zranil jste pana Harryho! Dobby zraní vás!“ a když viděl, že jeho malý přítel se chystá uřknout dřívějšího Smrtijeda, vykřikl: „Dobby! Ne!“

Vystřelil ze své pozice na sedačce a sledoval s hrůzou, jak Dobby vrhl kletbou po Luciusovi. Dobby slyšel Harryho vykřiknout, ale už bylo příliš pozdě, aby zastavil kletbu a jen zvládl svého bývalého pána zachránit před tím, co se mohlo prokázat jako velmi bolestivé přistání. Výbuch zasáhl Luciuse takovou silou, že přeletěl vzduchem, ale místo, aby udeřil do zdi, přistál s hlasitým žbluňknutím v obrovském bazénu plném zeleno-žlutého slizu, než se potopil do jeho hlubin.

Harry sledoval celé ponoření jako ve zpomaleném záběru, věděl, že musí dostat Dobbyho z Malfoy Manor pro jeho vlastní ochranu. Rozhodl se, že nejlepší tah bude poslat ho do Doupěte, tak Harry zavolal Dobby a instruoval vystrašeného skřítka, aby okamžitě odešel. „Dobby, běž do Doupěte a zůstaň tam, dokud ti nedám vědět, že je bezpečné se vrátit.“

Dobby se na něj podíval velkýma očima a zašeptal: „Dobby nemůže nechat svého pana Harryho samotného a nechráněného, potřebujete mě… Prosím, neposílejte Dobbyho pryč… Dobby bude hodný… Slibuji… Oh, pan Harry je rozzlobený na Dobbyho… Dobby je špatný domácí skřítek a potrestá se, když ho pan Harry nepošle pryč.“

Dřív než Dobby doběhl ke krbu a spálil si ruce, ho Harry chytil a zadíval se mu zpříma do očí a pevně pravil. „Dobby, nejsem na tebe naštvaný, ale lord Malfoy bude. Posílám tě do Doupěte, abych ochránil tebe, dokud nebude mít čas vychladnout. Až bude bezpečné se vrátit, slibuji, že pro tebe pošlu, ale teď vážně není čas se o tom hádat.“

Oba zaslechli proklínání a otočili hlavy, aby se podívali směrem, z kterého se ozývalo. Pod pohledem zeleného a velmi vzteklého Luciuse Malfoye, který se sbíral z bazénu plného slizu, se Dobby rozhodl, že nejspíš bude dobrý nápad odejít teď hned do Doupěte.

„Pokud je to přání pana Harryho, pak Dobby odejde!“ a poté, co obdržel kývnutí od Harryho, třesoucí se skřítek s hlasitým prásknutím rychle zmizel.

Harry se posadil na sedačku a pečlivě sledoval Luciuse, jak se sbírá a vyhrabává z toho bordelu, který vytvořil Dobby pro zmírnění jeho pádu. Sledoval s velkým rozechvěním, kterak se Lucius postavil, otřepal se jako mokrý pes a pak se podíval dolů na sebe. Poté zvedl hlavu a jeho šedé oči se střetly s Harryho zelenýma.

Lucius pomalu kráčel z toho zeleného bláta a směřoval Harryho směrem. Co se chystá udělat? Přemýšlel Harry, zatímco čekal, až k němu Lucius dojde. Oh, do prdele, tohle není dobrý. Nevypadá příliš šťastně. No, nemůže mě obviňovat, jelikož jsem to neudělal, ale je pravda, že nikdy předtím ho to nezastavilo, aby mi cokoliv vyčítal.

Lucius konečně přišel k sedačce a stoupl si přímo před Harryho. Stál tam v celé své zelené slávě a shlížel dolů na Harryho s tak zlým úšklebkem na tváři, až si Chlapec, který přežil doopravdy myslel, že ví, co ho čeká. Jsem odsouzen k zániku.

Pod bližším zkoumání získal Harry lepší výhled na zeleného bývalého Smrtijeda stojícího před ním. Ve skutečnosti to bylo docela vtipné a on si to zasloužil za způsob, jakým se zacházel s ním a Dobbym. Neschopen to zadržet, Harry cítil, jak se začíná chichotat. Snažil se zadržet dech a dostal škytavku. Oh, můj Bože, on se chystá mě zabít a já se tu snažím nesmát se mu do obličeje.

***********************************************************

Lucius vstoupil do místnosti a spatřil Dobbyho, jak se snaží vzbudit Harryho. Cítil se hrozně za to, jak se předtím choval k Potterovi a přišel, aby ho zkontroloval. Když uviděl, že ten zpropadený skřítek řve a posílá kletby jeho směrem, věděl, že je v pořádném průšvihu. Slyšel Harryho křičet, aby to zastavil, ale bylo už moc pozdě a předtím, než si Lucius cokoliv stačil uvědomit, byl vhozen do bazénu zeleného slizu.

Když se vyhrabal z toho bordelu a pokusil se získat zpět svou důstojnost, vzhlédl a spatřil Pottera říkat jeho bývalému domácímu skřítkovi, aby opustil Manor. Rozhodl se, že nastal čas vypořádat se s tím malým spratkem, a zjistil, že kráčí k sedačce.

Když konečně došel k Potterovi, zadíval se mu do tváře a v tu chvíli si přál, aby to neudělal. Díval se do těch zelenavých orbit a věděl, že je ztracen. Ztratil jsem duši kvůli andělovi, který čeká moje děti. Uvědomil si, že ztrácí kontrolu nad situací, a Malfoy nikdy neztrácí kontrolu, zatlačil veškeré pocity, které bojovaly o to, aby si je uvědomil, hluboko do zákoutí své mysli.

„Řekni mi, Pottere, co přesně ti připadá tak směšné na tomhle bordelu?“ protáhl s děsivým klidem Lucius.

Harry se pokusil odpovědět, ale kvůli škytavce nebyl schopný mluvit jasně.

„Om… škyt…louvám se… škyt…nemůžu… si… škyt…pomoct,“ prosil kajícně Harry.

Lucius pozvedl hůlku a zamumlal kouzlo a Harryho škytavka zmizela. Zároveň použil čistící kouzlo na sebe a odstranil zelený bazén slizu z podlahy.

„Chci, abys okamžitě zavolal Dobbyho zpátky do Manoru. Naučí se neproklínat pány. Za tohle ho nechám poslat do Azkabanu, poté co ho sám potrestám,“ pravil Lucius hlasem, který nenechával místo pro žádné argumenty.

„NE!“ odpověděl Harry s jasnýma očima planoucíma vztekem.

„Ne, nezavolám Dobbyho zpátky… Jen se snažil mě ochránit před tebou… Nenechám tě, abys ho zranil nebo poslal do Azkabanu…. Pokud se pokusíš mě k něčemu donutit násilím, pak slibuji, že Dobby nebude ten, kdo tam půjde… Dám bystrozorům své vzpomínky na to, co se stalo tehdy v noci… Pak uvidíme, jak se budeš snažit vysvětlit jim důvod svých činů.“

Harry se postavil a čelil Luciusovi, tváře se mu zbarvily do červena a světla v pokoji začal problikávat. To o sobě dala vědět jeho proslulá nekontrolovatelná magie.

S vyvrácenou hlavou se podíval na Luciuse a řekl: „Můžu tady s tebou žít, dokud se mi nenarodí děti, ale ty už mě nebudeš buzerovat…. Dělám tohle, protože je to v nejlepším zájmu mých dětí…. a nezáleží na tom, co ke mně cítíš, ale jsou také tvojí součástí…. pomáhal jsi je stvořit a je jedno, jestli se ti to líbí nebo ne, mají v sobě jak krev Potterů, tak Malfoyů….. Nenechám tě zkazit je tím, jaký názor máš na kouzelníky, kteří nemají čistou krev…. To skončí tady a teď nebo odejdu…. a ty nikdy neuvidíš je ani mě znovu… Nyní mi řekni, jaká je tvoje odpověď?“

Lucius byl oněmělý úžasem tou náhlou ukázkou autority z Harryho strany. Zjistil, že se nachází v jeho těsné blízkosti, cítil, jak se jeho penis začíná plnit krví a napíná se proti jeho kalhotám a byl rád za plášť, který to skryl. Lucius udělal tu jedinou věc, kterou by udělal v tomto případě každý Malfoy, sklonil se a přitáhl Harryho tak blízko, až vypadali jako jeden a pak začal plenit jeho ústa ve velmi vášnivém a divokém polibku. Harry zavřel oči a zasténal touhou, když ucítil pulzující erekci staršího muže, jak se na něj tlačí.

Když se nakonec oddělili, kvůli nedostatku vzduchu, Harry se odstrčil od Luciuse a zjistil, že oba těžce dýchají. Harry rozechvěle položil ruku na své pohmožděné rty a dotkl se jich špičkami prstů. Jeho vlastní kalhoty začaly být nepříjemně těsné, když omámeně hleděl do Malfoyových šedých očí.

Jejich těla mluvila spolu skrytým jazykem, kterým žádala okamžitou akci. Harry věděl, že pro těhotenství je bezpečné se milovat, pokud budou opatrní a budou postupovat pomalu. Zkontroloval si to u Poppy, než odešel z Bradavic, jen pro případ, protože si chtěl být jistý. Nevím, kam nás to zavede, pomyslel si Harry, ale nějak cítím, že v tuto chvíli to vypadá jako správná věc.

Lucius se rukou dotkl Harryho tváře a zeptal se: „Harry, řekni mi, co chceš?“

Nechtěl zranit Harryho nebo děti, ale v hloubi duše doufal, že odpovědí pro něj bude milování se s jeho malým statečným nebelvírem.

„Chci tě cítit v sobě… Luciusi, potřebuji tě cítit v sobě…“

To byla dostatečná odpověď, Lucius zvedl Harryho svými silnými pažemi a vynesl ho z pokoje. Když došli k ložnici, dveře se magicky otevřely a Lucius vešel nesoucí Harryho. Poté, co vstoupili, dveře se za nimi zavřeli s mírným třesknutím.

16.02.12 23:17
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one