Slash má svou krásu, ale ne každý ji vidí...

Kterou povídku máte nejradši?

Ars amatoria (3001 | 5%)
Could You Love Me? (3167 | 5%)
Dark gifts (3132 | 5%)
Duet (2978 | 5%)
Komplikace Blackových (3017 | 5%)
Lektvarová pomoc (2953 | 4%)
My bad daddy (2989 | 5%)
Odezvy (2934 | 4%)
Revenge (2921 | 4%)
Tajemství odhaleno (2983 | 5%)
To Love a Malfoy (2982 | 5%)
Turnaj (2983 | 5%)
Valentýn (2965 | 5%)
Vánoční dárek (2934 | 4%)
Vánoční zprávy (2919 | 4%)

Ahojky,

tady máte ode mě po dlouhé době další kapitolku. Tentokrá je k To love a Malfoy. Omlouvám se, že to všechno tak dlouho trvá, ale mám toho ve škole moc, vůbec nechápu proč jsem šla na přírodovědu, asi mi už fakt přeskočilo.....jinak taky sem začala na zakázku vyrábět bižuterii, tak kdybyste se chtěli mrknout http://doplnky.blog.cz/galerie/bizuterie . No snad už se to zlepší.

Přeji hezké čtení a limit je 10.

Sirina

***

8. kapitola

Lucius Malfoy se vydal po pohyblivém schodišti dolu, když jeho pohled upoutala přítomnost další osoby stojící dole v rohu a v tichosti čekající. Lucius měl na sobě drahé černé šaty se symbolem hada a jako obyčejně vypadal bezvadně. Své dlouhé blond vlasy měl stažené černou hedvábnou stuhou a v ruce držel vycházkovou hůl. Poté, co sestoupil ze schodiště, došel Lucius k neznámému a tyčil se nad tou nebohou duší.

S typickým Malfoyským úšklebkem Lucius shlížel na osobu před sebou. Jeho šedé oči se rozšířily překvapením, kdy se setkaly se smaragdově zelenými, které se na něj dívaly se stopami otřesu. Shlížel na chlapce, myslel si, že Potter, ne, Harry vypadal velmi rozkošně a zdálo se, že aura kolem něj jasně jiskřila.  Od kdy začal Harry vypadat tak přitažlivě? Lucius cítil, jak se náhle něco zvláštní hluboko uvnitř jeho vlastní duše snaží osvobodit, ale on to zahnal zpět na místo, kde to patřilo. Ovládni se, Luciusi, pomyslel si získávaje zpět kontrolu nad svými rozporuplnými emocemi.

„Pane Pottere, co vás přivádí do těchto míst tak pozdě večer? Oh, a jak jsem si všiml bez vašich věrných kamarádů, jaká škoda!“ řekl nenávistně, aniž by Harrymu uhnul z cesty.

Harry jen stál a díval se na Malfoye aniž by řekl jediné slovo. Uvnitř ale Harry vřel nekontrolovatelným hněvem a chtěl ho udeřit. Co si to dovoluje! Kdo si pro Merlina myslí, že je! Stojí tam a dívá se na mě, jako bych byl tlustočerv, který se pod ním kroutí na podlaze. Po tom, co mi udělal má tu drzost na mě vůbec mluvit tím svým povýšeným malfoyským tónem! Dobře, tentokrát mu to ale neprojde! Ne, dnes ne! Minule jsem ho nikde neobvinil ani jsem nikomu nic neřekl, protože jsem nechtěl být zase středem pozornosti nebo přátelům přidělávat starosti, ale teď už to začíná být otravné.

„Musím mluvit se Severusem a vy mi stojíte v cestě!“ řekl Harry. Když Lucius pokračoval v blokování cesty, Harry se rozzuřil. V zelených očích se mu zablesklo, rychle vytáhl hůlku, namířil ji Malfoyovi přímo do obličeje a řekl: „Říkám vám naposledy, jděte mi z cesty!“

Lucius tam jen tak stál, odmítal Harryho pustit. Možná to byla malfoyovská pýcha, ale nehodlal nechat takového blbce, jako je Potter nad ním vyhrát.

„V případě, že jste to zapomněl, Malfoyi, porazil jsem Voldemorta! Jsem si jist, že kouzelnickému světu by nechyběl jeden z jeho poskoků. Ve skutečnosti by mi pravděpodobně poděkovali, že jsem se vás zbavil!“ zasyčel Harry v hněvu nevěda, co po něm přijde.

„CO SI TO DOVOLUJETE!“ zavrčel Lucius. V levém oku mu škublo, když vytahoval svou vlastní hůlku a hrozivě civěl na Harryho. Hůlky mířily přímo na svého protivníka, stáli připraveni k souboji.

„CO SE TO TU U MERLINA DĚJE!“ vykřikl Severus.

Celý ten rozruch slyšel přes dveře až do své kanceláře.

„TO STAČÍ!“ zařval. „ Dejte ty hůlky okamžitě dolů! Co se to proboha s vámi oběma děje! Mohli byste se začít chovat jako rozumní lidé a ne jako nezbední studenti! To je tak absurdní! Luciusi, ty jsi starší a měl bys to lépe vědět! Harry, ty brzo budeš profesorem na této škole, myslím, že by ses měl za své jednání stydět!“

Harry schoval svou hůlku zpátky do kapsy. Byl zahanbený, že ho Severus chytil při hádce s Luciusem. Zatímco Lucius tam stál se vztyčenou hlavou a vypadal jako by nebyl přistižení u boje se zachráncem kouzelnického světa.

„Omlouvám se, Severusi! Navštívil jsem Hagrida a chtěl ti tu nechat svůj plán učiva, ale do cesty se mi postavil pan Malfoy.“ uvedl Harry rychle a předal Severusovi své zápisky.

"Tak já půjdu. Můžu?" poprosil Severuse najednou nervózní Harry.

Severus přikývl hlavou a odpověděl: „ To je dobrý nápad, Harry! Budu s tebou v kontaktu a prodiskutujeme je. Přeji ti dobrou noc a pozdravuj ode mě svoje přátele.“

„Jistě, pane, a děkuji vám. Přeji dobrou noc.“ odpověděl Harry.

Cestou ven se Harry protáhl kolem Luciuse, otřel se o něj a pak zmizel dveřmi na chodbu.

„Luciusi, myslím si, že budeme mít další dlouhý rozhovor, že?“ zeptal se Severus bez obalu, ale nečekal na odpověď. Otočil se, až za ním zavlál plášť a vrátil se po schodech zpět do své kanceláře s vědomím, že ho Lucius bude následovat.

ξ ξ ξ

Nemocnice u svatého Munga

Harry právě dorazil do nemocnice na vyjednanou schůzku, sedl si do rušné čekárny a čekal, až si ho léčitel zavolá. Když uslyšel svoje jméno, vstal a následoval mladou čarodějku do prázdné místnosti.

„Pane Pottere, prosím odložte si tu všechno oblečení a pak si lehněte na postel. Léčitelka Jamisonová se za vámi hned dostaví.“ dívka se na Harryho usmála a šla se starat o další pacienty. Harry se vysvlekl, lehl si na postel a čekal. Nemusel čekat ale dlouho, ozvalo se zaklepání na dveře a vstoupila lékouzelnice Jamisonová. Harry se posadil, aby se s ní pozdravil a potřásl jí rukou.

„Dobrý den, pane Pottere, tak jak se dnes ráno cítíte?“ zeptala se čarodějka ve středních letech. Usmála se na něj a Harry si všiml, že v rukou měla nějaké lékařské dokumenty.

 „Dnes ráno jsem znovu zvracel, ale to už se stalo tolikrát, že si na to začínám zvykat.“ odpověděl Harry.

„Dobře, zjistíme, co s vámi je. Prosím lehněte si zpátky na vyšetřovací stůl, udělám nějaká diagnostická kouzla a pak vám vezmu trochu krve, které se pošle do laboratoře. Dnes než odejdete z mé kanceláře, budete vědět výsledky.“ vysvětlila mu.

Harry si zpátky lehl, zatímco doktorka vzala svoje nástroje na skenování a začala zkoušku. Trvalo to asi půl hodiny, pak mu léčitelka vzala krev a poslala ji do laboratoře. Když skončila, řekla: „Můžete se obléct, pane Pottere. Až budete hotový, můj asistent vám ukáže, kde mám kancelář a tak probereme výsledky.“

Zatímco Harry čekal na léčitelku Jamisonovou, začal přemýšlet o výsledcích. Jsem si jist, že kdyby to bylo něco vážného, všimla by si toho, zatímco mě zkoumala. Pamatuji si, že madam Pomfreyová používala tyhle diagnostická kouzla celou dobu, co jsem chodit do Bradavic a hned věděla co se se mnou děje.

Po další půl hodině vešla léčitelka Jamisonová do své kanceláře a sedla si za stůl. S úsměvem položila Harryho záznamy na stůl a potom k němu zvedla zrak.

„Dobře, zdá se mi, že blahopřání je na místě, pane Pottere.“ Řekla. „Vypadá to, že za sedm měsíců budete pyšným otcem.“

Harry jen seděl na židli s překvapeným výrazem ve své popelavé tváři a neřekl ani slovo. Cítil se bídně. Jak se to mohlo stát? Vždyť není holka! Kouzelníci se nestávají těhotnými! Nikdy jsem o něčem takovém neslyšel. Nezmínil by se mu Ron nebo i jiní, kdyby to tak bylo? Ó, Merline! To se musela stát v tu noc, co byl ministerský ples, kdy jsem byl s Luciusem. Oh, ne. To není dobré. To vysvětluje ty divoké chutě, co jsem měl. Co mám dělat? Proč se tyhle šílené věci stanou vždycky mě? Jak to budu každému vysvětlovat?

Vyhledal tvář lékouzelnice Jamisonové a zeptal se: „Jak? Nevěděl jsem, že kouzelníci mohou otěhotnět. Jsem chlap, u Merlina! Tohle prostě není možné, že ne?“ ptal se úzkostlivě.

„Pane Pottere, jste velmi silný kouzelník. Tohle je velmi vzácné, ale ne neobvyklé. Pokud jste spal s jiným kouzelníkem stejně silným jako jste vy sám a vytvořilo se mezi vámi pouto, tak pak je to možné.” odpověděla.

„Dám vám instrukce a nějaké vitamíny, které si vezmete domů. Můj asistent s vámi domluví schůzku a uvidíme se další měsíc. Uděláme ultrazvuk, pak zkontrolujeme, jestli je vše v pořádku. To vám budu moct říct pohlaví vašeho dítěte nebo dětí, tedy pokud budete chtít.“ instruovala ho.

 „Dětí?“ šeptal Harry.

„Proč ne, pane Pottere, nebudu překvapená, když budete mít dvojčata nebo trojčata. To je vskutku velmi vzácný dar a já jsem si jistá, že další otec bude velmi šťastný, až uslyší tyhle zprávy.“ odpověděla.

„To si nemyslím.“ zamumlal Harry, vyskočil a běžel ke koupelně.

ξ ξ ξ

Doupě

Harry se po své schůzce u svatého Munga vrátil zpět do Doupěte a šel rovnou do svého pokoje. Bylo mu špatně, musel si zajít do koupelny. Když vyšel ven, posadil se na postel a začal přemýšlet. Musím jim to říct. Neexistuje žádný způsob, jak bych to mohl před nimi utajit, protože to brzo zjistí. Jak jsem to mohl nevědět? myslel si a jemně se dotýkal mírně kulatého bříška. Nakonec budu mít svoji rodinu, usmíval se. Nikdo mi vás nevezme! Budu vás milovat a chránit!“ sliboval.

 „Harry, je všechno v pořádku? Můžeme jít Ron a já dál?“ požádal Hermionin hlas poté, co zaklepala na dveře.

„Jo, pojďte dál, Mio!“ odpověděl Harry.

Dveře se otevřely, oba jeho přátele vešli dovnitř, šli k Ronově posteli a posadili se vedle Harryho. Viděl, jak jsou ustaraní, a rozhodl se, že je čas, aby jim řekl, co se stalo té noci na plese.

„Ehm, musím vám říct něco důležitého. Je to dlouhý příběh, takže byste se měli raději pohodlně usadit.“ řekl Harry.

Poté, co Harry skončil, bylo v místnosti několik minut ticho. Jeho přátelé byli viditelně rozrušení a šokováni událostí, která se stala v noci plesu. Hermiona plakala Ronovi na rameni, ten jí hladil po zádech a díval se na Harryho s obavami v obličeji.

„Musíš proti němu podat oznámení, Harry. Nemůže mu to jen tak projít! Nesmíme to tak nechat!“ řekl svému kamarádovi Ron.

„Nemůžu, Rone! Až budete připraveni, tak mám pro vás víc novinek, které vám musím říct.“ svěřil se Harry.

Hermiona se podívala na Harryho a zašeptala: „Co se děje, Harry?“

„Každé ráno jsem zvracel, tak jsem se nechtěl trápit a dnes ráno jsem šel k Mungovi. Lékař mě prohlédl a udělal testy.“ předtím, než to Harry mohl dokončit, Hermiona vykřikla: „Oh, Harry, co je s tebou? Co je špatně?“

Rozhodl se přejít rovnou k věci, tak Harry řekl: „Jsem v jiném stavu!“

Ron ihned omdlel a s hlasitou ránou dopadl na zem. Hermiona vyskočila a rozběhla se k Harrymu, aby ho objala. Po tváři jí stékaly slzy.

18.10.11 18:12
Sirina
V nebi je sice pěkné podnebí, ale v pekle lepší společnost. Proto slashi a jiným zvrhlostem zdar!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one