Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3001 | 5%)
Could You Love Me? (3167 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3017 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2989 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2982 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2934 | 4%)
Vánoční zprávy (2919 | 4%)
Ahoj,
po delší odmlce nová kapitola k To love a Malfoy. Nadešla doba zkouškového, které se tentokráte dotkne i mě a to až do října, takže přidávání nebude tak rychlé (alespoň ode mě). Příští kapitola je na Sirině, takže doufám, že mě a Hoshi za super beta-reader odměníte a ji povzbudíte komentáři. Děkuji a užijte si ji.
Adelaine
***

Kapitola 22:

Když umístil na Harryho prst zásnubní prstýnek, Lucius něžně Harryho postavil a přemístil ho stranou, pak před ním poklekl na jedno koleno. Vzal Harryho levou ruku do své, podíval se přímo do Harryho smaragdových očí a zeptal se.

„Harry Jamesi Pottere, vezmeš si mě?“

Harry dosedl na pohovku, zatímco se strnule díval na Luciuse, byl doslova omráčený tímto neočekávaným oznámením. Jeho smaragdové orbity bloudily tam a zpět z Luciuse na nádherný prsten na svém prstě.

„Luciusi, no…. Já… Ach…. Já… Já… no… Och, můj bože, tohle je tak neočekávané… Vážně nevím, co mám říct,“ zajíkal se šokovaný Harry.

Když Harry spatřil, že Lucius nevstává ze své pozice před ním, aniž by dostal jakoukoliv odpověď, Harry zmáčkl jeho ruku a tiše odpověděl, oči zaplněné slzami.

„Luciusi Abraxisi Malfoyi, jsem poctěn vaší nabídkou o mou ruku, ale než padne mé konečné rozhodnutí, musíme si promluvit.“

Lucius chápal důvod, proč je Harry obezřetný, než mu dá odpověď. Postavil se a posadil se vedle něj zpátky na pohovku a položil mu ruku okolo jeho útlých ramen a řekl, „Rozumím a zodpovím ti jakoukoliv otázku týkajících se mých úmyslů.“

Harry přikývl hlavou a začal mluvit, zatímco si pohrával se zásnubním prstenem na svém prstu.

„Luciusi, máme velmi výbušnou minulost a mezi námi se toho stalo tolik. Obávám se, že by to nemuselo být řešením nebo tím nejlepším v zájmu našich dětí.“ Harry otočil hlavou a podíval se na Luciuse a s upřímností řekl: „Jsem ochoten dát šanci našemu vztahu, už jen pro jejich dobro, ale nejsem si jistý, že manželství je odpovědí na náš problém. Nicméně alespoň pro teď ne. Konečně jsme se začali učit, jak si věřit a respektovat jeden druhého, a stále je tu mnoho věcí, které se o sobě musíme dozvědět. Mrzí mě to, doopravdy, ale nemyslím si, že je to dobrý nápad.“

Lucius si povzdechl, přitáhl si Harryho blíže a začal mluvit, „Provedl jsem politováníhodné činy, za které se upřímně stydím, nejhorší z nich byly ty ohavné činy, které jsem nařídil během své vlády jako Smrtijed pro Voldemorta. Zabil jsem, mučil jsem a ponižoval jak kouzelníky stejně tak mudly bez výčitek svědomí a přiznávám, že bych měl za své činy dostat polibek od mozkomora. Kdyby nebylo skutečnosti, že jsem před Dracovým narozením změnil strany a stal se špehem pro stranu Světla, a že mi jak Brumbál, tak ministerstvo odpustili činy proti těm nevinným, neseděl bych tu teď vedle tebe.“

Lucius se odmlčel a zavřel oči, pak pokračoval skoro šeptem. „Stále mám noční můry z toho, co jsem dělal a přál bych si, abych mohl změnit minulost, ale naneštěstí nemohu. Když Cissa otěhotněla a čekala Draca, uvědomili jsme si, že to, co jsme dělali je morálně a naprosto špatné. S Cissou jsme byli vychováni ve víře, že čistokrevní jsou jediní kouzelníci, kterým je dovoleno vládnout a existovat na světě. Měli jsme to v sobě hluboce zakořeněné už jako děti a přenesli jsme si to do své dospělosti. Ale oba jsme se naučili tou těžší cestou, že to, co jsme považovali za správné, je ve skutečnosti špatné. A po Dracově narození jsme chtěli, aby mohl vyrůstat bez strachu ze smrti vznášející se nad jeho hlavou a bez předsudků, že jsme proti každému kouzelníkovi, kdo není čisté krve. A především jsme nechtěli, aby Draco šel v našich stopách a stal se Smrtijedem, přijal znamení a stal se poskokem Voldemorta.“ Lucius na moment přerušil svou řeč a Harry mohl říct, že přemýšlí o něčem ze své minulosti. Chlapec trpělivě čekal, pak Lucius pokračoval: „S lítostí přiznávám, že pro jeho vlastní ochranu jsme s Cissou Dracovi neřekli, že jsme špehové, stejně jako členové Fénixova Řádu. Tak vyrůstal pod falešnými zástěrkami. Kdybych mu to řekl, pak by se možná věci mezi vámi dvěma udály úplně jinak a mohli jste být přátelé.“

Harry umístil ruku přes Luciusovu a propletli spolu prsty, pak řekl: „Luciusi, rozhodli jste se správně, že jste s Narcissou změnili strany. Nebyla to tvoje chyba, že jsi byl vychován pod Hitlerovským režimem, které ti do hlavy navrtali špatné hodnoty. Bylo to stejně podobné jako to moje, musel jsem žít s těmi mudlovskými příbuznými, které jsem měl za poručníky, a kteří chtěli uvěřit, že kouzelníci neexistují a že jsme všichni zrůdy.“

Harry se sklonil a políbil Luciuse na tvář, pak pokračoval, „Ano, udělal jsi hrozné věci, o kterých nejde ani mluvit, proti nevinným, ale uvědomil sis to a přijal za ně vinu. Jako potrestání, důsledek za své rozhodnutí, jsi ztratil dva z nejdůležitějších lidí ve svém životě. Nelze zjistit, jaký osud na nás čeká, ale život je učící proces, který splétá sítě našich životů a není žádný způsob, jak se dozvědět, kam nás zavede nebo jak skončí. I když to bylo špatné, tak vím, že to, co jsi dělal, bylo s cílem přežít a ochránit tvou rodinu. Nesouhlasím se všemi tvými rozhodnutími v životě, ale už jsi za to byl potrestán dostatečně. Kdyby byla situace obrácená, tak by to velmi pravděpodobně skončilo tak, že bych seděl vedle někoho a prosil bych za odpuštění viny toho, o koho bych se měl původně postarat.“

Harry si opřel hlavu o Luciusovo rameno a pokračoval, „Přál bych si, abychom s Dracem mohli být přátelé. Kdybych přijal jeho ruku ten den u madam Malkinové, tak bychom dnes mohli kráčet po úplně jiné cestě.“ Harry se usmál a pravil: „Jen si ho představuji, jak tady teď s námi sedí a zajímala by mě jeho reakce na novinku, že se stane velkým bráškou. Och, Merline, a ještě neocenitelnější by bylo vidět jeho tvář při myšlence, že mě bude mít za svého nevlastního otce.“ Harry si ztěžka povzdechl. „Kdybych jen nesoudil Draca podle toho, co řekl o Hagridovi a pokusil se s ním mluvit, pak bych nejspíš jeho názor mohl trochu změnit. Och Luciusi, svým způsobem to byla i má chyba. Byl jsem na něj naštvaný za to, co prohlašoval za pravdu místo toho, abych se s ním snažil to probrat.“

Pokoj se náhle zaplnil tichem, jak oba seděli v hlubokém zamyšlení, přemýšleli o vzpomínkách, které vyplynuly z jejich rozhovoru. Harry začínal být hladový a v žaludku mu začalo kručet. Zavolal Dobbyho a požádal ho o svačinu pro sebe a Luciuse. Poté, co dojedli, seděli v oddělených křeslech a oba dva se na sebe dívali, čekali, až ten druhý začne. Oheň v ohništi praskal a Harry se rozhodl, že je ten správný čas, zeptat se Luciuse na důležité otázky.

„Luciusi, tu noc na Ministerském slavnostním bále a to, co se stalo mezi námi dvěma, potřebuji, abys mi vysvětlil důvod, proč jsi to udělal.“ Harry se na okamžik zarazil, aby znovu získal svou převahu, pak řekl: „Vím, že jsi byl zraněný a chtěl ses pomstít, ale jak sis mohl myslet, že mě také nebolelo, když jsem ztratil ty, co jsem miloval. Nebylo pro mě jednoduché porazit Voldemorta, víš, značně jsem trpěl celé ty roky a obviňoval jsem se tolikrát za všechny, kteří byli zabiti, zvláště za mé rodiče a Siriuse. Nezasloužil jsem si to, co jsi mi udělal, ani to, co jsi řekl ve chvíli nenávisti.“

Lucius se podíval na Harryho, pozorně naslouchal všemu, co říkal, a věděl, že nyní nastala doba, kdy zúčtuje své činy proti Harrymu. Šedýma očima vyhledal Harryho zelené orbity a začal vyprávět příběh. Řekl mu všechno, do detailů mu znovu popsal, jak vyrůstal a jak mu jeho rodiče vnucovali svoji víru. Jak poprvé přišel do Bradavic a potkal Severuse. Jak se oženil s Narcissou a jak se jim narodil Draco. Jak se stal následníkem Voldemorta a jak jeho vláda teroru zneužívala nevinných. Jednou, když začal, tak se zdálo, že se nemůže zastavit. Se všemi těmi ještě čertsvými vzpomínkami v jeho mysli, se slova z jeho pusy volně řinuly. Bylo to, jako kdyby se z jeho duše vyplavavaly všechny ty špinavé zárodky tím, že vše přizná svému mladému milenci.

Když skončil, řekl: „Obviňoval jsem tě z Cissiny a Dracovy smrti, i když to nebyla tvoje vina. Myslel jsem si, že bys měl být schopný porazit Voldemorta dříve, i když jsi byl jen pouhé dítě. Ve své vlastní nadutosti, jsem nezvážil to, že ty sám jsi tolik trpěl v tak mladém věku. Jak jsi ani nikdy nedostal možnost poznat své vlastní rodiče. Já jsem byl tím, kdo se mýlil a byla to moje životní rozhodnutí, která vedla ke zničení mé milované rodiny. Harry, musíš pochopit, odkud pocházím. Vím, že nemohu ospravedlnit, co jsem ti udělal, ale musíš věřit, že jsem za své činy velice trpěl. Vážně se omlouvám za ně a těm, kterým jsem ublížil.“

Lucius se na okamžik odmlčel a pak pokračoval. „Ano, v tu noc, kdy byl bál, jsem tam šel pro pomstu. Chtěl jste tě donutit zaplatit za smrt Cissy a Draca. Chtěl jsem tě ponížit tím nejhorším možným způsobem. Chtěl jsem tě zničit za to, že jsi nezničil Voldemorta dřív. Chtěl jsem ti ublížit. Chtěl jsem ukázat svou převahu nad tebou. Potřeboval jsem obvinit někoho jiného než sám sebe za to, co se stalo mé ženě a synovi a ples mi tu příležitost dal. Když jsem tě viděl stát tam na baru, vypadal jsi tak naivně a nevinně, zaměřil jsem se na tvou čistotu. Rozhodl jsem se vzít tě s sebou na Manor a zbavit tě panictví. A když byl skutek dokonán a můj čin odplaty byl odehrán, nikdy jsem nezvážil skutečnost, že by ses mohl bránit s takovou dravostí a statečností, nikdy nezapomenu, jak jsi vypadal, když jsi tam tak stál, a co jsi mi řekl tu noc, než jsi odešel.“

Harry tam zůstal v tichosti sedět na židli a vzpomínal na tu noc, zatímco čekal, až Lucius bude pokračovat. Nechtěl ho přerušovat a vzdoroval slzám, které hrozily, že mu zaplní oči, jak si připomínal každý detail toho, co se tu noc stalo, jako kdyby to znovu prožíval.

„Harry, omlouvám se a jediné, o co tě mohu požádat je tvoje odpuštění a slibuji ti, že už tě nikdy znovu fyzicky nezraním. Jednu věc ti slíbit nemohu. A to, že změním své chování za noc. Jsem aristokrat a tvrdohlavý muž, s kterým nebude lehké žít. Jsem si jistý, že nastanou časy, kdy budu dál pokračovat v urážení tvé inteligence a také tvých přátel. Nemohu slíbit, že nebudou hádky, protože to bych lhal. Slibuji, že položím svůj život, abych ochránil tebe a naše děti a nikdy vám nic nebude chybět. Budu vás ctít a opatrovat. Pokud se rozhodneš, že přijmeš mou nabídku k sňatku, pak vstoupíš do manželství na celý život, protože Malfoyové se nerozvádějí.“

Lucius se postavil a v kruhu několikrát přešel po pokoji, na chvíli vyhlédl z velkého okna z barevného skla vedoucí na zahradu, pak se zastavil před Harryho křeslem. Sklonil se, zvedl Harryho do náruče a přenesl ho na pohovku, kde se posadil a Harryho si přitáhl na klín. Lucius bezpečně objal rukama Harryho v pase a pevně si ho přidržel u hrudníku, pak se uhnízdil na jeho štíhlé šíji a nasál jeho sladkou vůni.

„Harry, náš vztah bude svízelný a my oba dva budeme muset velmi tvrdě pracovat, aby mohl být úspěšný. Nebude to jednoduché a můžeš si být jistý, že se spolu budeme hádat, ale zvládneme to. Nemohu ti nabídnout lásku, alespoň ne teď, ale doufejme, že přijde později.“

Harry se zavrtěl, aby mohl čelit Luciusovi, nebyl si vědom toho, co to tření působí, a odvětil: „Luciusi, chci, aby to fungovalo, vážně chci, ale ty doopravdy věříš, že manželství je řešením?“

Lucius přesunul své tělo na pohovce a nepatrně se přizpůsobil Harrymu, aby získal více pohodlnou pozici a odpověděl: „Ano, Harry, věřím. Je to jediný způsob, jak mohu ochránit tebe a děti. Nezapomínej, že stále nenašli Chamberse a není pro tebe bezpečné se potulovat kolem bez doprovodu. Neohrozím tvůj život tím, že dovolím té ubohé náhražce kouzelníka, aby na tebe znovu dal své zbabělé ruce. Také se obávám, že jsou zde kouzelníci číhající všude kolem, kteří jsou našimi nepřáteli a rádi by teď zneužili tvého delikátního stavu.“

Harry si povzdechl a zavřel oči, zatímco poslouchal, jak Lucius dále mluví. „To, že jsi těhotný, ti dává velikou nevýhodu, jak magickou, tak fyzickou. Nedovolím ti toulat se po Velké Británii se skupinou tvých věrných hlupáků a vystavovat tak sebe a naše děti nebezpečí.“

Harry nad tím prohlášením otevřel oči a zíral na blonďatého kouzelníka, v jehož klíně seděl a naštvaně se zhluboka nadechl, než rozzuřeně se na něj obořil. „Nejsou to hlupáci, takže se neopovažuj, je tak někdy znovu nazvat nebo mi pomáhej Merlin a prokleju tě Ginnyným proslulým netopýřím zaklínadlem.“

Lucius mu konejšivě rukou přejížděl po zádech, dokud ho neuklidnil, pak řekl: „Nechtěl jsem nijak zranit svého lvíčka, tak se uklidni. Nechceš zbytečně rozrušovat sebe nebo děti. Zhluboka se nadechni, to je ono, hezky a pomalu.“

Když se Harry upokojil, Lucius se rozhodl, že je čas, aby dokončil své vysvětlení. „Harry, nedám ti žádné jiné vysvětlení ohledně svých skutků té noci, než už jsem ti řekl. Jediné o co mohu požádat, je odpuštění a o druhou šanci, abych mohl dokázat, že mé závěry k tobě jsou pravdivé a upřímné. Pokud je to tvé přání, tak teď a tady složím Neporušitelný slib v případě, že by v tvé mysli ještě zůstaly nějaké pochybnosti.“

Harry zavrtěl hlavou a odvětil: „Luciusi, věřím ti a neočekávám, že bychom teď nebo někdy jindy složili Neporušitelný slib, ale musím říct ještě jednu věc,“ odmlčel se, aby se zhluboka nadechl a řekl: „Jsem smíšené krve, takže jak si ospravedlníš naší svatbu na základě toho, co jsi mi právě řekl? Je to proti všemu, v co věříš. Nebudu vychovávat své děti pod stejnými falešnými představami, se kterými jsi vyrůstal ty nebo je vystavit vlivu tvých kamarádů a známých, kteří by se velmi dobře mohli snažit je ztrapnit nebo pokořit. Budou vyrůstat v prostředí milující péče a poznají jen lásku, dobrotu a laskavost.“

„Harry, nemůžu změnit to, kým jsem ani to, co jsem udělal, ale prosím, měj na paměti to, že nezáleží na tom, jestli jsi smíšené krve, čistokrevný, mudla nebo moták, chci se oženit jenom s tebou, prožít zbytek života s tebou a být milující manžel a oddaný otec. Chci si vybudovat nový život s tebou a s novou generací Malfoyovské a Potterovské linie.“ Natáhl se a políbil toho zelenookého krasavce sedícího mu na klíně a ukončil svůj slib: „Čekám na tvoji odpověď, Harry Jamesi Pottere. Prosím, nezklam mě nebo mé zmrzlé srdce se nikdy znovu nevzpamatuje. Pokud mě odmítneš, tak se obávám, že už nikdy nebudu schopný vylézt z té jámy beznaděje, do které jsem zapadl.“

Harry učinil rozhodnutí doufaje, že nedělá tu největší chybu svého života, ale věřil svým instinktům, které mu říkaly, že tohle je ta správná věc. Chytil Luciuse za ramena, podíval se mu přímo do očí a odpověděl: „Luciusi Abraxisi Malfoyi, já, Harry James Potter přijímám tvoji skromnou žádost o moji ruku.“

Políbili se a odtáhli se, jen aby nabrali dech, než se spolu svalili na pohovku. Po poněkud urychleném kole milování a čistícím kouzlu, se oba společně posadili a dále mluvili. Lucius Harryho krmil jahody v čokoládě, které jim přivolaný Dobby přinesl z kuchyně, vzhledem k Harryho nenadálým jídelním touhám.

„Luciusi?“ zamumlal Harry poté, co snědl další šťavnatou jahodu.

„Ano, Harry, můj baculatý lvíčku, chceš další jahodu nebo možná něco jiného?“ Lucius zakroutil obočím a poslal mu polibek.

Harry se zasmál, našpulil pusu a hravě mu škádlení oplatil a řekl svému budoucímu manželovi: „Musíme se rozhodnout, jaká jména dáme našim dětem. Podíváme se společně na ten list a dnes večer je vybereme.“

Lucius ze stolu sundal pergamen a společně procházeli seznamem dětských jmen, až nakonec dosáhli shody. Bylo to těžké rozhodnutí, ale oba se shodli, že jména, která vybrali, jsou vhodná a hodí se k příjmení Potter-Malfoy.

„Luciusi, rychle, podej mi ruku,“ náhle vykřikl Harry a umístil nabízenou končetinu na své břicho, takže Lucius ucítil, jak děti kopou. Sledoval oči svého milence rozšířené úžasem a usmáli se na sebe. Lucius se naklonil pro polibek a ochutnal čokoládu na mladíkových rtech. Neschopný se kontrolovat, slízl zbytek z Harryho svůdných rtů, radoval se z jejich chuti a ze způsobu, jakým Harry zasténal, když to udělat.

„Vypadá to, že souhlasí s naším výběrem a dávají nám vědět, že je to potěšilo,“ zašeptal Harry.

Lucius s Harrym oba položili společně své ruce dlaněmi na Harryho pupek a dohromady promluvili: „Těšíme se na den, až se každý z vás narodí a stane se tak součástí naší rodiny; Asho MacKenzie Potter-Malfoyová, Zane Orione Potter-Malfoyi, Damiene Alexandře Potter-Malfoyi.“

01.06.12 14:44
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one